Pavel Dominik Knihy

Původní Odeonský výběr z klasických Bradburyho povídek z let 1950 až 1964, rozdělený v novém vydání do dvou knih: Kaleidoskop a Ilustrovaná žena. Obsahuje to nejlepší ze sbírek: The Day It Rained Forever, The Golden Apples of the Sun, The Illustrated Man, The Machineries of Joy, A Medicine for Melancholy, The October Country, The Stories of Ray Bradbury, Long After Midnight, které, s výjimkou The October Country, česky vcelku nikdy nevyšly. Ray Bradbury je považován za jednoho z největších mistrů povídky a má miliony obdivovatelů po celém světě, a to nejen mezi příznivci SF, které získal jak dokonalostí svého stylu tak rozmanitostí svých témat a nálad. Za více než padesát let své tvorby zavedl čtenáře na mnoho kouzelných míst: na sluncem ozářené verandy maloměstských domků, do temných a nebezpečných lesů s číhajícími dravci, hypnotických snových krajin, do idylické minulosti i vzrušující budoucnosti. První kniha ze dvou.

Kniha londýnského novináře, spisovatele a básníka o ohromných maličkostech, na které se každý z nás dívá, ale dostatečně o nich nepřemýšlí. Ukazuje neotřelý pohled na paradox našeho světa, do kterého patříme i nepatříme. V roce 2000 dotisk.

Dvaadvacet próz, jež tvoří druhý ze tří svazků souborného vydání Nabokovovy povídkové tvorby, přesvědčivě dokládá rychlý rozvoj autorova prozaického nadání i schopnost vracet se v nových a nápaditých variacích ke klíčovým tématům a motivům. Vstup do druhého desetiletí berlínského pobytu přináší v Nabokovově díle nové obrazy života v emigraci a reminiscence dětství v předrevolučním Rusku, spolu s nimi však i rostoucí pozornost vůči zostřující se atmosféře nacistického Německa. Přes mimořádnou vnímavost k podrobnostem a proměnám okolního světa ale Nabokov zůstává i v prózách ze třicátých let především tvůrcem bytostně zaujatým obecnými tématy lidské existence a formálním a estetickým potenciálem literárního textu. Čtrnáct z textů svazku vychází česky vůbec poprvé, překlady ostatních byly pro nové vydání revidovány nebo nahrazeny dosud nepublikovanými.

Česko-anglické vydání proslulé komedie irského dramatika Oscara Wilda. Anglický autor irského původu uvádí svou nejúspěšnější komedii podtitulem Lehkovážná komedie pro vážné lidi. Konverzační komedie o lásce a námluvách ve vyšší anglické společnosti, která skýtá autorovi nepřebernou studnici inspirace. Autor nešetří břitkým humorem. Co replika to vtip či bonmot. Stejně vtipné jsou i situace, které přinášejí neustále nové překvapivé zvraty. To vše a nenapodobitelný suchý anglický humor láká divadelníky k novým a novým inscenacím. Na své si přijde i čtenář této hry. Souběžný anglický text.... celý text

Hrdinský čin je autorovým raným románem z roku 1932, jenž bývá považován za fikční pandán k autobiografii Promluv, paměti. Stejně jako Nabokov sám je i jeho hrdina ruským emigrantem, který v mládí studoval v Cambridgi a žil v Berlíně. Tak jako se Edelweiss utkává se svou sebezničující, nostalgickou touhou po minulosti, svádíi Nabokov dramatickou a efektní partii s výrazovými možnostmi ruštiny, kterou si lze naplno vychutnat díky překladu Pavla Dominika. „Vysokohorský turista šplhající po Escherových schodištích, který se tiskne ke skalní stěně vysoko nad propastí.“ Tak charakterizuje hlavního hrdinu Nabokovova poprvé česky vycházejícího románu Jan Němec v doslovu. Vypjatý milostný cit a spalující vášeň se tu ve větách, jež připomínají popínavé rostliny, splétají s motivy, které vycházejí z napětí mezi imaginací a realitou protagonisty knihy Martina Edelweisse. Jeho „hrdinský čin“ je jediným možným, byť na první pohled ironickým vyvrcholením vnitřního boje o stvrzení vlastní identity.

