Miroslav Verner Knihy

Pyramidy jsou tajemstvím minulosti, avšak tato kniha podkrývá závoj, který halí jejich vznik, stavbu a historii. Čtenář se zde seznámí s jednotlivými egyptskými pyramidami i jejich tvůrci.

Kolektiv našich nejvýznamnějších egyptologů, kteří se už po několik desetiletí každoročně věnují archeologickým kampaním především v Abusíru, přináší ve stovkách přehledných a čtivých hesel soudobé poznání o nejrůznějších aspektech této unikátní a přes výzkumy stále tajemné egyptské civilizace.

V roce 2022 si světová egyptologie připomíná několik významných výročí. Před sto lety byla v Údolí králů objevena hrobka „zlatého krále“ Tutanchamona. A hlavně – uplynulo 200 let od chvíle, kdy Francouz Champollion rozluštil hieroglyfy. Vznikl nový vědní obor, egyptologie. Bez znalosti písma starých Egypťanů totiž bylo možné odkrývat a obdivovat monumentální stavby, nádherné sochy a stěny chrámů popsané hieroglyfy, nikdo ale nerozuměl jim, ani oné dávné civilizaci. Po Champollionově objevu přišli do Egypta první skuteční archeologové. Přední český egyptolog Miroslav Verner se při vyprávění s novinářkou Ivanou Faryovou vrací na začátek a přibližuje čtenářům hlavní milníky a nejzajímavější momenty tohoto dvousetletého příběhu.

Výpravná publikace doplněná množstvím fotografií přibližuje čtenářům svět dávných faraonů, především ale dokumentuje činnost českých archeologických expedic v oblasti egyptské vesnice Abúsír, poblíž pohřebišť králů 5. dynastie.

Rozsáhlé původní dílo vědců Českého egyptologického ústavu. Úvodní dvě kapitoly jsou věnovány historii Egypta a egyptologii. Těžiště práce pak představuje více než 950 abecedně uspořádaných hesel týkajících se politických poměrů, hospodářství, náboženství, jazyka a písma, literatury, umění, významných osobností a událostí staroegyptské historie. Knihu doplňuje přes 600 ilustračních obrázků.

Archeologická expedice Českého (dříve Československého) egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze působí v Egyptě od počátku 60. let minulého století. Pracovala a pracuje na více místech, hlavní výzkumná činnost se však soustřeďuje na Abúsír – pohřebiště s hrobkami králů 5. dynastie (ca 2435–2306 př. Kr.), ležící v samém srdci pyramidových polí starověké Memfidy. Poprvé sem přišla, aby zkoumala jedinou hrobku – Ptahšepsesovu mastabu. Od té doby se česká archeologická koncese podstatně rozšířila a dnes zaujímá plochu okolo dvou čtverečních kilometrů. Byly zde odkryty dříve neznámé pyramidy, chrámy, papyrové archivy, hrobky, šachtové komplexy a dokonce celé velké hřbitovy z různých období egyptských dějin a tyto objevy výrazně změnily pohled na dějiny starého Egypta zejména ve 3. a 1. tisíciletí př. Kr. Protože od vydání první české knihy o Abúsíru, která v Academii vyšla pod názvem Zapomenutí faraoni, ztracené pyramidy. Abúsír, uplynuly více než dvě desítky let, během nichž došlo k mnoha novým pozoruhodným objevům, snaží se předkládaná publikace přiblížit českým čtenářům současné výsledky výzkumu této významné lokality.

