Pavel Dominik Pořadí knih

Hrdinský čin je autorovým raným románem z roku 1932, jenž bývá považován za fikční pandán k autobiografii Promluv, paměti. Stejně jako Nabokov sám je i jeho hrdina ruským emigrantem, který v mládí studoval v Cambridgi a žil v Berlíně. Tak jako se Edelweiss utkává se svou sebezničující, nostalgickou touhou po minulosti, svádíi Nabokov dramatickou a efektní partii s výrazovými možnostmi ruštiny, kterou si lze naplno vychutnat díky překladu Pavla Dominika. „Vysokohorský turista šplhající po Escherových schodištích, který se tiskne ke skalní stěně vysoko nad propastí.“ Tak charakterizuje hlavního hrdinu Nabokovova poprvé česky vycházejícího románu Jan Němec v doslovu. Vypjatý milostný cit a spalující vášeň se tu ve větách, jež připomínají popínavé rostliny, splétají s motivy, které vycházejí z napětí mezi imaginací a realitou protagonisty knihy Martina Edelweisse. Jeho „hrdinský čin“ je jediným možným, byť na první pohled ironickým vyvrcholením vnitřního boje o stvrzení vlastní identity.

Prvním anglicky psaným románem Vladimira Nabokova je životopis fiktivního anglického spisovatele s ruskými kořeny (jehož osud se na mnoha místech zřetelně protíná s osudem autora). Jeho vypravěčem je hrdinův nevlastní bratr, který se po letech odloučení vydává po stopách předčasně zemřelého sourozence, mimo jiné proto, aby se - jak naznačuje titul - vypořádal s dříve vydaným svědectvím Knightova bývalého sekretáře. Polemiku s veskrze hloupou a tendenční Tragédií Sebastiana Knighta lze číst jako Nabokovův potměšilý komentář k soudobému literárnímu životu a především k senzacechtivému, rutinérskému či moralizujícímu psaní. Hravě ironický a mnohovrstevný text, jež díky analýzám neexistujících knih a rozsáhlým citátům získává až mystifikační potenciál, je zároveň biografií literáta, tragickým milostným příběhem s prvky detektivky i jemnou parodií na všechny tyto žánry. Dvojice osudových žen v hrdinově životě se dotýká autorova návratného tématu sváru kulturních identit člověka v exilu - přestože hrdina touží stát se Angličanem, nakonec miluje a umírá jako Rus. A prostřednictvím rafinované hry s prolínáním vypravěče a jeho hrdiny svědčí román o nepoznatelnosti a nepopsatelnosti "skutečného života" kohokoli v jeho celistvosti.

Neznámí pachatelé vyhodí do vzduchu jachtu profesora Meyera. Při výbuchu zahynou tři lidé, mezi nimi profesorova neteř, která se před nedávnem vdala. Vypátrat viníky se snaží dlouholetý profesorův přítel Travis McGee, který postupně shromažďuje fakta a rozplétá složitý příběh podvodníka. Nakonec odhaluje prohnaného několikanásobného vraha, jenž pod různými jmény sváděl a zabíjel ženy, aby získal jejich peníze.

Příběh jednoho z Nabokovových nejhlubších i nejhravějších románů sleduje peripetie vztahu jeho protagonistů, psychologa a profesora filozofie Vana Veena a jeho sestřenice (ve skutečnosti, jak se ukáže, sestry) Ady, od prvního vzájemného milostného okouzlení přes sérii odloučení a opětovných setkání až do doby, kdy Van v pokročilém věku rekapituluje vlastní život a osudové pouto mezi oběma sourozenci. Jazykově brilantní a myšlenkově ambiciózní próza, rozklenutá mezi polovinou 19. a 20. století v geograficky i historicky pozměněném protějšku světa, jak jej známe, je parodickým i pohádkovým příběhem lásky, zamyšlením nad povahou času a v neposlední řadě svrchovaným intelektuálním dobrodružstvím. Vychází s finanční podporou Ministerstva kultury ČR a firmy Kolektory Praha, a. s.

Hlavní postava románu a autorovo alter ego, spisovatel Nathan Zuckerman, je ve čtyřiceti letech zaskočen záhadnou bolestí, která se šíří od šíje a ramen do páteře, ochromuje mu tělo a deformuje duši tak, že už není schopen napsat ani řádku. Zuckerman, pro něhož psaní bylo jediným smyslem života, střídá jednoho lékaře za druhým, problémy se však zhoršují a jeho trauma se stupňuje. Pomalu se začíná přiklánět k názoru, že si ho přivodil sám vlastními knihami. Zaskočen hroutícím se životem se rozhodne, že unikne ke studiu medicíny, mezitím ale se jeho závislost na sedativech rozšiřuje o vodku a marihuanu… Hodina anatomie je třetí částí tetralogie líčící Zuckermanův (a tedy i Rothův) přerod v úspěšného spisovatele. Ostatní části již česky vyšly pod názvy Elév, Zuckerman zbavený pout a Pražské orgie. Volně na ně navazuje román Druhý život, který už rovněž vyšel česky.... celý text

Novela z ruského období Nabokovovy tvorby, zasazená do prostředí ruské emigrace v Berlíně poloviny dvacátých let, je svéráznou fraškou na detektivní téma i noetickým textem odrážejícím touhu jeho protagonisty a vypravěče dobrat se v chaotickém a nesmyslném okolním světě alespoň náznaku řádu. Poté co je láskou trýzněný a ponížený mladík dohnán k sebevraždě, zjišťuje, že v nové fázi existence jej čeká jen cesta „peklem zrcadel“ a další porce nedůstojného bytí.

Klasický román moderní americké literatury vypovídá otevřeně o lidské sexualitě a je zároveň pokusem o syntetický obraz světa nahlíženého bez příkras a přesto poeticky. Město je v tomto případě chápáno jako katalyzátor lidské individuality a autorův životní styl určuje postaveníčlověka, jemuž cíl stát se spisovatelem brání přijmout stálou práci. Často se ocitá na pokraji bídy, ale život ze dne na den nepovažuje za neštěstí, vychutnává naopak zajímavá setkání, prvek dobrodružství a nevázané lásky. Tento život reflektuje proudem spontánní výpovědi bez pevné osnovy, v krátkých úsecích nechává probíhat sled jevů, historek, portrétů, úvah a básnických vizí. Otevřená výpověď o lidské sexualitě, bezprostřední líčení vlastního intimního života a syrový slovník odsunuly knihu na řadu let do oblasti pornografie.

Anglický autor irského původu uvádí svou nejúspěšnější komedii podtitulem Lehkovážná komedie pro vážné lidi. Konverzační komedie o lásce a námluvách ve vyšší anglické společnosti, která skýtá autorovi nepřebernou studnici inspirace. Autor nešetří břitkým humorem. Co replika to vtip či bonmot. Stejně vtipné jsou i situace, které přinášejí neustále nové překvapivé zvraty. To vše a nenapodobitelný suchý anglický humor láká divadelníky k novým a novým inscenacím. Na své si přijde i čtenář této hry.

Kniha upozorňuje na základní paradox lidského vnímání. Mnohé věci, jež se člověku jeví jako velkolepé a oslnivě krásné, při bližším ohledání svou fascinaci ztrácejí, přičemž věci zdánlivě nepatrné a bezvýznamné v sobě mohou skrývat hluboké významy nebo neotřelou krásu. Gilberth Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton čtenáře uvádí do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne zcela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to jsou především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich a Jiří Suchý.