Anna Kudrnová Pořadí knih

Po dobu jednoho roku posílala redakce Guardianu Eleně Ferrante, autorce slavné tetralogie Geniální přítelkyně, různé náměty a otázky. Ona se nad nimi zamýšlela ve svých pravidelných týdenních sloupcích, aby nakonec vznikl tento výjimečný soubor, neopakovatelná literární hra, v níž Ferrante tvoří texty, které se tolik odlišují od jejích románů. Ale ani změna žánru nepotlačila její literární eleganci a pronikavost a jen podpořila celosvětové uznání, kterého se jí dostalo po vydání tetralogie Geniální přítelkyně. Prostřednictvím Příležitostných nápadů se čtenářům Eleny Ferrante dostává jedinečné šance nahlédnout do světa výjimečné autorky a pochopit její inspirativní mysl. Všech dvaapadesát sloupků je doprovázeno barevnými ilustracemi známého italského umělce Andrey Uciniho.

Scott Jurek, živoucí legenda amerického i světového ultramaratonu, už měl léta nejlepších výkonů za sebou a cítil, že pomalu pohodlní. Jenže do starého železa se mu ještě nechtělo, a tak se odhodlal podniknout další dobrodružství – největší a nejnáročnější ze všech. S podporou manželky Jenny se rozhodl pokusit o nejrychlejší zdolání „Zeleného tunelu“, 3500 kilometrů dlouhé Appalačské stezky vedoucí z „hlubokého jihu“ Georgie až do Nové Anglie. Jurek si jako velezkušený ultramaratonský harcovník nedělal iluze, že takový podnik bude procházka růžovým sadem, ale realita překonala všechna očekávání. Brutálně upřímný záznam o běžci za zenitem, který se musí při své závěrečné a nejtěžší zkoušce bezmála zničit, aby si dokázal, že je stále tím, kým býval.

Československo, říjen 1937. Národ truchlí za T. G. Masaryka, zatímco se za hranicemi šíří hrozba třetí říše, která plánuje útok. V této napjaté atmosféře se ve východních Čechách schází davy na prestižní Velkou pardubickou steeplechase, známou jako „ďáblův dostih“, považovanou za vrcholnou zkoušku mužnosti a bojovnosti. Nacistické Německo posílá elitní důstojníky SS, kteří mají v úmyslu roznést Slovany. Československé jezdectvo nemá naději na zastavení těchto sil, ale mezi nimi je jedna jezdkyně – hraběnka se stříbrnými vlasy na zlaté kobylce. Příběh Laty Brandisové, narozené do privilegované rodiny, je jedním z nejpodivuhodnějších v historii sportu. Přestože prožila dlouhá desetiletí v bídě, odmítla se podřídit omezením, kterými byla ženy svazována. Její první pokus ve Velké pardubické vyvolal skandál po celé Evropě. O deset let později se stává nadějí národa v temné době. Příběh je o odvaze, zármutku a vzdoru v éře předsudků a strachu, ovlivněn sexismem, třídní nesnášenlivostí a nacionalismem, které mají dopad i na současnost. Dominují mu excentričtí šlechtici, špioni a riskující jezdci, a v jeho středu stojí výjimečná hrdinka a její jedinečný vztah ke koni.

Brendan Brazier je kanadský sportovec, pionýr veganského stravování. Jeho publikace Vegan v kondici se stala kultovní knihou světového vegetariánského a veganského hnutí. Jeho legendární dieta Thrive pomohla celé řadě sportovců k zisku olympijských medailí. Dieta se nezaměřuje pouze na profesionální sportovce, nýbrž i na ty z nás, kteří požadují optimální zdraví a výkonnost nebo jen chtějí předcházet nemocem.

Druhá polovina 70. let. Spojené státy americké ještě nestihly vystřízlivět po válce ve Vietnamu. A přece se objevuje cosi nového, co dokáže v době hospodářské krize Američanům rozproudit krev v žilách. V roce 1972 na nešťastných olympijských hrách v Mnichově vyhrává Frank Shorter maratonský běh jako první Američan po několika desetiletích. O pár let později Bill Rodgers, snílek s nediagnostikovanou ADHD, slavně vítězí na Bostonském maratonu. A to vše sleduje mladičký Alberto Salazar, nevyzpytatelný syn kubánských imigrantů, který chce převzít žezlo krále silnic po Shorterovi a Rodgersovi a je pro svůj běžecký sen ochoten (doslova) padnout. Po jejich vzoru nazouvá běžecké boty stále víc obyčejných lidí, po celé zemi vznikají legendární silniční závody. Začíná běžecký boom.

