Knihobot

Magdaléna Beranová

    15. září 1930 – 17. květen 2016
    Magdaléna Beranová
    Slované v Čechách: Archeologie 6. - 12. století
    Jak se jedlo ve starověku - Římská kuchařka
    Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě
    Jídlo a pití v pravěku a ve středověku
    Jídlo a pití za Rudolfa II.
    Tradiční české kuchařky
    • Archeoložka a historička, která se zabývá i historií potravin, stolování a přípravy pokrmů (mj. Jak se jedlo ve starověku) přináší jak obsáhlý receptář převedený na současné míry a váhy z kuchařek 18. a 19. století, tak čtivý úvod o kuchyni, stolování, pokrmech i o zdomácnění kávy, čaje, zmrzliny a dalších nápojů a jídel.

      Tradiční české kuchařky
    • Přitažlivě upravená publikace přináší pestrou paletu informací o všem co souvisí se stravováním, pitím a stolováním v období české renesance. Podává svědectví o tom, že naši předci často holdovali velkému a nemírnému pití, což však nebývalo hodnoceno nepříznivě, a četné pijácké spolky byly velmi populární. Kniha je určena širší veřejnosti s hlubším zájmem o kulinářství, vhodná je však i pro profesionální kuchaře. Podle historických receptů dr. Beranové se dnes vaří v řadě pražských restaurací a hotelů. Je vhodná též jako dárková publikace.

      Jídlo a pití za Rudolfa II.
    • Od vzniku pračlověka uplynulo několik milionů let, od vzniku zemědělství asi deset tisíc let. Velmi dlouhé období sběračství a lovu na jedné straně a období záměrné výroby potravin na straně druhé mají svá specifika a rozdílné druhy a množství pramenů. Specializace na archeologii a historii sama o sobě není dostačující, autorka pracovala také s materiálem paleobotanických, osteologickým, ale i etnografickým, přičemž i v tomto směru byla v pracovním styku s předními světovými odborníky. Tato kniha je už její čtvrtou o dějinách výživy a dovršuje cyklus poznání výživy a vaření od počátku lidstva do období národního obrození. Je věnována období nejdelšímu a na odbornost a rozsah speciálních znalostí nejnáročnějšímu. Kniha vychází již ve třetím vydání

      Jídlo a pití v pravěku a ve středověku
    • Publikace našich dvou předních odborníků na tuto problematiku, historičky a archeoložky M. Beranové, která téma zpracovala do 16. století, a historika a odborného pracovníka ministerstva zemědělství A. Kubačáka (od 17. století do současnosti), představuje vývoj zemědělství v našich zemích (rostlinné a živočišné výroby, odpovídající techniky, ale také dalšího zázemí včetně školství, pozemkových převodů a reforem) a je bohatě doprovázena ilustračním materiálem.

      Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě
    • Knížka přinese potěšení nejen zájemcům o historii, ale i všem, kteří si chtějí vyzkoušet starověké recepty pro labužníky, jakými byli císaři Nero či Traianus. V první části knihy čtenář nalezne přehledné a zajímavé informace o plodinách, stravě i hostinách starověkých civilizací Egypta, Mezopotámie, Řecka, a především Říma. Druhá část je vlastně kuchařskou rekonstrukcí řady receptů nejstarší evropské kuchařky M.G.Apicia.

      Jak se jedlo ve starověku - Římská kuchařka
    • Kniha našich dvou předních znalců slovanského období je monumentální archeologickou syntézou celého raně středověkého období od příchodu Slovanů v polovině 6. století až na práh vrcholného středověku. Poprvé v takové šíři jsou představeny především hmotné prameny našich dějin v klíčové etapě jejich vývoje, pozornost je však věnována i některým dalším tématům (společnost, náboženství atd.). Nedílnou součástí knihy je rozsáhlá obrazová dokumentace.

      Slované v Čechách: Archeologie 6. - 12. století
    • Kniha přehledně a srozumitelně zachycuje dějiny Slovanů od nejasných počátků, přes výboje do východní, jihovýchodní a střední Evropy, až po vznik a zánik států a říší do 12. století. Autorka, archeoložka, se zaměřuje nejen na politické dějiny, ale také na hospodářství, zejména vývoj zemědělství a řemesel, a každodenní život, včetně stravy, oblečení, bydlení, nemocí, léčení, zrození a smrti. Kultura, včetně literatury, hudby, architektury a výtvarného umění, je také důležitou součástí. Kniha ukazuje, jak se pohanství střetávalo s křesťanstvím, které nakonec převládlo, ale mnohé předchozí zvyky zůstaly. Autorka se vyhýbá spekulacím a opírá se o archeologické nálezy, omezené písemné prameny a výsledky vědecké literatury. Součástí knihy je bohatý obrazový materiál, včetně artefaktů, obrazových tabulí, snímků z archeologických nalezišť a pokusů o rekonstrukce, stejně jako fotografie z experimentální archeologie. Toto přepracované vydání je doplněno o nové informace a ilustrace, což obohacuje čtenářský zážitek.

      Slované
    • Na základě mnohdy mezerovitého archeologického materiálu, paleobotanických, osteologických a jiných přírodovědeckých rozborů se autorka pokouší stanovit rozdíly v charakteru zemědělské výroby na území Československa v době hradištní a za vrcholného středověku. Všímá si přípravy půdy, pěstování, sklízení, skladování a mletí obilnin, pěstování ovocných stromů, vinné révy a chmele. Seznamuje s druhy chovaného dobytka, celkovým využíváním.

      Zemědělská výroba v 11./14. století na území Československa 1
    • První část syntetické práce pojednává o počátcích zemědělství a o charakteru zemědělské výroby v době předslovanské. Jádro práce tvoří výklad o vývoji zemědělské výroby slovanského obyvatelstva a zejména pak o zemědělských výrobních způsobech na území ČSSR do 10. století.

      Zemědělství starých Slovanů
    • Na konci 8. a na počátku 9. století zaujímala říše Karla Velikého velkou část západní Evropy a některé části Evropy střední. Rozkládala se od Itálie přes Francii až téměř k Dánsku, král a později císař Karel zničil avarskou říši s centrem v Maďarsku, podmanil si, nechal pokřtít a zčásti přesídlil pohanské Sasy a dobyl i části španělské země. Na počátku 9. století, v době, z níž známe jenom jména legendárních českých knížat, vtrhla jeho vojska do české kotliny a roku 806 se Čechy zavázaly platit určitý poplatek, i když patrně ne natrvalo. Morava se do centra jeho zájmů zatím nedostala. Do té doby patří příběh o lásce, přátelství a odvaze mladé české dívky, která byla pohankou, a syna bavorského hraběte. Setkali se ve válce a nikdy se nesmířili ani s odporem císařského dvora, ani s nenávistí křesťanů a pohanských kněží. Historické osobnosti a popis života v té době známe dobře z písemných i archeologických pramenů. Příběh mladé dvojice, čest a obětavost jejich přátel a nenávist některých nejbližších pomáhají dokreslit těžkou a krutou atmosféru tohoto období.

      O Labuti a Ruodolfu Bavorském