Jan Amos Komenský Knihy

Zásadami vševýchovy je vzdělávat všechny, všemu a všestranně, což je možno pouze v univerzálních školách, prostřednictvím univerzálních knih a pod vedením univerzálně vzdělaných učitelů a po celou dobu života. Pro každé období navrhuje Komenský jemu vlastní školu: zrození, dětství, chlapectví, jinošství, mladosti, mužnosti, stáří a smrti. Vševýchova je čtvrtou knihou z Komenského septalogie Všeobecná porada o nápravě věcí lidských.

Přel. J. Ludvíkovský, 2. vydání Síla náboženské filosofie Komenského tkví v praxi. Jemu nestačila nikdy pouhá kontemplace a hřivny, kterou mu Bůh v podobě rozumu propůjčil, nenechal věru ležeti ladem. Byl dobrým žákem Kristovým, jenž hlásal lidem náboženství skutků, a způsobem karakteristickým pro povahu slovanskou byl spojen s jeho mysticismem, ba vyvěral z něho činorodý realismus.

Dvě významná díla Jana Amose Komenského z okruhu děl tzv. útěšných. Komenský zachytil v básnickém zpodobení sebe jakožto poutníka poznávajícího s průvodci Všudybudem a Mámením lidské hemžení ve fiktivním městě. V tomto labyrintu – světě Komenského doby – však autor nenachází životní naplnění a uchyluje se do ráje vlastního srdce. Novodobá prezentace těchto časově již vzdálených děl zachycuje jejich podivuhodně současný obzor.

Rukopis rozsáhlého latinského spisu vznikal kolem poloviny 17. století. Za Komenského života však vyšly jen dva svazky. Spis, o kterém diskutovala celá vzdělaná Evropa, se v pozdějších dramatických letech ztratil a kompletní text byl nalezen až v roce 1935. Sám Komenský toto dílo pokládal za převratné a zásadní pro celý svět. Ačkoli se rádi pokládáme za národ Komenského, bylo toto dílo v posledních letech u nás prakticky nedostupné, s výjimkou některých knihoven a specializovaných pracovišť. Reedice vychází vstříc četným zájemcům z řad široké veřejnosti, neobsahuje vědecký poznámkový aparát historiků. Krásné bibliofilní vydání v nákladu 1010 kusů s originální medailí vsazenou do desek knihy, jež byla vytvořena speciálně a výhradně pro tuto příležitost.

Sbírka kázání jedné z nejvýznamnějších osobností české historie vůbec ve srozumitelné současné češtině. Nechte se oslovit způsobem přemýšlení Učitele národů a jeho láskou k Písmu. Jan Amos Komenský nebyl pouze učitelem a autorem v oblasti padogiky. Byl také posledním biskupem Jednoty bratrské a veškerá jeho akademická činnost stála právě na jeho hluboké víře a oddanosti Písmu. Dílo Vybraná kázání sice nepatří mezi to nejznámnější z pera Učitele národů, tato sbírka čtyř kázání z různých příležitostí však dává nahlédnout do způsobu, jakým Komenský přemýšlel a jak uvažoval o Božím slově. Přeloženo do srozumitelné moderní češtiny 21. století.

Názory J. A.Komenského na nápravu světa převýchovou lidstva. Dílo sestává z 22 kapitol.

Komenského vlastní životopis zachycuje vzpomínky z let 1628-1658, od odchodu do exilu až po nalezení konečného útočiště v Amsterodamu. Tento poslední Komenského spis, vydaný až roku 1670 pod názvem Pokračování v bratrském napomínání, vznikl v obranné polemice jako reflexe i obhajoba vlastního života. Autor se přiznává k motivaci svého reformního díla, které chápal jako službu mládeži i celému lidstvu. Jediný dochovaný exemplář byl objeven a vydán teprve počátkem minulého století. Málo známé dílo, které nyní znovu zpřístupňujeme širší veřejnosti, obsahuje mnoho podrobností o osudech a názorech „učitele národů“ a zároveň nám ukazuje jeho lidský rozměr.

