Publikace se zabývá některými aspekty právně historického vývoje rodinného
práva. Komparace hledá kořeny v základech římskoprávních, středověkých i
novodobých. Cílem publikace bylo prokázat, že rodina jako společenský fenomén
v našem prostředí prošla různými společenskými vlivy v historickém kontextu.
Prameny publikace dokumentují, že východisky pozitivního práva mohou být také
právněhistorické zdroje. Těmi se staly nejen použité odborné publikace, ale
také například studium dobového tisku a zejména původní archivní výzkum
autorky.
Publikace s názvem Právní, náboženské a politické aspekty starověké římské
rodiny je dílem kolektivu autorů, vyučujících na Právnické a Filozofické
fakultě Masarykovy univerzity. Výsledkem této autorské spolupráce právních
romanistů, historiků starověku a klasických filologů je tato monografie, která
z různých pohledů popisuje starověkou římskou rodinu na základě právních a
narativních pramenů. V úvodu práce je antická rodina zasazena do mytologických
představ. Následuje část věnovaná náboženství a tradici v římské společnosti.
Další kapitola je věnována postavení rodu, rodiny a jednotlivce z pohledu
veřejného a soukromého práva. Navazující kapitola se věnuje tzv. serviovské
ústavě a přežívání některých rodových zvyklostí. Jádro práce tvoří rozbor
římské rodiny, postavení jejích členů jako osob sui a alieni iuris a tzv.
přechodové rituály, které doprovázely důležité okamžiky v životě starověkého
člověka (narození, dospělost, svatba, smrt a pohřeb). V posledním století
republiky, v důsledku dlouhodobých občanských válek a proskripcí dochází v
římské společnosti k náboženskému a mravnímu úpadku, o jehož nápravu se snaží
Octavianus Augustus. Tomuto tématu je věnována kapitola popisující Augustovy
reformy rodinného života. Předposlední kapitola se věnuje tzv. rodinnému
trestnímu právu resp. oprávněním otce a manžela trestat svou manželku či děti
za provinění (např. nevěra). Závěr práce se věnuje i úpravě postavení ženy v
tzv. barbarském právu. Jako příklad bylo vybráno vizigótské právo. Tato
závěrečná kapitola popisuje význam rodiny ve vizigótském státě a postavení
ženy v rodině a ve veřejném životě.
Velká část padělků se vyrábí na jihu Číny v oblasti, která je nazývána
„továrnou světa“. Najdeme zde 60 tis. manufaktur, ve kterých pracuje okolo 44
mil. lidí. Denně je z Hongkongu do USA posláno 6 tis. kontejnerů s padělky.
Oblíbeným a také nejčastějším místem pro vytipování nových plagiátorů bývají
výstavy. Na nich si plagiátor výrobek koupí a zašle jej do Číny, kde se hned
začne s jeho kopírováním. Během pár měsíců se lze těšit na obrovské množství
plagiátů. Z nich se následně začnou kopírovat další a další a tak nám vzniká
plagiát plagiátu. Obrovským problémem je však chápání padělků samotnými
Číňany. Ti chápou kopii, jako jejich pozitivní dovednost cokoliv napodobit a
nevidí na tom nic špatného. Hlavní problém však tkví ve faktu, že za nákup
nebo prodej padělaného zboží nikomu nic nehrozí. A tak kde není žalobce není
ani soudce…
Publikace se zabývá pracovními podmínkami osob se zdravotním postižením, které
tvoří jednu z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce. Podává ucelený přehled
mezinárodních dokumentů a českých právních předpisů upravujících danou
problematiku včetně změn právní úpravy vymezující osoby se zdravotním
postižením, jež má nabýt účinnost 1. lednu 2010. Vychází z pojetí pracovních
podmínek v tzv. širším smyslu, neboť pracovní podmínky mnohdy nelze oddělit od
obecných životních podmínek.
