Bořivoj Křemenák Knihy

Černá vlajka, to je první ze tří knih série korzár Marten. Kniha popisuje životní příběh piráta Jana Kuny, který úspěšně dobývá poklady jiných lodí za pomoci své posádky, ale hlavně díky své rychlé a obratné lodi Zefýr. Jan si díky své statečnosti a umu získává pozornost anglické královny a stává se korzárem, pirátem pod ochranou panovníka. Společně s touto ochranou získává jméno Marten, což je obdoba polského jména Kuna se stejným významem. Jeho loď o té doby také zdobí vlajka se zlatou kunou na černém podkladě. V prvním ze tří dílů se Jan se svými společníky, mezi nimiž nejvýznamnější je francouský rytíř Belmont, vydává do tropických oblastí, aby zde získal španělské zlato. Zde nachází zemi indiánů, zvanou Nahua. Po domluvě s domorodci si zde Martenova družina staví sklady pro své dobyté poklady, výměnou za nástroje pro indiány. Jan však v této zemi potkává Iniku, krásnou dceru náčelníkovu, do které se zamiluje. Současně se začíná více zajímat o prosperitu divošské země než o své dobyté poklady, k nelibosti svých pirátů. Nato přichází útoky španělských karavel, které mstí své potopené lodě... Do knihy jsou skvěle zapracována historická fakta, což atraktivitu příběhu jen zvyšuje.... celý text

Závěr třídílného historického románu o romantických příbězích dobrodružného korzára. Jeho hrdina se plavil ve službách několika panovníků, zažil nejen mnohá protivenství, ale i řadu vítězství a milostných dobrodružství. Proměnlivá politická situace Evropy v 16. stol. dala autorovi řadu příležitostí k napsání romantického, napínavého a barvitého příběhu, jehož rámcem je především zápas o nadvládu na moři mezi Anglií a Španělskem.

Při vesmírné výpravě na dalekou planetu Solaris se astronauti nečekaně setkají s bytostmi vybavenými inteligencí založenou na odlišných, lidem neznámých principech. Je totiž součástí živého organického oceánu, jenž dokáže zhmotnit nevyslovené lidské myšlenky, a dokonce vytvořit kopie dávno zemřelých lidí. Zoufalé úsilí výzkumníků, kteří vzdorují nepochopitelným jevům a nasazují životy, aby prolomili bariéru odlišnosti nebo jí alespoň porozuměli, přináší fascinující zkušenost. Snaha o porozumění mezi jinak myslícími může vyjít naprázdno, pro účastníky je však přesto zásadně důležitá, protože otevírá psychologický pohled do jejich vlastního nitra a odkrývá rozporuplnou lidskou přirozenost. Solaris Stanisława Lema patří k světovým vrcholům žánru sci-fi. Kniha byla zfilmována už dvakrát, nejprve Andrejem Tarkovským a později Stevenem Sonderberghem, jehož film dosáhl mimořádného úspěchu – snad i proto, že režisér pokládá Lema za největšího sci-fi spisovatele všech dob.

Černá vlajka, to je první ze tří knih série korzár Marten. Kniha popisuje životní příběh piráta Jana Kuny, který úspěšně dobývá poklady jiných lodí za pomoci své posádky, ale hlavně díky své rychlé a obratné lodi Zefýr. Jan si díky své statečnosti a umu získává pozornost anglické královny a stává se korzárem, pirátem pod ochranou panovníka. Společně s touto ochranou získává jméno Marten, což je obdoba polského jména Kuna se stejným významem. Jeho loď o té doby také zdobí vlajka se zlatou kunou na černém podkladě. V prvním ze tří dílů se Jan se svými společníky, mezi nimiž nejvýznamnější je francouský rytíř Belmont, vydává do tropických oblastí, aby zde získal španělské zlato. Zde nachází zemi indiánů, zvanou Nahua. Po domluvě s domorodci si zde Martenova družina staví sklady pro své dobyté poklady, výměnou za nástroje pro indiány. Jan však v této zemi potkává Iniku, krásnou dceru náčelníkovu, do které se zamiluje. Současně se začíná více zajímat o prosperitu divošské země než o své dobyté poklady, k nelibosti svých pirátů. Nato přichází útoky španělských karavel, které mstí své potopené lodě... Do knihy jsou skvěle zapracována historická fakta, což atraktivitu příběhu jen zvyšuje.

Baladický příběh o lásce polského zemana k ženě vesnického hrnčíře je naplněn nejen kouzlem života prostého lidu v zapadlém Polesí, ale i tragikou opuštěné ženy. Tragický osud Ulany, krásné ženy hrnčířovy, která vzplála láskou ke šlechtici, pro svou lásku vše obětovala, když poznala, že u něho šlo jen o chvilkový rozmar, skončila sebevraždou. Ulana se stala předlohou Moniuszkovy opery Halka.

Polský autor, zabývající se antikou jako vědeckým oborem i beletristickým námětem, zavádí v románě do Olympie r. 476 před n. l., dějiště 76. olympijských her. Román nejenže seznamuje se starověkými olympijskými hrami od jejich vyhlášení až po závěrečné obřady u obětních oltářů,ale je i letopisem olympijské myšlenky, vyvíjející se od živelného projevu radosti z fyzické síly až k uvědomělosti olympijské soutěže jako výslednice kvalit těla a ducha, přičemž s faktografickou přesností zachycuje atmosféru doby a psychiku i mentalitu tehdejších lidí.... Doslov Antika v díle Jana Parandowského napsal Bořivoj Křemenák. 1. vydání.

Knížečka plná Lecových zdařilých i méně zdařilých aforismů, týkajících se všech oblastí života člověka.

Kniha je prvním systematicky uspořádaným výborem z nejzávažnější a umělecky nejhodnotnější básnické autorovy tvorby. Přináší jeho komicko-hrdinský epos "Myšeis", jehož děj, válka myší a koček, nutí čtenáře ke srovnávání s tehdejšími společenskými třenicemi. Seznamuje nás srozsáhlou básní "Monachomanií", v níž středem Krasického pozornosti se staly domácí pomry v církvi. A konečně nám představuje básníka jako autora pronikavých satir a bajek.

Autor zachycuje Polsko v prvních letech po válce a líčí neuvěřitelné věci, které se tam děly. Na velkém plátně uvádí podvodníky, ztroskotance, vyděrače a zbabělce často determinované válečnou minulostí, v níž ztratili svou čest i svědomí, a postavy ztracených synů a pobloudilých dcer vrátivších se domů.