Obrovská literatura věnovaná J. A. Komenskému nashromáždila množství znalostí, ale také navrstvila na jeho osobnost tolik výkladů, že se pod nimi ztrácejí její kontury. V této knize se Komenský představuje sám. Nenapsal soustavnou autobiografii, ale v dopisech a útržkovitých záznamech o sobě pověděl mnoho. Když na sklonku života charakterizoval sám sebe jako "muže touhy", pojmenoval hnací sílu své nadlidské pracovitosti, jíž vzdoroval osobní i národní tragédii. Chronologicky seřazené listy, vzpomínky a apologetické projevy vypovídají o jeho touze a jejích rozměrech. Otevírají průhled do jednotlivých etap jeho života: dětství, které předčasně ukončilo osiření, studia v cizině, práci ve vlasti ohrožené absolutismem, bělohorské katastrofy a vykořeněnost exulanta. Komenský usiloval o dobytí lidského poznání a měl neustálou myšlenku na zubožený národ, jehož vyslancem se cítil být v různých evropských službách. Ať byl uctíván jako geniální reformátor školství, nebo ponižován do postavení prosebníka, kniha postupně odhaluje nečítankového, nepřikrášleného a živého Komenského.

Jedna z významných prací J. A. Komenského, kde se formou závěti Jednota loučí se svými věřícími a českým národem.

Spisek Unum Necessarium (v tomto překladu Jedno nezbytné) napsal Komenský dva roky před svou smrtí a koncipoval jej jako svůj odkaz a závěť. Nové vydání překladu, který před dvaceti lety z latiny pořídil profesor Luděk Brož, vydáváme k letošnímu 350. výročí Komenského úmrtí (1670).

Píše se rok 1622. V Evropě řádí nechvalně známá třicetiletá válka. V Čechách a na Moravě probíhá rekatolizace, a netoleruje se tedy žádné jiné náboženské vyznání než římskokatolické. A aby toho nebylo málo, české země sužuje morová epidemie. Jen těžko si dokážeme představit, jak se za těchto okolností cítil Jan AmosKomenský, který pro svou víru čelil náboženské perzekuci, kvůli které musel zanechat manželku a dvě děti ve Fulneku. Bezpochyby ho tehdejší události silně zasáhly, a přirozeně tak uvažoval nejen o aktuálních politických a náboženských poměrech, ale rovněž o životě jako takovém. Dosvědčuje to i krátké dílo Přemyšlování o dokonalosti křesťanské, které napsal právě v této době. Komenský se v něm zamýšlí nad hlubokými duchovními otázkami a ukazuje, jak může člověk prožívat pokoj uprostřed tíživých okolností, ať se jedná o nemoci, chudobu, ztrátu blízkého člověka, nebo pronásledování. Přemyšlování o dokonalosti křesťanské není jen další z mnoha klenotů Komenského pokladnice. Prostřednictvím tohoto spisu nejenže pronikneme do myšlenkového světa Učitele národů, abychom lépe porozuměli jeho osobnosti, ale především má stále co říct i nám samotným.

Knihu pokládáme za jedno ze zásadních děl Jana Amose Komenského, které varuje před opakujícími se válečnými konflikty, ale zároveň přináší inspiraci ke studiu souvislostí, praktickému konání a tématům, kterým je potřeba věnovat pozornost, aby bylo zachováno štěstí národů.

Vydáno se souhlasem Národního muzea v Praze. Pořízeno podle jediného dochovaného výtisku z r. 1619, který je uložen v knihovně Národního muzea.

V jazyce 21. století Komenský se znovu ukazuje jako dobrý znalec nejen Písma samotného, ale také lidské duše, lidského života i lidského soužení. Zná dobře lidská pokušení i lidské touhy: „Když nám nad hlavou začne zuřit vichřice (které ve světě musejí přicházet), náhle nevíme kudy kam, staráme se, strachujeme, trápíme se a naplníme si život nebezpečím,hrůzami a děsem. Také se víc, než by bylo zdrávo, zaobíráme různými prostředky, buď že je máme, nebo že nemáme.“ Jeho srdce bylo srdcem pastýře Kristových beránků, který hledá pro Boží ovečky cestu na bezpečná místa, na klidné pastviny u pokojných vod. Jeho cílem je najít střed (centrum), hlubinu svého vlastního života, která může být v plnosti odhalena jenom tehdy, když všechno dospěje na své místo a neklidné srdce člověka spočine v Bohu.