Núbie, ležící na rozhraní středomořského světa a subsaharské Afriky, je dnes téměř neznámá, přestože má fascinující a často pohnuté dějiny. Její strategická poloha a bohatství přitahovaly egyptské faraony od pravěku. Postupnou kolonizací Núbii ovládli a začlenili do staroegyptského státu, přičemž klíčovou roli hrály pevnosti a chrámy zasvěcené egyptským i núbijským božstvům. V 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. se však núbijští vládci na krátkou dobu ujali moci nad upadajícím staroegyptským státem. Núbie se stala místem střetu Ptolemaiovců a Římanů s merojským královstvím, a její historie zahrnuje také příchod křesťanství a islámu. V 50. letech 20. století se Núbie dostala do povědomí veřejnosti v souvislosti se stavbou Vysoké přehrady u Asuánu. UNESCO zahájilo mezinárodní akci na záchranu památek, které měly být zatopeny, což se stalo největší mezinárodní archeologickou operací v historii. Během této akce byly zachráněny významné kulturní památky, jako chrámy na Fílé a v Abú Simbelu, a další památky byly pečlivě prozkoumány a zdokumentovány. Českoslovenští vědci významně přispěli k úspěchu této záchranné akce, která probíhala v náročných podmínkách.

Už dvě století probíhají v Egyptě archeologické výzkumy, které přinášejí nové informace o staroegyptských památkách, včetně chrámů, jejich architektury a náboženských textů. Výsledky bádání, publikované v odborných monografiích a článcích, však nebyly dostatečně zprostředkovány širší veřejnosti. Pokusy o popularizaci této problematiky většinou omezují na encyklopedické přístupy, stručné analýzy architektury a základní údaje o božstvech a stavitelích chrámů. V bohatě ilustrované a čtivé publikaci se autor snaží o důkladnější pohled na stavební vývoj a význam chrámu v kontextu staroegyptské civilizace. Usiluje o zasazení vybraného souboru hlavních chrámů do širšího historického, náboženského a archeologického rámce. Cílem je oživit chrám jako místo konání složitých obřadů, působiště organizovaných kněží a dějiště velkých náboženských svátků. Chrámy, zejména ty významnější, měly rozsáhlé hospodářské zázemí s vlastní administrativou a staly se mocenskými centry ovlivňujícími politický život v zemi. Tímto způsobem se čtenáři dostává do hloubky staroegyptské kultury a jejího náboženského života.

Půlstoletí českých egyptologických výzkumů ve stínu pyramid Starověký Egypt fascinoval Evropany odedávna, ať šlo o Řeky, Římany, středověké cestovatele, dobrodruhy, sběratele i zloděje starožitností, o vědce či o pseudovědce. Mnozí z turistů, jichž do země na Nilu dodnes proudí tisíce, však nikdy neslyšeli jméno Champollion, natožpak Žába nebo Černý, přestože naše egyptologie se může pochlubit mnoha úspěchy a význačnými objevy. I naši předkové jevili o Egypt zájem. Humanisty, šlechtice a kurážné měšťany z počátku novověku vystřídali "otcové zakladatelé", kteří stáli u kolébky české archeologie a poté Československého/Českého egyptologického ústavu. Ve šlépějích Františka Lexy a jeho žáků Jaroslava Černého a Zbyňka Žáby pokračuje Miroslav Verner a dnes řada dalších. O tom, jakých úspěchů dosáhl Český egyptologický ústav, který v roce 2008 oslaví 50. výročí svého založení, o nejvýznamnějších objevech a velkých vzkumných etapách, vypráví s osobním zaujetím osoba nejpovolanější, prof. Miroslav Verner, který se jako student zúčastnil první expedice do Núbie a v čele českého archeologického týmu jako držitel rozsáhlé abúsírské koncese stojí dodnes. Příběh české egyptologie, zasazený do celkového archeologického dění v Egyptě, je stejně dramatický jako celé objevování starého Egypta.

Památky starého Egypta byly předmětem širokého zájmu už od starověku a zůstaly jím dodnes. Autor představuje čtenářům první cestovatele, amatérské archeology, ctižádostivé sběratele i seriózní zájemce o tajemnou civilizaci na Nilu. Poutavě a barvitě vypráví o dobrodružstvích těchto průkopníků egyptologie, o jejich často nevybíravých metodách i o pohnutých osudech řady památek, jež jsou dnes chloubou velkých evropských muzeí.