Jan Amos Komenský, latinsky Iohannes Amos Comenius, německy Johann Amos Comenius (28. března 1592 jihovýchodní Morava – 15. listopadu 1670 Amsterdam, Spojené provincie nizozemské) byl poslední biskup českých a moravských exilových sborů Jednoty bratrské a jeden z největších českých myslitelů, filozofů a spisovatelů. Během svého života si získal renomé především jako pedagog, resp. teoretik pedagogiky a autor mnoha spisů z tohoto oboru. Byl jediným tvůrcem originální, filozoficky ukotvené pedagogické soustavy v českých zemích, zabýval se všeobecnou teorií výchovy, didaktikou, vytvořil speciální metodiku výuky jazyků a sám sepisoval originální učebnice. Už za Komenského života si získaly mimořádnou oblibu jeho jazykové příručky Janua linguarum reserata (Dvéře jazyků otevřené, známé jako Brána jazyků otevřená) a Orbis sensualium pictus (Svět v obrazech). Komenský je považován za zakladatele moderní pedagogiky a vysloužil si přízvisko „Učitel národů“.
Zásadami vševýchovy je vzdělávat všechny, všemu a všestranně, což je možno pouze v univerzálních školách, prostřednictvím univerzálních knih a pod vedením univerzálně vzdělaných učitelů a po celou dobu života. Pro každé období navrhuje Komenský jemu vlastní školu: zrození, dětství, chlapectví, jinošství, mladosti, mužnosti, stáří a smrti. Vševýchova je čtvrtou knihou z Komenského septalogie Všeobecná porada o nápravě věcí lidských.
Přel. J. Ludvíkovský, 2. vydání Síla náboženské filosofie Komenského tkví v praxi. Jemu nestačila nikdy pouhá kontemplace a hřivny, kterou mu Bůh v podobě rozumu propůjčil, nenechal věru ležeti ladem. Byl dobrým žákem Kristovým, jenž hlásal lidem náboženství skutků, a způsobem karakteristickým pro povahu slovanskou byl spojen s jeho mysticismem, ba vyvěral z něho činorodý realismus.
Dvě významná díla Jana Amose Komenského z okruhu děl tzv. útěšných. Komenský zachytil v básnickém zpodobení sebe jakožto poutníka poznávajícího s průvodci Všudybudem a Mámením lidské hemžení ve fiktivním městě. V tomto labyrintu – světě Komenského doby – však autor nenachází životní naplnění a uchyluje se do ráje vlastního srdce. Novodobá prezentace těchto časově již vzdálených děl zachycuje jejich podivuhodně současný obzor.
Rukopis rozsáhlého latinského spisu vznikal kolem poloviny 17. století. Za Komenského života však vyšly jen dva svazky. Spis, o kterém diskutovala celá vzdělaná Evropa, se v pozdějších dramatických letech ztratil a kompletní text byl nalezen až v roce 1935. Sám Komenský toto dílo pokládal za převratné a zásadní pro celý svět. Ačkoli se rádi pokládáme za národ Komenského, bylo toto dílo v posledních letech u nás prakticky nedostupné, s výjimkou některých knihoven a specializovaných pracovišť. Reedice vychází vstříc četným zájemcům z řad široké veřejnosti, neobsahuje vědecký poznámkový aparát historiků. Krásné bibliofilní vydání v nákladu 1010 kusů s originální medailí vsazenou do desek knihy, jež byla vytvořena speciálně a výhradně pro tuto příležitost.
Sbírka kázání jedné z nejvýznamnějších osobností české historie vůbec ve srozumitelné současné češtině. Nechte se oslovit způsobem přemýšlení Učitele národů a jeho láskou k Písmu. Jan Amos Komenský nebyl pouze učitelem a autorem v oblasti padogiky. Byl také posledním biskupem Jednoty bratrské a veškerá jeho akademická činnost stála právě na jeho hluboké víře a oddanosti Písmu. Dílo Vybraná kázání sice nepatří mezi to nejznámnější z pera Učitele národů, tato sbírka čtyř kázání z různých příležitostí však dává nahlédnout do způsobu, jakým Komenský přemýšlel a jak uvažoval o Božím slově. Přeloženo do srozumitelné moderní češtiny 21. století.
Obsahuje: Cesta světla -- Anděl míru -- Štěstí národa -- Věječka moudrosti. Nejnovější kniha s Komenského texty zahrnuje v českém překladu čtveřici kratších, ale závažných a krásných děl „učitele národů“ - Cesta světla (Via lucis), Anděl míru (Angelus pacis), Štěstí národa (Gentis felicitas), Věječka moudrosti (Ventilabrum sapientiae). Všechna díla jsou vydána v úplnosti a s vysvětlujícím poznámkami. Navíc jsou opatřena úvodními studiemi komeniologa profesora Jana Kumpery, která zařazují Komenského texty do soudobých okolností a souvislostí Komenského života a tvorby. Nejznámější z editovaných děl je Cesta světla (Via lucis), napsaná Komenským za anglického pobytu v Londýně v letech 1641-1642.
Komenského vlastní životopis zachycuje vzpomínky z let 1628-1658, od odchodu do exilu až po nalezení konečného útočiště v Amsterodamu. Tento poslední Komenského spis, vydaný až roku 1670 pod názvem Pokračování v bratrském napomínání, vznikl v obranné polemice jako reflexe i obhajoba vlastního života. Autor se přiznává k motivaci svého reformního díla, které chápal jako službu mládeži i celému lidstvu. Jediný dochovaný exemplář byl objeven a vydán teprve počátkem minulého století. Málo známé dílo, které nyní znovu zpřístupňujeme širší veřejnosti, obsahuje mnoho podrobností o osudech a názorech „učitele národů“ a zároveň nám ukazuje jeho lidský rozměr.
Obrovská literatura věnovaná J. A. Komenskému nashromáždila množství znalostí, ale také navrstvila na jeho osobnost tolik výkladů, že se pod nimi ztrácejí její kontury. V této knize se Komenský představuje sám. Nenapsal soustavnou autobiografii, ale v dopisech a útržkovitých záznamech o sobě pověděl mnoho. Když na sklonku života charakterizoval sám sebe jako "muže touhy", pojmenoval hnací sílu své nadlidské pracovitosti, jíž vzdoroval osobní i národní tragédii. Chronologicky seřazené listy, vzpomínky a apologetické projevy vypovídají o jeho touze a jejích rozměrech. Otevírají průhled do jednotlivých etap jeho života: dětství, které předčasně ukončilo osiření, studia v cizině, práci ve vlasti ohrožené absolutismem, bělohorské katastrofy a vykořeněnost exulanta. Komenský usiloval o dobytí lidského poznání a měl neustálou myšlenku na zubožený národ, jehož vyslancem se cítil být v různých evropských službách. Ať byl uctíván jako geniální reformátor školství, nebo ponižován do postavení prosebníka, kniha postupně odhaluje nečítankového, nepřikrášleného a živého Komenského.