Výběr citátů z děl J. A. Komenského uspořádaný prof. Janem Kumperou

Tato knížečka se pokouší oslovit především širokou veřejnost „přátel školy“, tedy zejména učitele, rodiče a také žáky a studenty. Jejím cílem je znovu připomenout myšlenkové bohatství českého reformátora a Moravana rodem Jana Amose Komenského, myslitele a moudrého člověka. Bysty a obrazy zakladatele moderní evropské pedagogiky najdeme v každé naší škole, ale jeho zásady a myšlenky již tak obecně známé a hlavně uplatňované v našem školství nejsou a přitom mnohé z nich svojí nadčasovou platnost neztrácejí ani v moderní době.

Studie předního evropského komeniologa, mimořádně čtivá a názorná, doplněná vybranými úryvky z díla J. A. Komenského. Při nahlédnutí na libovolnou stránku citací je zřetelná mimořádná mohutnost autorova ducha, který proniká skrze staletí a s břitkou aktualitou oslovuje jak jednotlivce, tak skupiny žijící v dnešní bouřlivé době. Vazba každého ze 1200 číslovaných výtisků je doplněna signovanou medailí s portrétem Jana Amose od akad. sochaře Andrého Víchy.

Jan Amos Komenský ve své praktické knize vysvětluje, jak připravovat biblická kázání, a na klíčových verších Písma objasňuje základní biblické pravdy. Pečlivě je rozebírá a přivádí nás k porozumění evangeliu a jeho zdroji ve všemohoucím Bohu, přičemž vyzdvihuje nádherné Boží vlastnosti a zásluhy Syna i Ducha svatého. Kniha je vhodná nejen pro kazatele, ale i pro každého, kdo touží po porozumění Božímu slovu. Komenského Zpráva a naučení o kazatelství patří k těm málo dostupným, které mohou být v našem jazyce užitečné. I když je určena především kazatelům, může ji s prospěchem číst každý křesťan. Každý věřící, muž, žena i dítě, je povolán studovat Písmo pro svůj duchovní užitek, i když ne každý je povolán kázat. Komenský předkládá principy, které nám pomohou lépe porozumět biblickému textu, a zdůrazňuje zodpovědnost každého křesťana za to, čemu naslouchá. Dává nám tak jedinečný nástroj pro očekávání od kazatele v oblasti kázání. Kéž Bůh probudí svou církev a vyšle služebníky, kteří budou věrně zvěstovat slovo Boží. Tato kniha by měla přinést hojný užitek nejen kazatelům, ale celé Kristově církvi.

Text představuje syntézu české reformační ideologie s Komenského aktivním chiliastickým úsilím ústícím v jeho vizi zlatého věku lidstva.

Největší útěchou jsou jistě slova člověka, který sám je nebo byl v obdobné situaci jako ti, kdo sami touží po utěšení. Takovým člověkem byl Jan Amos Komenský- dovedl těšit zprostřed osobního žalu. Zde pro nás vypisuje způsob, jak útrapy uchopit, přijmout a vyrovnat se s nimi. Čtenářům je předkládáno několik útěšných spisů v naději, že i v této době budou zdrojem posily těm, kdo ji potřebují a po ní touží.

Má Bible co říci k dnešní epidemii koronaviru, nebo o takových situacích mlčí? Máme propadat strachu, nebo existuje naděje? Jak se máme chovat, aby se to Pánu Bohu líbilo? Drobné dílo J. A. Komenského, sepsané ve vyhnanství v polském Lešně během morové rány, nám pomáhá nalézt odpovědi. Komenský se zaměřuje na tři klíčové otázky ohledně epidemie: Kde hledat příčinu a jak o ní smýšlet? Co dělat v době nákazy a čeho se vyvarovat? Jak se chovat k lidem zasaženým nákazou? Odpovědi hledá v Písmu svatém, což činí jeho „Kratičkou zprávu“ nadčasovým dílem, které přináší porozumění a povzbuzení nejen křesťanům, ale všem lidem 21. století. Komenský zdůrazňuje, že pokud chceme křesťansky pečovat o lidi postižené morovou ranou, nejednáme neopatrně, ale plníme svou křesťanskou povinnost. S důvěrou se svěřujeme do Boží moudré péče a máme pokojné a čisté svědomí. Tímto zbožným a prozíravým rozhodnutím můžeme čelit těžkým časům s vírou a odhodláním.