Po tragické smrti amerického básníka Johna Shadea se jeho posledního díla, básně "Bledý oheň", ujímá Shadeův přítel a kolega na univerzitě Charles Kinbote, aby je připravil k vydání a doprovodil předmluvou a komentářem. Jeho svérázný přístup k editorské práci a interpretaci textu básně však od prvních stránek vyvolává nespočet otázek, počínaje samotnou Kinboteovou identitou. Samozvaný editor odbočuje v obsáhlých poznámkách od Shadeových veršů k čím dál osobnějším výlevům a kolem díla postupně rozprostírá excentrický výklad, vypovídající o jeho osobě, vzájemném vztahu obou mužů a snad i o samotném básníkovi mnohé - nalezne-li čtenář správný klíč k Nabokovově mistrné literární hře, v níž nic není tak, jak se na první pohled zdá.

Příběh jednoho z Nabokovových nejhlubších i nejhravějších románů sleduje peripetie vztahu jeho protagonistů, psychologa a profesora filozofie Vana Veena a jeho sestřenice (ve skutečnosti, jak se ukáže, sestry) Ady, od prvního vzájemného milostného okouzlení přes sérii odloučení a opětovných setkání až do doby, kdy Van v pokročilém věku rekapituluje vlastní život a osudové pouto mezi oběma sourozenci. Jazykově brilantní a myšlenkově ambiciózní próza, rozklenutá mezi polovinou 19. a 20. století v geograficky i historicky pozměněném protějšku světa, jak jej známe, je parodickým i pohádkovým příběhem lásky, zamyšlením nad povahou času a v neposlední řadě svrchovaným intelektuálním dobrodružstvím. Vychází s finanční podporou Ministerstva kultury ČR a firmy Kolektory Praha, a. s.

Děj románu se tentokrát liší tím, že Wolfe řeší případ vraždy mladého muže na jedné ze svých ojedinělých výprav z vlastního domu. Cestou na výstavu orchidejí se shodou okolností stane hostem na ranči, kde je chovným býkem usmrcen mladý muž. Policie, která případ vyšetřuje, je přesvědčena, že jde o nešťastnou náhodu, Nero Wolfe se domnívá, že jde o vraždu a spolu se svým věrným asistentem Archie Goodwinem odhalí pachatele i jeho motivy

Protagonisty Nabokovova druhého rusky psaného (a pro pozdější anglické vydání revidovaného) románu, zasazeného do prostředí Berlína dvacátých let minulého století, jsou úspěšný podnikatel Kurt Dreyer, jeho pohledná žena Marta a Franz, mladý syn Dreyerovy sestřenice, jehož se Dreyer uvolí zaměstnat ve svém obchodním domě. Marta, postrádající k manželovi vřelejší citový vztah, využije Franzova nepřehlédnutelného okouzlení jejím půvabem, začne se s mladíkem tajně scházet a po čase jej přiměje, aby spolu s ní přichystal plán, jak odstranit překážku jejich společného štěstí v podobě nenáviděného manžela. Franzova láska k Martě postupně ochabuje, mladík se však ženině vůli nedokáže vzepřít a oba pokračují v přípravě zamýšleného činu, aniž by tušili, jak překvapivě jejich troufalá hra skončí.

Dva klasické případy Nero Wolfa, případ chovatele dobytka a případ vraždy mladé dědičky.

Nabokovův první publikovaný román, vycházející zčásti z autorových vlastních zážitků, se točí kolem milostného vztahu mezi emigrantem Lvem Glebovičem Ganinem a Mášeňkou, jeho někdejší první láskou. Když se Ganin, bezcílně se protloukající v polovině dvacátých let životem ruského emigranta v Berlíně, náhle dozví, že Mášeňka, nyní manželka Alfjorova, jeho spolubydlícího z penzionu, dostala po letech povolení opustit Sovětský svaz a přicestovat za mužem do Německa, rozhodne se, že dívku získá zpět a radikálně změní vlastní truchlivou existenci. Zatímco se však Ganin loučí s ostatními nájemníky penzionu a Alfjorov netrpělivě vyhlíží blížící se ženin příjezd, sílící konfrontace neuspokojivé skutečnosti exilu a podmanivého světa vzpomínek v Ganinově mysli postupně zakládá zcela jiné, nečekané vyústění celého příběhu.