Kdysi dávno si lidé mysleli, že v horách žijí nestvůry. V době osvícenství mnozí cestovatelé stoupali na hřebeny, aby zakusili vznešeno. Nedlouho poté alpinisté horečně dobývali vrcholy a štíty ve jménu vlasti. Odkdy dokážou hory tolik fascinovat lidskou mysl a co nutí nesčetné dobrodruhy, aby v horských výšinách znovu a znovu riskovali zdraví i život? Ve své literární prvotině, která se vzápětí stala klasikou, nás Robert Macfarlane provádí místy koncentrovaného času a zničující krásy, kde lze zažít ryzí strach i opojnou závrať z vlastní bezvýznamnosti. Za Hory v hlavě obdržel Macfarlane řadu ocenění, mimo jiné Somerset Maugham Award nebo Guardian First Book Award, a na motivy knihy vznikl také pořad vysílaný televizní stanicí BBC.

Většina hobíků prý běhá podle toho, jak by chtěli, a ne podle toho, jak by měli. Jinými slovy: když se budeme řídit sami sebou, jsme na nejlepší cestě se příštím půlmaratonem protrpět a další pro jistotu nezkoušet. Návodů, jak zaběhnout půlmaraton co nejrychleji s přípravou dvakrát či třikrát týdně, jsou na trhu spousty. Určitě se někde skrývá i „vědecky“ podložená úvaha o tom, že se to dá zvládnut i s jednodenním tréninkem. Hansonovi přicházejí s něčím totálně nemoderním, neinstantním a zdlouhavým: běhejte šest dní v týdnu. Nežeňte se, nepřehánějte dlouhé víkendové výběhy, nepřekračujte 30 % součtu kilometrů uběhnutých přes týden. Jen tak přivyknete únavě, jen tak vás půlmaraton nezdecimuje. Jen tak se běh stane součástí vašeho života a na dlouhou dobu. Nemoderní kniha, která ale desítky tisíc běžců přivedla k jejich nejlepším výkonům! Včetně tréninkových plánů.

K výročí stého ročníku Tour de France sepsali zkušení novináři a reportéři mozaiku textů poskytujících zasvěcený pohled na různé, nejen závodní aspekty legendární cyklistické akce. Seznámíme se s osudy "Anděla hor", Charlyho Gaula. Dočteme se, jak prožíval Tour domestik Carlos Sastre nebo začínající novinář, ale také o proslulém souboji Laurenta Fignona s Gregem LeMondem v roce 1989. A o tom, jak cirkus zvaný Tour de France jede dál i přes nekonečné dopingové skandály, protože: Le Tour, c'est le Tour.

Druhá polovina 70. let. Spojené státy americké ještě nestihly vystřízlivět po válce ve Vietnamu. A přece se objevuje cosi nového, co dokáže v době hospodářské krize Američanům rozproudit krev v žilách. V roce 1972 na nešťastných olympijských hrách v Mnichově vyhrává Frank Shorter maratonský běh jako první Američan po několika desetiletích. O pár let později Bill Rodgers, snílek s nediagnostikovanou ADHD, slavně vítězí na Bostonském maratonu. A to vše sleduje mladičký Alberto Salazar, nevyzpytatelný syn kubánských imigrantů, který chce převzít žezlo krále silnic po Shorterovi a Rodgersovi a je pro svůj běžecký sen ochoten (doslova) padnout. Po jejich vzoru nazouvá běžecké boty stále víc obyčejných lidí, po celé zemi vznikají legendární silniční závody. Začíná běžecký boom.

I pro ultramaratonský běh nepochybně platí tvrzení italského trenéra Renata Canovy, že „neexistují závody ve vytrvalosti, ale jen v rychlosti“. Nakonec vždy jde o to být co nejdříve v cíli, zvládnout určitou trasu v nejkratším možném čase, případně uběhnout co největší vzdálenost ve stanoveném časovém limitu. Pokud chce ultramaratonec závodit na úrovni těch nejlepších ve svém sportu, už si nevystačí pouze s tím, že naběhá víc kilometrů než ostatní. Jeho trénink by měl být inteligentní, strukturovaný a specifický s ohledem na konkrétní potřeby daného sportovce a závodu, na který se připravuje. Až doposud ultramaratonský běh trpěl nedostatkem ověřitelných a obecně platných informací překračujících rámec individuálních zkušeností jednotlivých závodníků, které by byly uplatnitelné v tréninkových programech založených na vědeckém přístupu. Koopova kniha je tak prvním a zásadním krokem k tomu, aby ultramaratony přestaly být vnímány jen jako delší maratony nebo rychlejší turistika a staly se plnohodnotnou běžeckou disciplínou, která má svá specifika a vyžaduje systematický, cíleně zaměřený trénink.