Omalujte si hravou obrazovou učebnici Orbis pictus od Jana Amose Komenského s ilustracemi Františka Petráka. Omalovánky ke slavné obrazové učebnici Orbis pictus od Jana Amose Komenského vychází ve výběru a s ilustracemi Františka Petráka. Jedinečná hravá Komenského učebnice byla poprvé vydána dvojjazyčně v Norimberku v roce 1658 a ve variantě s češtinou vyšla v Levoči roku 1685 jako jeden z prvních příkladů výchovné dětské ilustrace na našem území. Texty jsou ponechány v poetickém přepisu tehdejší češtiny, aby vyzněla jejich původnost.

Výpisy z myšlenek učitele národů Jana Amose Komenského o devíti kapitolách: I. O nepravostech lidského počínání, II. O smyslu života, III. O smyslu výchovy, IV. O školách, V. O učitelích, VI. O slovech, VII. O vladařích a mocných, VIII. O obecné poradě o nápravě věcí lidských, IX. O Komenském, jeho poradě, autorech, vydavateli. Krásně vypravená kniha editora Radka Hanuše a s obrázky Dalibora Nesnídala.

Jan Amos Komenský, teolog, jazykovědec, spisovatel, myslitel evropského i světového formátu, otec moderní pedagogiky, filosof, poslední biskup Jednoty bratrské, humanista a především člověk, který prožil nesmírně těžký život. Mor, požáry, války, ztráty nejbližších, pronásledování, exil. Obstál v tak těžkých životních zkouškách? Nejen to. "Učitel národů" dokázal své životní rány zúročit a stal se mimořádným hlasem, který k nám dodnes intenzivně promlouvá. Tato malá knížka obsahuje 52 aktuálních zamyšlení na každý týden v roce, vybraných z nadčasového odkazu Jana Amose.

Aktuální výbor z unikátní obrazové učebnice Jana Ámose Komenského doplněný novými ilustracemi Václava Sokola se snaží zprostředkovat "svět v obrazech" současnému dětskému čtenáři.

Kožmínovým se podařilo odkrýt řadu podstatných detailů v Komenského postupech při zpracování témat a v jejich myšlenkovém pozadí. Čtenář má nevšední možnost nahlédnout jednak do literární dílny Komenského, jednak i hlouběji do jeho osobnosti, a zejména do jeho dynamických vztahů k člověku a ke všemu, co člověka dělá člověkem. M. Steiner

Kniha obsahuje dva rané Komenského spisy s pansofickým zaměřením. První, Předchůdce pansofie (Pansophiae praeludium) je programový spis, původem vlastně předmluva k větší pansofické práci, již Komenský chystal. Tuto nehotovou předmluvu zaslal autor k posouzení příteli Samuelu Hartlibovi do Anglie, kde spisek bez Komenského vědomí vyšel tiskem oxfordské akademie (r. 1637). Rozpoutal tak evropskou bouři souhlasných i odmítavých názorů nejrůznějších učenců. Doma v polském Lešně pak Komenský zažil nepříjemnosti největší, neboť jeden z jeho souvěrců napadl jeho spis velmi ostrým způsobem: věc skončila až před synodou Jednoty bratrské. Objasnění pansofických pokusů (Conatuum pansophicorum dilucidatio), druhý spis v této knížce, je pak vlastně obranou prvního díla, již Komenský sepsal (r. 1638), aby obhájil svou věc, sám sebe a snad i svou pozici na lešenském gymnáziu před svými souvěrci.