„Špatný autor životopisu retušuje svou minulost a výsledkem je fotografie, kterou pořídil cizí člověk, aby utěšil žal nad bolestnou ztrátou blízké osoby. Dobrý naopak dělá všechno, co je v jeho silách, aby zachoval podrobnosti s nejvyšší věrností." Tak charakterizuje memoárové psaní jeden z největších spisovatelů 20. století Vladimir Nabokov. Autobiografie, původně vydaná roku 1951 a zásadně přepracovaná o 15 let později, je nejen dokladem jeho slov, ale také výsostným uměleckým dílem. Zachycuje Nabokovův život v rozpětí let 1903 až 1940, počínaje šťastným dětstvím v Rusku a konče emigrantským životem v Paříži a Berlíně. Kniha vyšla původně anglicky a autor sám ji přeložil do rodné ruštiny v přestávkách mezi lovem motýlů a psaním Lolity.

Salím Sináí, vypravěč a hlavní hrdina románu, je jedním z 1001 dětí zrozených v první hodině indické nezávislosti a obdařených zázračnými schopnostmi, zároveň však bolestně spojených s historií a osudem své země. Jeho fascinující vyprávění, postupně se odvíjející mezi řadou indických a pákistánských měst, provede čtenáře ságou tří generací Salímovy rodiny, více než šesti desítkami let moderní indické historie i hrdinovou strastiplnou poutí za smyslem osudu vlastní existence, který jako by ztělesňoval rozporuplnou a stěží postižitelnou identitu samotné Indie. Rushdieho barvitá a podmanivá próza, mistrně mísící realitu s imaginací a kroniku politického vývoje s fantastickým příběhem, byla r. 1993 jmenována nejlepším z děl oceněných v předchozích pětadvaceti letech prestižní britskou literární cenou Booker Prize, r. 2008 zvítězila ve čtenářské anketě ke čtyřicátému výročí této ceny a dnes je řazena mezi stěžejní díla moderní světové literatury.

Prvním anglicky psaným románem Vladimira Nabokova je životopis fiktivního anglického spisovatele s ruskými kořeny (jehož osud se na mnoha místech zřetelně protíná s osudem autora). Jeho vypravěčem je hrdinův nevlastní bratr, který se po letech odloučení vydává po stopách předčasně zemřelého sourozence, mimo jiné proto, aby se - jak naznačuje titul - vypořádal s dříve vydaným svědectvím Knightova bývalého sekretáře. Polemiku s veskrze hloupou a tendenční Tragédií Sebastiana Knighta lze číst jako Nabokovův potměšilý komentář k soudobému literárnímu životu a především k senzacechtivému, rutinérskému či moralizujícímu psaní. Hravě ironický a mnohovrstevný text, jež díky analýzám neexistujících knih a rozsáhlým citátům získává až mystifikační potenciál, je zároveň biografií literáta, tragickým milostným příběhem s prvky detektivky i jemnou parodií na všechny tyto žánry. Dvojice osudových žen v hrdinově životě se dotýká autorova návratného tématu sváru kulturních identit člověka v exilu - přestože hrdina touží stát se Angličanem, nakonec miluje a umírá jako Rus. A prostřednictvím rafinované hry s prolínáním vypravěče a jeho hrdiny svědčí román o nepoznatelnosti a nepopsatelnosti "skutečného života" kohokoli v jeho celistvosti.

Mnohovrstevným životním příběhem "Maura" Moraese Zogoibyho, příslušníka bombajské obchodnické dynastie, potvrzuje světoznámý britský prozaik indického původu znovu svou pověst originálního vypravěče a brilantního stylisty. Moraesovu tragickou i komickou románovou zpověď je možné vnímat jako složitý organismus vzniklý prolínáním a vrstvením několika rovin reality a textu, jako nemilosrdný portrét moderní Indie i jako výkřik neukotvené duše toužící po životní autenticitě, nikdy však nepřestává uchvacovat svou invencí a vášnivým zaujetím.

