Blanka Jedličková Knihy

Jak žila společnost v době protektorátu, v letech 1939–1945? A především jaké bylo postavení ženy v této společnosti a jak jej nastolení totalitního režimu ovlivnilo? Tyto otázky se autorka pokouší zodpovědět prostřednictvím životních příběhů sedmi žen: Milady Marešové, Anny Letenské, Gertrudy Šedové-Popperové, Niny Jirsíkové, Anny Sedláčkové, Marcelly Sedláčkové a Zdeny Kavkové-Innemannové. Každá z těchto hrdinek knihy byla určitým způsobem spjata s divadlem – jako výtvarnice, herečka, tanečnice… Rozdílné byly však jejich osudy ve vztahu k okupační moci: některé z těchto žen se staly oběťmi totalitního násilí, jiné přivedla souhra okolností až ke kolaboraci. Neobyčejně čtivě psaná kniha poskytuje nový pohled na každodenní život v protektorátu.

Volby jsou klíčovým znakem demokracie, umožňující občanům vybrat si své zástupce a podílet se na rozvoji svých obcí a regionů. Druhá světová válka přinesla zásadní politické otřesy v Evropě, ovlivňující nejen materiální, ale i duchovní aspekty života. I když byla témata prvních poválečných voleb již zpracována, stále zůstávají v pozadí událostí z února 1948. Parlamentní volby v Československu v květnu 1946 měly klíčový vliv na utváření třetí republiky a jsou považovány za poslední svobodné volby před více než čtyřicet let trvajícím komunistickým režimem. Někdy jsou interpretovány jako selhání české společnosti, která podporou komunistů zvolila svůj osud. Je však důležité zdůraznit, že šedesát procent populace komunisty nevolilo. Diskutuje se o tom, do jaké míry šlo skutečně o svobodné volby. Historie není černobílá a porozumět dobovým souvislostem a myšlenkovému světu je náročné. Publikace nabízí nové výzkumy a pohledy, které zasazují první československé poválečné volby do širšího historického kontextu.

Monograie je věnována evropské gastronomii od středověku do 20. století, geograficky je zaměřena na střední Evropu. Vychází z předpokladu, že jídlo uspokojuje jednu ze základních životních potřeb a způsob tohoto uspokojení se proměňuje jak ve vztahu k době, zeměpisné poloze a vývojovému stupni lidské společnosti, tak v závislosti na příslušnosti k té které sociální, případně profesní vrstvě. První svazek se skládá ze čtrnácti chronologicky řazených kapitol, které - většinou metodou sondy - přibližují nejrůznější aspekty dějin stravování v Evropě v širokém chronologickém i teritoriálním záběru. "Ambiciózní projekt ukotvený v prostoru Evropy má široké rozpětí - sledovaný časový úsek zasahuje středověk až po osmdesátá léta 20. století. Prostřednictvím stravy je zde definován životní styl společnosti včetně stravování armády či civilního obyvatelstva v období válek. Předností záměru je, že se nesoustředí jen na dílčí časové či sociální téma, jak to dle svého zaměření až dosud činí jednotlivé historické disciplíny, ale pokouší se prezentovat komplexní obraz. Tato komplexnost i širší časový a geografický záběr jsou předností a přínosem předkládané kolektivní monografie." PhDr. Hana Dvořáková (Etnografický ústav Moravského zemského muzea).

Existuje jen málo osobností české minulosti, jež by byly v kolektivní paměti akceptovatelné napříč společenským a názorovým spektrem a které by se těšily veřejné pozornosti i úctě v nejrůznějších epochách jako panovník Karel IV. Kniha pod názvem Karel IV. stále živý – Odkaz státníka v historiografii a historické paměti přináší i proto jiný pohled na osobnost nejslavnějšího českého panovníka a císaře, než bývá obvyklé. Snaží se zachytit proměnu jeho „druhého života“ v historické paměti české společnosti, konkrétně od počátku novověku až na práh třetího tisíciletí. Publikace cílí jak na odbornou veřejnost, tak na širší čtenářské publikum, které hledá reflexi Karla IV. v politických, kulturních a mediálních diskursech, jež se vyhranily především v 19. a 20. století, a provázely ho obrazy v učebnicích či popkultuře těchto období. Analýza role a dynamiky proměn významu Karla IV. v moderních společenských kontextech představuje jeden z příkladů nových možností, jak uchopit tematiku vzpomínkové kultury či historické paměti. Zároveň nabízí možnost k dalšímu rozvoji badatelského zájmu nejen o druhý život „Otce vlasti“, ale také – v současné době k důležité reflexi národních a duchovních tradic v evropském rozměru.