Dvéře jazyků jsou obdobou mnohem slavnější verze latinské, jež nesla název Janua lingvarum reserata. Ta vznikla v souvislosti s Komenského snahami o zpřístupnění výuky jazyků. Nabízí základní slovní zásobu shrnutou do tisícovky vět, tematicky roztříděných do skupin, které mají zprostředkovat obraz světa, jenž nás obklopuje. Dnešnímu čtenáři umožní četba Dveří poznat svět, jak jej prožívali naši předkové, a zároveň mu poskytne příležitost – jak praví Komenský –, „aby jazyk svuj všecken pospolu viděl“.

Kniha přináší dvojjazyčnou edici metafyzických textů Komenského. Jde o vydání jeho šesti spisů, které představují systematické pojednání o první filosofii: 1) Prima philosophia; 2) Janua rerum reserata sive Universalis sapientiae seminarium, vulgo philosophia prima et metaphysica dicta; 3) Scenographiae pansophicae pars II, quae portae scientiarum metaphysicae delineationem exhibet; 4) Janua rerum reserata, hoc est Sapientia prima, quam vulgo metaphysicam vocant; 5) Mundus possibilis ceu totius pansophiae basis; 6) Pansophiae gradus secundus, in quo homo mentis suae fontem, Mentem aeternam (et in ea mundum idealem seu archetypum), reperit et contemplatur. Latinský text je převzat z kritické edice Dílo J. A. Komenského, pouze s nutnými revizemi, český překlad je v zásadě pořízen nově, s oporou o již stávající překlady, pokud jsou, a o výsledky nového bádání o Komenského filosofii a jeho terminologickém systému. Publikace je uvedena analytickou studií o Komenského metafyzice a vybavena podrobným odborným komentářem. Vydavateli jsou Vojtěch Balík a Věra Schifferová.

Po dlouhé době se k českému národu dostává kniha o českých mučednících, sepsaná Janem Amosem Komenským a upravená do moderního jazyka. Toto dílo, které by se dalo nazvat knihou krve a slz, přichází na pomoc církvi v těžkých časech první poloviny 17. století. Jeho hlavním obsahem jsou hrůzy Bílé hory, psané bratrskými vyhnanci dvanáct let po neblahém 8. listopadu 1620. Komenský shromáždil vzpomínky a výpovědi o pronásledování, a jeho práce se stala cenným svědectvím o víře, odvaze a věrnosti Kristu. V úvodu připojil přehled náboženských dějin, vycházející z děl předních historiků Jednoty. Kniha měla být součástí Knihy mučedníků Johna Foxe, ale vyšla samostatně až po 15 letech. Rychle se rozšířila v různých překladech mezi evangelickými národy. Komenský vydal český překlad v roce 1655, ale většina nákladu byla zničena požárem v Lešně. Český exulantský svět se k ní dostal až po 30 letech, a doma vyšla poprvé až v roce 1870. Dnes, kdy křesťané nejsou tělesně pronásledováni, je důležité se povzbudit k věrnosti evangeliu, neboť hřích ohrožuje církev skrytě. Příklad českých mučedníků nás má inspirovat k věrnosti Písmu.

Zevrubná a jasná zpráva, jak mají zbožní rodiče - sami nebo i skrze chůvy, pěstouny a další pomocníky - už v jejich ranném věku rozumně a počestně vést i cvičit své milované děti, ten nejdražší poklad, aby to bylo Bohu ke slávě, jim samotným pro radost a dětem to posloužilo ke spasení. Čím to asi je, že Bůh děti, ty nebeské perličky, nestvořil všechny společně jako anděly – přesně tolik, kolik jich chtěl mít, ale různě je rozděluje mezi lidi? Vzdává tím úctu lidem, aby se tak stali pomocníky svého Stvořitele při rozmnožování jeho tvorů. Nemají z nich však mít jen potěšení a radost, ale také se na nich něco napracují. Tato práce znamená vést je tak, aby byly tím, čím mají být. Rodiče tedy nenaplní své povinnosti vůči dítěti jen tím, že ho naučí jíst, pít, chodit, mluvit a oblékat se. Uvnitř těla bydlí hospodář (totiž rozumná duše), o kterého je třeba pečovat víc než o vnější chaloupku, jeho obydlí. Duše a mysl je hlavní částí člověka, takže se má předně pečovat právě o ni, aby zdárně a ušlechtile rostla. Dobře rostlá mysl je pak taková, která je osvícená nebeskou moudrostí, aby člověk znal důstojnost Božího obrazu ve svém nitru a aby ji strážil a hájil. Kéž by z našich dětí jako ze živých Božích obrazů den za dnem stále jasněji zářily paprsky jeho věčné a nehynoucí moci, moudrosti a dobroty.