Skandální bestseller o vztahu mezi pětatřicetiletým pedofilním intelektuálem a dvanáctiletou školačkou. V polovině padesátých let minulého století rukopis odmítla čtyři renomovaná americká nakladatelství a tak kniha poprvé vyšla v Paříži. Kontroverzní tabuizované téma a pověst „pěkné prasečinky“ možná láká senzacechtivé čtenáře, ti ale knihu brzy znuděně odloží. Lolita není lacinou a šokující vulgaritou. Jde o jazykově bohatou výpověď o skutečné vášni a neopětované lásce. Byť postavy nevzbuzují sympatie, ale jen lítost, příběh je to silný.... celý text

Rané autorovy povídky, ještě psané v ruštině, jsou motivované vzpomínkami na léta dětství a období berlínského exilu. Povídky jsou zřetelným dokladem Nabokovovy schopnosti jemné analýzy lidských osudů, které dokáže vyjádřit na malé dějové ploše. Jsou naplněny nostalgií, melancholií i intenzivními prožitky drobných událostí, které barvitě evokují ztracenou minulost.

Autobiografická zpověď o profesních, milostných, uměleckých a erotických peripetiích autorova života před odchodem do pařížského exilu, zasazená do živě vykresleného prostředí New Yorku dvacátých let, navazuje na předchozí Obratník Raka radikálností své výpovědi i erotickou otevřeností, jež z knihy učinily jeden z bestsellerů počátku šedesátých let a významně ovlivnily poezii i prózu nastupující beatnické generace. Millerova zpráva o newyorských letech dospívání působí, „jako by na ní spolupracovali Harpo Marx s Hieronymem Boschem,“ napsal o Obratníku Kozoroha po jeho oficiálním americkém vydání týdeník Time.

Neznámí pachatelé vyhodí do vzduchu jachtu profesora Meyera. Při výbuchu zahynou tři lidé, mezi nimi profesorova neteř, která se před nedávnem vdala. Vypátrat viníky se snaží dlouholetý profesorův přítel Travis McGee, který postupně shromažďuje fakta a rozplétá složitý příběh podvodníka. Nakonec odhaluje prohnaného několikanásobného vraha, jenž pod různými jmény sváděl a zabíjel ženy, aby získal jejich peníze.

Příběh „věčného exulanta“ Timofeje Pavloviče Pnina a jeho hořce komické konfrontace s americkým akademickým prostředím i se západním světem vůbec patří k Nabokovovým čtenářsky nejvděčnějším dílům. Postava nepřízní osudu stíhaného ruského profesora vyučujícího na provinční americké univerzitě v něm autorovi umožnila rozehrát řadu nezapomenutelných epizod, ale i nenápadnou a důvtipnou hru s literárními konvencemi. Román je prvním z volné řady, jež v příštích letech přinese základní Nabokovova díla v jednotné grafické úpravě.

Nabokovův druhý anglicky psaný román je originálně pojatým příběhem svobodného člověka v diktatuře. Jeho hlavní hrdina Adam Krug, největší filosof fiktivní země ovládané vzmáhajícím se totalitním režimem, je přesvědčen, že mezinárodní věhlas a mravní odvaha jej ochrání před krutostmi policejního státu, v jehož čele stojí jeho dávný nepřítel ze školních let. Nabokov se i v tomto jízlivém antiutopickém vyprávění projevuje jako mistr vědomí i podvědomí, svébytného stylu plného tajemství a přesného detailu, přistupující k obtížnému tématu jinak než Arthur Koestler či George Orwell a překvapující čtenáře nečekanými triky.

