Pavel Kouřil Knihy

Kolektivní monografie věnovaná problematice Velké Moravy na podkladu archeologických nálezů prezentovaných na exkluzivní putovní výstavě Velká Morava a počátky křesťanství. Řada z nich je společně se sumarizujícími studiemi a charakteristikou významných lokalit prezentována právě v této publikaci. Je zaměřena především na období rozkvětu velkomoravské říše, ale zdaleka neopomíjí časový úsek, který tomuto rozmachu předcházel, a adekvátní pozornost věnuje rovněž závěrečným fázím její existence s důrazem položeným na postupný vznik českého státu. V kontextu s 1150. výročím cyrilometodějské misie akcentuje taktéž tematiku christianizace. Výstava byla uvedena v Brně v Paláci šlechtičen (27. 11. 2014 – 28. 2. 2015), na Pražském hradě v Císařské konírně (17. 4. – 28. 6. 2015) a na Bratislavském hradě (7. 8. – 1. 11. 2015). Katalogová část publikace představuje vybrané artefakty, které jsou současně prezentovány i na probíhající výstavě. Při jejich výběru bylo dbáno na to, aby byly zastoupeny zejména ty z nich, jež dosud nebyly publikovány a zároveň byl preferován jejich pokud možno co nejširší provenienční a teritoriální záběr.

Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference „Uherské Hradiště, Staré Město“ konané ve dnech 28.9.–1.10.1999.

Podnázev: 1150 let od příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu.

Práce přináší všestranné vyhodnocení vrcholně středověkých fortifikací-hradů (13.-15. stol.) na území české části historického Slezska, při zapojení archeologie, historie, dějin umění a celé řady dalších historických a přírodovědných disciplin. Sleduje však nejen vlastní opevněná sídla, ale i jejich úlohu v sídelním procesu, dotýká se otázek kolonizace, komunikací, důlní činnosti a pod., podává zcela nový a neotřelý pohled na historii Opavskaa Těšínska od jejich vstupu na historickou scénu vprůběhu 9. věku až po období česko-uherských válek v 60.-70. letech 15. století.

Objemná monografie, v níž přední moravští a slovenští historikové, archeologové a numismatikové představují široké veřejnosti nejnovější výsledky archeologického a historického bádání na Východní Moravě v době, kdy, jak se píše v úvodu ke knize, Velká Morava už neexistovala a naopak husitské války ještě nezačaly. Každou studii doplňují kresby, mapy a černobílé a barevné fotografie archeologických nálezů a nalezišť a v závěru pak obsáhlá německá resumé.

Práce všestranně (s pomocí řady dalších vědních disciplín) hodnotí slovanský kostrový mohylník ve Stěbořicích nedaleko Opavy (Slezsko). Kostrový ritus, způsob uložení zemřelých, zřetelná ideologická sevřenostcelého aktu (rituálu) i výlučnost a jedinečnost materiální kultury jednoznačně hovoří v tom smyslu, že zde své zemřelé nepochovávala místní(domácí) populace, nýbrž cizí element, jímž byli noví příchozí přesunující se z centrálních oblastí Velké Moravy. Počátky pohřbívaní jsou kladeny do pokročilé 3. čtvrtiny 9. století, jeho závěr pak na přelom 9. a 10. věku.

Práce poprvé monografickou formou shrnuje poznatky o procesu osídlování Opavska a Těšínska slovanským etnikem od jeho počátků až po období struktuálních změn ve 13. století. Postihuje přitom i mocenský zásah státu moravských Mojmírovců do tohoto prostoru, patrný zejména na hradišti v Chotěbuzi. Kniha významně doplňuje dosud torzovité poznání doby hradištní v regionu českého Slezska a přispívá svým dílem i ke komplexnímu pohledu na celkovou problematiku slovanského osídlení našich zemí, jakož i na vývoj ranně středověké společnosti v širším středoevropském prostoru.