Kniha vznikla v polském Lešně r. 1632, pojednává o výchově a vzdělávání dětí v předškolním věku. Je rozdělena do 12 kapitol. Původně měla být kniha první částí zamýšleného vzdělávacího celku, který měl později sloužit jako podpůrný článek v reformě českého školství (tanakonec neproběhla v takové míře, s níž Komenský počítal). Předškolní stupeň, a to včetně prenatálního stadia, představuje základ, o něhož se odvíjí úspěch všech vyšších stupňů., Význam Informatoria není jen v tom, že tvořilo článek velkolepé koncepce reformy školského systému, je také v tom, že se jedná v raném novověku o evropsky zcela ojedinělé systematické pojednání o výchově dětí v nejmladším věku.

K vydání připravila a doslov napsala Zdeňka Tichá. Vytištěno na ručním papíru Losín. Druhé vydání.

Namluvené texty doprovází varhanní variace Petra Tvrdka. Celková délka nahrávek přesahuje sedm hodin mluveného textu.

Každá kapitola obsahuje stručný text a obrázek k probíranému tématu, přičemž text a obrázek jsou propojeny pomocí číselných odkazů. Komenský předpokládal využití svého díla nejen pro potřeby jazykové výuky, ale na mysli měl i ucelené používání Orbisu jako obrázkové knížky k prohlížení a seznamování dítěte se světem. Do předkládaného výboru byly zahrnuty především texty týkající se různých lidských činností a řemesel (např. zahradnictví, tkalcovství, krejčí, zedník, hrnčíř), dále lidské vlastnosti, vědní obory a různá náboženství. Vydání obsahuje původní latinský text, jeho český, německý, anglický a ruský překlad, obrazový doprovod tvoří dřevoryty z levočského (1685), norimberského (1658) a vratislavského (1667) vydání.

...to jest světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost a naposledy omrzení všeho a zoufání ; ale kdož doma v srdci svém sedě s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravémua plnému mysli upokojení a radosti že přichází.

Nejvýznamnější filozofické dílo napsané v českém jazyce v exkluzivním vydání s jedinečnými kolážemi Miroslava Huptycha. Kniha jako objekt. Vedle původního textu obsáhne kniha i text v jazyce 21. století – upravený Lukášem Makovičkou. Dominantou této velkoformátové knihy je však více než 50 dvoustranných koláží Miroslava Huptycha. Miroslav Huptych je svými kolážemi k Labyrintu proslulý i za hranicemi ČR – vystavoval je například v Naardenu. Kromě běžného vydání půjde do prodeje také 100 kusů číslované a autorem ilustrací podepsané bibliofilské edice vázané v kůži, doplněné o originální signovanou litografii.

Dílo Komenského, patřící k jeho nejčtenějším a nejznámějším filozofickým pracím. Do města přichází poutník, který coby nezávislý pozorovatel dění ukazuje cestu k sobě samému. Kritizuje špatnost tehdejšího světa a z pohledu vysoké věže, čnící nad městem, vidí ideály tzv. panharmonie a Božího pořádku na Zemi. V závěru se poutník dostává do malé světničky, jež zosobňuje jeho srdce a zde se setkává s Ježíšem Kristem. Významný myslitel takto vymezuje cestu vedoucí k míru a harmonii...

Listové do nebe; Přemyšlování o dokonalosti křesťanské; Nedobytný hrad; Truchlivý; Labyrint světa a lusthaus srdce; O sirobě; Centrum securittis; výhost světu. Knha je vytištěna na křídovém papíru, je proložena mnoha dřevoryty, které jsou chráněny průhledným rastrovaným papírem. Jedná se o reprezetativní dílo.

