Zbyněk Sekal Pořadí knih

Publikace přibližuje méně známou část tvorby výtvarníka Zbyňka Sekala. Zaměřuje se na jeho knižní obálky, na fotografie z cest, které lze považovat za fotografické skici k dalším dílům, a na skládané obrazy, v nichž jsou kombinovány různé materiály.

SLAVNÁ KOMPLEXNÍ INSPIRACE VOJÁKŮ, POLITIKŮ, INTELEKTUÁLŮ, MANAŽERŮ A ORGANIZÁTORŮ Vrcholné dílo autora, filozofa vojenství, je považováno za jedinou skutečně velkou knihu na téma války. Předkládá obecnou teorii různých aspektů konfliktu, včetně strategie a taktiky, a obsahuje bystrá pozorování, pronikavé úvahy a jasně formulované závěry. Kniha se vyznačuje jasností úsudku, ironií a nezapomenutelnými formulacemi, včetně slavného rčení, že „válka je pokračování politiky jinými prostředky.“ Její zásadní hodnota spočívá v integraci širokého spektra aspektů vojenského soupeření - politických, strategických, taktických, operačních, historických, etických a psychologických. Carl von Clausewitz zůstává i po téměř dvou stoletích nejčastěji citovaným a nejmodernějším teoretikem strategie. Kniha je klíčovým učebním pramenem pro profesionální vojenské vzdělávání, obchodní školy a další organizace, kde se zkoumá konkurence a interakce mezi lidmi. Clausewitzův spis zásadně ovlivnil vojevůdce a vojenské myslitele, včetně teoretiků moderních zbraní a stratégů. Mnohé jeho úvahy se úspěšně aplikují v oblastech jako obchod, mezinárodní vztahy, politologie a dokonce i v oblasti umělé inteligence a počítačových her, kde se rovněž vyskytují konflikty velkých zájmů.

Román Plechový bubínek (1959) přivedl Grasse na světovou scénu jako příběh hrdiny Oskara Matzeratha, který v Léčebném a zaopatřovacím ústavu sleduje svůj život od počátku století do doby adenauerovského Německa. Tento infantilní vypravěč, se svým plechovým bubínkem, se pohybuje mimo tradiční morálku a stává se jediným zdravým v prostředí lži a zločinu. Dílo šokovalo čtenáře svou otevřeností a bezohledností, přičemž otevřelo cestu poválečnému německému románu ke světovosti a zajistilo hrdinovi významné místo v moderní mytologii. Novela Kočka a myš (1961) je druhým dílem Gdaňské trilogie, která se soustředí na baltský přístav Danzig/Gdaňsk a období těsně předválečné a válečné. Hlavní postavou je Joachim Mahlke, outsider s mnoha handicapy, jehož nápadně velké Adamovo jablko zosobňuje jeho „cyranovský“ defekt. Snaží se o kompenzaci a touží stát se válečným hrdinou, což se mu podaří, když je jako velitel tanku dekorován válečným křížem. Na vrcholu své kariéry však dezertuje. Novela neřeší důvody jeho činu, ale vypráví o generaci, která byla spolupachatelem i obětí zrůdného režimu. Díky grotesknímu humoru a novelistické hutnosti se Kočka a myš stala jedním z nejčtenějších textů Güntera Grasse. V roce 1967 byl podle ní natočen stejnojmenný film.

„Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima.“ Takto začíná jedna z nejslavnějších povídek literatury 20. století. Klíčové dílo literární tvorby Proměna, vypráví velice živý příběh v němž se ukazuje síla Franze Kafky, a právem patří mezi nejlepší povídkové texty na světě.

Novela západoněmeckého spisovatele o hrách, soutěžích a zábavách pubertálních chlapců v Gdaňsku v době těsně před válkou a ve válce. Chlapci dospívají a již v posledních letech gymnasiálních studií se přihlašují do vojenských služeb třetí říše alespoň jako pomocníci. Hrdina však dezertuje a autor dále ponechává jeho osud v dohadech. „Kočku a myš“ vypráví hrdinův vrstevník, který jakoby se rozpomínal a neustále přechází z minulosti do současnosti a naopak.

Román o osudech ševce Julia Krause, který se po strašlivém pogromu v Oděse, při němž přišel o celou svoji rodinu, usadil na bavorské vsi. Hrůzná minulost v něm se v něm zformovala v opatrnou životní filozofii - drž se pěkně stranou a buď co nejmíň nápadný! Kraus podle toho žil skromnýma pracovitým životem, dokud i do jeho venkovského zákoutí nezačala prosakovat hitlerovská nákaza, jež z něj udělala štvance a jíž padl nakonec za oběť. Ale Grafovi nešlo jenom o Krause. Záleželo mu na tom, aby ukázal, jak fašismus postihl i jiné poklidné občany německého venkova a proměnil jejich život v pravé peklo.

Úspěšná novela jednoho z nejvýznačnějších členů tzv. „poválečné školy“ v japonské literatuře. Její děj umístil na Filipíny, na místa krutých bojů druhé světové války. Rozvíjí příběh důstojníka, který dostal rozkaz zastřelit vojenského lékaře, svévolně opustivšího jednotku.