Titulní postavou Života a doby Michaela K., prózy s okázalým názvem upomínajícím na životopisy slavných osobností, je prostoduchý a od přírody znetvořený zahradník, který se v čase občanské války a neodvratně se blížícího konce apartheidu vydává na dlouhou cestu: na vlastnoručně vyrobené kárce vyváží svou invalidní matku z rozvráceného Kapského Města do vysněného bezpečí rodného venkova. Válka jej však provází všude a on jen stěží chápe, co se kolem něj vlastně děje. Zmateně bloudí po pustošené zemi, je znovu a znovu vězněn, trestán a týrán. Přitom jediné, po čem uprostřed všeobecného chaosu touží, je minimální prostor pro vlastní nezávislou existenci, byť by to mělo být jen skromné políčko tykví, založené navzdory nehostinné přírodě. „Skutečnost, že Coetzee zvolil za hrdinu svého příběhu nejprostší, nejošklivější lidskou bytost, tak nabývá hlubokého vnitřního smyslu,“ napsal o knize znalec autorova díla Michael Žantovský. Michael K. „si postupně přestává uvědomovat vlastní utrpení, přestává být závislý na přijímání potravy, na obydlí, na lidské společnosti, na jakýchkoliv vnějších podmínkách života. A tím, že v rozporu s logikou přežívá, stává se symbolem života samého, jeho svrchovanosti, spontánnosti a směřování ke svobodě“.

V honosném sídle „daleko u hranic v městě K.“ se třem zhanobeným sestrám narodí syn Omar Chajjám Šakíl. Když se konečně odpoutá od trojjediného lůna, vyjde z domu jako dychtivý voyeur všech metamorfóz hanby, před níž ho jeho matky chtěly uchránit… Rushdieho hořkou „moderní pohádku“ inspirovanou moderními dějinami Pákistánu lze číst jako čistou fikci, politický pamflet, legendu i skutečnost, tak jako ve svých ostatních dílech však autor čtenáře strhne především svou brilantní fabulační schopností a jazykovým mistrovstvím, uchovaným i ve vynikajícím českém překladu. 2. upravené vydání

Stylisticky vybroušená zpověď vzdělaného, dekadentního Ira, který bez srozumitelného motivu zabije služku. Román irského spisovatele, jehož originalita nespočívá v příběhu, je jakousi antidetektivkou, protože ani policie ani vrah nedokáží nalézt motiv hrůzného činu. „Zabil jsem, protože jsem mohl,“ říká Freddie a v závěru knihy přiznává, že se vraždy dopustil proto, že si svou oběť nedokázal dostatečně živě představit.

Novela z ruského období Nabokovovy tvorby, zasazená do prostředí ruské emigrace v Berlíně poloviny dvacátých let, je svéráznou fraškou na detektivní téma i noetickým textem odrážejícím touhu jeho protagonisty a vypravěče dobrat se v chaotickém a nesmyslném okolním světě alespoň náznaku řádu. Poté co je láskou trýzněný a ponížený mladík dohnán k sebevraždě, zjišťuje, že v nové fázi existence jej čeká jen cesta „peklem zrcadel“ a další porce nedůstojného bytí.

Novela z raného období Nabokovovy tvorby, zasazená do prostředí ruské emigrace v Berlíně poloviny dvacátých let, představuje rafinovaně komponovaný text uvádějící na scénu řadu významných motivů a témat autorova celoživotního díla. Příběh titulního hrdiny, který je nejprve ponížením dohnán k sebevraždě a pak zjišťuje, že v nové fázi existence jej čeká cesta "peklem zrcadel" a trýzeň neopětované lásky, Nabokovovi slouží jako prostředek k parodii literárních stereotypů a experimentu s tradičními tématy dvojnictví a rozkolísanosti lidského vědomí, zároveň však míří k základním otázkám nepostižitelnosti lidské identity a umělecké tvorby jako negace lidské smrtelnosti.

Klasický román moderní americké literatury vypovídá otevřeně o lidské sexualitě a je zároveň pokusem o syntetický obraz světa nahlíženého bez příkras a přesto poeticky. Město je v tomto případě chápáno jako katalyzátor lidské individuality a autorův životní styl určuje postaveníčlověka, jemuž cíl stát se spisovatelem brání přijmout stálou práci. Často se ocitá na pokraji bídy, ale život ze dne na den nepovažuje za neštěstí, vychutnává naopak zajímavá setkání, prvek dobrodružství a nevázané lásky. Tento život reflektuje proudem spontánní výpovědi bez pevné osnovy, v krátkých úsecích nechává probíhat sled jevů, historek, portrétů, úvah a básnických vizí. Otevřená výpověď o lidské sexualitě, bezprostřední líčení vlastního intimního života a syrový slovník odsunuly knihu na řadu let do oblasti pornografie.

