Zbyněk Sekal Pořadí knih (chronologicky)






Zbyněk Sekal. Knižní obálky, fotografické skici, skládané obrazy
- 143 stránek
- 6 hodin čtení
Publikace přibližuje méně známou část tvorby výtvarníka Zbyňka Sekala. Zaměřuje se na jeho knižní obálky, na fotografie z cest, které lze považovat za fotografické skici k dalším dílům, a na skládané obrazy, v nichž jsou kombinovány různé materiály.
Greetings From a Distant Country, Greetings To a Distant Land
- 127 stránek
- 5 hodin čtení
Zbyněk Sekal : práce za posledních pětapadesát let
- 184 stránek
- 7 hodin čtení
O válce
- 984 stránek
- 35 hodin čtení
SLAVNÁ KOMPLEXNÍ INSPIRACE VOJÁKŮ, POLITIKŮ, INTELEKTUÁLŮ, MANAŽERŮ A ORGANIZÁTORŮ Vrcholné dílo autora, filozofa vojenství, je považováno za jedinou skutečně velkou knihu na téma války. Předkládá obecnou teorii různých aspektů konfliktu, včetně strategie a taktiky, a obsahuje bystrá pozorování, pronikavé úvahy a jasně formulované závěry. Kniha se vyznačuje jasností úsudku, ironií a nezapomenutelnými formulacemi, včetně slavného rčení, že „válka je pokračování politiky jinými prostředky.“ Její zásadní hodnota spočívá v integraci širokého spektra aspektů vojenského soupeření - politických, strategických, taktických, operačních, historických, etických a psychologických. Carl von Clausewitz zůstává i po téměř dvou stoletích nejčastěji citovaným a nejmodernějším teoretikem strategie. Kniha je klíčovým učebním pramenem pro profesionální vojenské vzdělávání, obchodní školy a další organizace, kde se zkoumá konkurence a interakce mezi lidmi. Clausewitzův spis zásadně ovlivnil vojevůdce a vojenské myslitele, včetně teoretiků moderních zbraní a stratégů. Mnohé jeho úvahy se úspěšně aplikují v oblastech jako obchod, mezinárodní vztahy, politologie a dokonce i v oblasti umělé inteligence a počítačových her, kde se rovněž vyskytují konflikty velkých zájmů.
Román Plechový bubínek (1959) přivedl Grasse na světovou scénu jako příběh hrdiny Oskara Matzeratha, který v Léčebném a zaopatřovacím ústavu sleduje svůj život od počátku století do doby adenauerovského Německa. Tento infantilní vypravěč, se svým plechovým bubínkem, se pohybuje mimo tradiční morálku a stává se jediným zdravým v prostředí lži a zločinu. Dílo šokovalo čtenáře svou otevřeností a bezohledností, přičemž otevřelo cestu poválečnému německému románu ke světovosti a zajistilo hrdinovi významné místo v moderní mytologii. Novela Kočka a myš (1961) je druhým dílem Gdaňské trilogie, která se soustředí na baltský přístav Danzig/Gdaňsk a období těsně předválečné a válečné. Hlavní postavou je Joachim Mahlke, outsider s mnoha handicapy, jehož nápadně velké Adamovo jablko zosobňuje jeho „cyranovský“ defekt. Snaží se o kompenzaci a touží stát se válečným hrdinou, což se mu podaří, když je jako velitel tanku dekorován válečným křížem. Na vrcholu své kariéry však dezertuje. Novela neřeší důvody jeho činu, ale vypráví o generaci, která byla spolupachatelem i obětí zrůdného režimu. Díky grotesknímu humoru a novelistické hutnosti se Kočka a myš stala jedním z nejčtenějších textů Güntera Grasse. V roce 1967 byl podle ní natočen stejnojmenný film.
Nakladatelství Franze Kafky vydalo unikátní česko-anglickou verzi slavné Kafkovy povídky Proměna, bohatě ilustrovanou nekonvenčními černobílými i barevnými kresbami Jiřího Slívy. Atraktivní publikace vznikla při příležitosti 130. výročí narození Franze Kafky a je součástí širšího programu oslav, který pro rok 2013 připravila Společnost Franze Kafky. Podporou této publikace se hlavní město Praha k těmto oslavám připojilo.
Novela západoněmeckého spisovatele o hrách, soutěžích a zábavách pubertálních chlapců v Gdaňsku v době těsně před válkou a ve válce. Chlapci dospívají a již v posledních letech gymnasiálních studií se přihlašují do vojenských služeb třetí říše alespoň jako pomocníci. Hrdina však dezertuje a autor dále ponechává jeho osud v dohadech. „Kočku a myš“ vypráví hrdinův vrstevník, který jakoby se rozpomínal a neustále přechází z minulosti do současnosti a naopak.
Román o osudech ševce Julia Krause, který se po strašlivém pogromu v Oděse, při němž přišel o celou svoji rodinu, usadil na bavorské vsi. Hrůzná minulost v něm se v něm zformovala v opatrnou životní filozofii - drž se pěkně stranou a buď co nejmíň nápadný! Kraus podle toho žil skromnýma pracovitým životem, dokud i do jeho venkovského zákoutí nezačala prosakovat hitlerovská nákaza, jež z něj udělala štvance a jíž padl nakonec za oběť. Ale Grafovi nešlo jenom o Krause. Záleželo mu na tom, aby ukázal, jak fašismus postihl i jiné poklidné občany německého venkova a proměnil jejich život v pravé peklo.
Úspěšná novela jednoho z nejvýznačnějších členů tzv. „poválečné školy“ v japonské literatuře. Její děj umístil na Filipíny, na místa krutých bojů druhé světové války. Rozvíjí příběh důstojníka, který dostal rozkaz zastřelit vojenského lékaře, svévolně opustivšího jednotku.
Filosofické stati materialistického filosofa a antropologa.
"Don Juan a Faust" oslňuje hrou vtipu a smělá je již sama myšlenka spojit v jednom dramatickém díle dvě tak mohutné látky, jako je látka donjuanská a faustovská. Tyto dva protipóly lidského snažení se v dramatu setkávají jako sokové v lásce k Donne Anně. Obě postavy koření v romantickém pojetí, které se však vzápetí samo sobě vysmívá. "Žert, satira, ironie a hlubší význam" je nevázaná komedie, plná improvizací, burleskních klaunských vtipů a nápadů a groteskních situací. Děj, milostné námluvy tří nápadníků o krásnou a chytrou dívčinu, má, jak tomu u Grabba bývá, i zde jen podružný význam. "Hlubší význam" spočívá v ironických výpadech a útocích proti současné německé literatuře a vědě. Pro nás tento hlubší význam není dnes již aktuální, ale břitký ironicko-humoristický tón a duchaplnost činí tutop veselohru stále živou.
Proslulé dílo, které po prvé vyšlo r. 1841 a mocně zapůsobilo na pokrokové hnutí v Německu i v jiných evropských zemích, podává především rozbor křesťanství a kritiku theologie. Feuerbach ukazuje, že náboženství je lidským výtvorem, že do Boha promítá člověk své vlastnosti, že theologie není než anthropologií. V první části spisu je náboženství rozebíráno v jeho souhlasu s podstatou člověka, druhá část líčí náboženství v jeho rozporu s podstatou člověka. - Feuerbachova kritika není důsledně materialistická a krom toho Feuerbachovi chybí historický pohled na náboženství jako produkt společenského vývoje. Přesto zůstává dílo významným mezníkem v boji za duchovní osvobození člověka.







