Jan Amos Komenský
28. březen 1592 – 15. listopad 1670
Jan Amos Komenský, latinsky Iohannes Amos Comenius, německy Johann Amos Comenius (28. března 1592 jihovýchodní Morava – 15. listopadu 1670 Amsterdam, Spojené provincie nizozemské) byl poslední biskup českých a moravských exilových sborů Jednoty bratrské a jeden z největších českých myslitelů, filozofů a spisovatelů. Během svého života si získal renomé především jako pedagog, resp. teoretik pedagogiky a autor mnoha spisů z tohoto oboru. Byl jediným tvůrcem originální, filozoficky ukotvené pedagogické soustavy v českých zemích, zabýval se všeobecnou teorií výchovy, didaktikou, vytvořil speciální metodiku výuky jazyků a sám sepisoval originální učebnice. Už za Komenského života si získaly mimořádnou oblibu jeho jazykové příručky Janua linguarum reserata (Dvéře jazyků otevřené, známé jako Brána jazyků otevřená) a Orbis sensualium pictus (Svět v obrazech). Komenský je považován za zakladatele moderní pedagogiky a vysloužil si přízvisko „Učitel národů“.
Největší spisovatel pobělohorské emigrace, filozof a poslední biskup jednoty bratrské Jan Amos Komenský (Comenius) se narodil v roce 1592 v Nivnici na jihovýchodní Moravě.
Pocházel z českobratrské rodiny a jeho otec byl z obce Komny (odtud Komenský). Jan Amos studoval v Německu a při studiích si všímal rozmachu vědy jiných národů. Rozhodl se vytvořit českou národní vědu, aby i jeho vlast v tomto oboru pokročila. Jeho plány ale přerušila bělohorská bitva.
V roce 1621 byl nucen opustit vlast se svou ženou i dětmi. Při útěku před španělskou armádou poztrácel část rukopisů a přišel o celou knihovnu. Jeho žena se nakazila morem, který byl v té době rozšířen v Přerově, a zemřela. Poté se Komenský stěhoval na různá místa, ke svým českobratrským šlechtickým přátelům. Naposled pobýval v Bílé Třemešné v Podkrkonoší. Byl zoufalý z osobních nezdarů i z národní tragédie. Hledal útěchu ve víře.
Rok 1628 přinesl tvrdé stíhání nekatolíků, proto Komenský odcestoval do polského Lešna. Toto město bylo azylem pro členy jednoty bratrské.
Anglický parlament pozval Komenského do Anglie, aby zde vytvořil akademii věd, jejímž cílem mělo být šíření jednotného vzdělání a jednotného jazyka po celém světě.
Dalším místem, které Komenský navštívil, bylo Švédsko a ve Východním Prusku se pak usadil na delší dobu. Neopouštěla ho víra v to, že se vyhnanci jednou vrátí zpět do vlasti. Poté, co se opět vrátil do Lešna, zemřela mu druhá žena.
V roce 1648 jeho víra v návrat emigrantů do Čech vzala za své, když nastal vestfálský mír, kterým byla zakončena třicetiletá válka. Zklamaný Komenský se s národem rozloučil, ale nepřestával věřit v lepší budoucnost českého a moravského národa.
V době švédsko-polské války se ocitlo Lešno v plamenech a Komenský tím přišel o všechen svůj majetek i velkou část svých rukopisů. Největší ztrátou pro něj bylo zničení slovníku Poklad českého jazyka a také spisů, ve kterých Komenský spojoval všechny vědní obory.
V roce 1656 Komenský z Lešna odešel a usadil se u přátel v Amsterodamu. Byl tou dobou již slavný a uznávaný. Ve Švédsku v Holandsku i v Uhrách procházely školy reformou podle jeho zásad. Představitelé Harvardské univerzity v Americe chtěli poznat učení Komenského a pozvali ho na návštěvu.
Do náboženských i filozofických spisů Komenského jsou vepsány jeho osobní i společenské rozpory a boj víry s rozumem. Komenský se snaží nalézt pevné životní jistoty a snaží se spojit umění s vědou a víru s naukou.
Jan Amos Komenský zemřel v roce 1670. I přesto, že zažil odloučení od vlasti, ztrátu svých žen a utrpení třicetileté války, nepřestal ani ve stáří věřit v lepší budoucnost.