Hlavní postava románu a autorovo alter ego, spisovatel Nathan Zuckerman, je ve čtyřiceti letech zaskočen záhadnou bolestí, která se šíří od šíje a ramen do páteře, ochromuje mu tělo a deformuje duši tak, že už není schopen napsat ani řádku. Zuckerman, pro něhož psaní bylo jediným smyslem života, střídá jednoho lékaře za druhým, problémy se však zhoršují a jeho trauma se stupňuje. Pomalu se začíná přiklánět k názoru, že si ho přivodil sám vlastními knihami. Zaskočen hroutícím se životem se rozhodne, že unikne ke studiu medicíny, mezitím ale se jeho závislost na sedativech rozšiřuje o vodku a marihuanu… Hodina anatomie je třetí částí tetralogie líčící Zuckermanův (a tedy i Rothův) přerod v úspěšného spisovatele. Ostatní části již česky vyšly pod názvy Elév, Zuckerman zbavený pout a Pražské orgie. Volně na ně navazuje román Druhý život, který už rovněž vyšel česky.

Podmanivý příběh nového románu Salmana Rushdieho přivádí čtenáře na dvůr indického císaře Akbara a prostřednictvím mladého Akbarova hosta z Evropy také do Florencie, kam dle mladíkova vyprávění zavál kdysi osud Akrbarovu pratetu, tajemnou krásku unesenou uzbeckými válečníky. Mezi oběma zdánlivě odlišnými světy renesanční Itálie a mughalské Indie nachází autor překvapivou podobnost a příběh je tak mimo jiné dalším vyznáním autorovy víry v inspirativnost procesu vzájemného míšení a ovlivňování západní a východní kultury, čtenáře si však získá již svou živostí a barvitostí, opětovně dokládající Rushdieho vypravěčské mistrovství.

Soubor devíti povídek britského spisovatele indického původu v překladu Pavla Dominika a Stanislavy Pošustové s linoryty Michala Cihláře.

Životním pocitem hrdiny románu, pětapadesátiletého britského profesora indického původu Malika Solanky, proniká zuřivost hned v několika podobách: jako zdroj tvůrčí energie i násilných činů, jako motiv politických zvratů i důsledek zklamaných nadějí. Příběh Solankova osudového newyorského léta roku 2000 v prostředí milionářské prosperity, duchovní vyprahlosti a vykolejených citových vztahů je mistrným obrazem paradoxy nabitého světa na prahu nového století i novým potvrzením autorových jazykových a stylistických kvalit.

„Rozsudek smrti byl v souladu se zákonem oznámen Cincinnatovi C. šeptem.“ V žádné jiné ze svých próz se Nabokov nepřiblížil literárnímu světu Franze Kafky tak jako v Pozvání na popravu. Zjitřené vnímání společenské látky se tu spojuje s pocitem hlubokého existenciálního traumatu, jež má obecný charakter a o to více promlouvá k současnému čtenáři. Mladý hrdina čeká na svou popravu, přičemž není zcela zřejmá ani povaha jeho skutečného provinění, ani bližší okolnosti chystané exekuce. V tomto svíravém rámci jde odsouzenci o jediné – vymezit se vůči netečnosti světa prostřednictvím vlastního psaní. Román pochází z Nabokovova „ruského“ období, tedy z doby, kdy autor již nežil ve své vlasti, ale byl součástí široké ruské diaspory v Evropě. Přestože se příběh odehrává ve fiktivním prostředí, odkaz k mašinérii stalinské hrůzovlády je nepopiratelný. Kniha je tak považována za stěžejní dílo ruské literatury 20. století. Román doprovází doslov literárního vědce Richarda Müllera.

Rychlé a objektivní informace, zásady a zkušenosti pro uspění v podmínkách konkurence.