Výbor textů šestnácti dopisů napsaných J.A.Komenským mezi léty 1648 až 1661. Obracel se v nich na význačné představitele převážně severských států s tématy politickými a snahou pomoci českému národu.

Orbis pictus = Svět v obrazích Orbis pictus nebo též Orbis sensualium pictus je učebnice, sepsaná českým pedagogem, filosofem a teologem Janem Ámosem Komenským. Poprvé byla vydána roku 1658 v Norimberku. V prvním vydání byly texty latinsky, německy, italsky a francouzsky, v roce 1685 byla vydána v češtině, angličtině, němčině a maďarštině. Je přelomová především tím, že při její tvorbě Komenský uplatnil svoji zásadu Schola ludus, tedy škola hrou. Domníval se, v rozporu s tehdejšími vyučovacími praktikami, že by žáci měli umět naučenou látku nejen mechanicky odříkat, ale opravdu i rozumět tomu, čemu se učí. Opatřil tedy učebnici množstvím ilustrací, tak aby byla pro děti poutavá. Týkala se biologie (živé i neživé přírody), teologie a dále člověka, tedy něčeho, co lze dnes nazvat základy společenských věd. K vydání připravil a předmluvou uvedl Josef Hendrich; text Josefa Chmely přehlédl a poznámku o jeho věcné i jazykové úpravě napsal Frant. Oberpfalzer.

Obsahuje: Řád jednoty, Haggaeus, Otázky o jednotě, Ohlášení, Cesta pokoje.K vydání upravil Th, Dr. Jos. Th. Muller.

Život Jana Amose Komenského byl plný těžkých okamžiků, všelijakého duchovního i tělesného utrpení a životních zkoušek. Postupně přišel o rodiče, manželky, děti, vlast, viděl utrpení svých přátel a spoluvěřících, zdecimovaný český národ a vytušil nadcházející úpadek církve. Z této tavící pece utrpení vychází přečištěné zlato povzbuzení, které není vyjádřeno lacinými slovy, jaká často slýcháváme, ale pramení ze zvěsti Písma svatého, které především svědčí o utrpení Pána Ježíše Krista na kříži. Protože Boží Syn, Ježíš Kristus, zažil nejhorší ponížení a utrpení vzhledem k majestátu, který opustil, když se pro nás stal člověkem, aby byl na lidském těle potrestán hřích, má pro nás ta nejlepší slova útěchy a povzbuzení i pohotovou pomoc, abychom mohli překonat všechny životní strasti. Na koho jiného by měl Jan Amos ve svém poselství směřovat naši pozornost než právě na Pána Ježíše Krista? Činí tak s moudrostí nabytou životními zkušenostmi a s jistotou, protože ví, komu uvěřil.

Orbis pictus nebo též Orbis sensualium pictus je učebnice, sepsaná českým pedagogem, filosofem a teologem Janem Ámosem Komenským. Poprvé byla vydána roku 1658 v Norimberku. V prvním vydání byly texty latinsky, německy, italsky a francouzsky, v roce 1685 byla vydána v češtině, angličtině, němčině a maďarštině. Je přelomová především tím, že při její tvorbě Komenský uplatnil svoji zásadu Schola ludus, tedy škola hrou. Domníval se, v rozporu s tehdejšími vyučovacími praktikami, že by žáci měli umět naučenou látku nejen mechanicky odříkat, ale opravdu i rozumět tomu, čemu se učí. Opatřil tedy učebnici množstvím ilustrací, tak aby byla pro děti poutavá. Týkala se biologie (živé i neživé přírody), teologie a dále člověka, tedy něčeho, co lze dnes nazvat základy společenských věd.

Listové do nebe; Přemyšlování o dokonalosti křesťanské; Nedobytný hrad; Truchlivý; Labyrint světa a lusthaus srdce; O sirobě; Centrum securittis; výhost světu. Knha je vytištěna na křídovém papíru, je proložena mnoha dřevoryty, které jsou chráněny průhledným rastrovaným papírem. Jedná se o reprezetativní dílo.