Michal Kohout Knihy

Publikace věnovaná budoucnosti sídlišť, příspěvek k odborné diskusi zaměřené na téma sídlišť a jejich možné regenerace v zemích střední Evropy.

Soubor textů vznikal v letech 2008-2011 jako součást „třídění myšlenek" při přípravě habilitace a reflektuje profesní a osobní předěl mezi lety 2010-2012. Tento přechod zahrnoval změnu z projekční praxe obohacené o výlety do dějin umění a historie k vyváženějšímu přístupu, kde se výuka a výzkum stávají rovnocennými činnostmi. Ačkoli mnoho kanceláří usiluje o tento přístup, vnímám ho jako privilegium, které je dostupné jen některým. Architektura, jako každá tvůrčí disciplína, nemůže výzkum opomíjet; je jeho nedílnou součástí. Studium situací a problémů, získávání informací a aplikace znalostí jsou přirozenou součástí tvůrčí práce, stejně jako neustálé tříbení individuálních a týmových postojů. Eseje, které jsou předloženy, nemají ambici tvořit koherentní architektonickou teorii, ale představují postřehy praktikujícího architekta o dění kolem návrhu. Stavění domů a péče o prostředí je fascinující činnost, zasahující do mnoha oblastí lidského vědění a konání. Tyto oblasti často představují obtížně slučitelné světy, které se však na úrovni fyzického prostoru vzájemně ovlivňují.

Kniha z dílny Fakulty architektury ČVUT v Praze představuje typologii bytových staveb, přehledně a v originálním systému. Bytové stavby jsou pro architekty a projektanty nejčastější úlohou a základními stavebními kameny našich měst. Zároveň reprezentují nejosobnější zkušenost s architekturou – tvoří domovy svých obyvatel. Autoři publikace uspořádali bytové stavby do přehledného a uceleného systému. Ukazují nejen prostorové typy domů a bytů, ale popisují i jejich společenské aspekty a urbanistický význam. Teoretická systematika je demonstrována na 55 příkladech staveb hromadného bydlení postavených za poslední století. Přehledná forma, množství plánů a schémat činí knihu přístupnou nejen studentům, ale i veřejnosti se zájmem o problematiku bydlení, architektury a plánování vystavěného prostředí. Publikace má ambici stát se pomůckou všech, kteří se problematikou hromadného bydlení profesionálně zabývají: architektů, stavebníků, ale i veřejné správy, právníků, ekonomů, správcovských organizací a dalších. Kniha vychází v dvojjazyčné česko anglické verzi.

Publikace fakultního ateliéru Kohout–Tichý, za nímž stojí prof. Ing. arch. Michal Kohout a doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D., předkládá komplexní pohled na urbanistický rozvoj. Integruje principy udržitelného rozvoje s pochopením měřítkových souvislostí vystavěného prostředí a koordinace jeho jednotlivých složek. Vychází z dlouholeté spolupráce s českými municipalitami a své poznatky z pozice pedagogů vtělili do metody výuky urbanistického rozvoje. Publikace Plánování města s podtitulem Příručka mladého urbanisty je učena nejen studentům a studentkám architektury pracujícím na urbanistických zadáních. Rovněž zástupcům a zástupkyním městských samospráv, občanské veřejnosti, majitelům a majitelkám nemovitostí a dalším, kteří se zajímají o územní rozvoj. Rozsáhlý obrazový aparát zahrnuje fotografie, plány, výkresy, grafy, které poskytují ucelený pohled pro pochopení vzájemných souvislostí. Díky příkladům z praxe nechává nahlédnout na proces spolupráce s městy na jejich rozvoji, a to například z Prahy, Brna, Nepomuku, Pardubic, Havlíčkova Brodu, Štětí a dalších.

Závěrečný díl průvodců Zlatého řezu po moderní architektuře na území České republiky mapuje dědictví stavební kultury v Čechách mimo hlavní město Prahu od počátku 20. století do současnosti. Kniha je výsledkem dlouhodobé výzkumné práce týmu 24 autorů pod vedením Rostislava Šváchy a Michala Kohouta. Obsahuje informace o 2137 stavbách, 450 hesel je doplněno fotografií, plány a stručným stavebně-historickým popisem. Nechybí přehled urbanistického vývoje nejvýznamnějších měst a biografie vybraných architektů. Orientaci usnadňují mapy s vyznačením polohy staveb a obsáhlý rejstříkový aparát.

Kniha je sbírkou čtyřiceti životních příběhů lidí z různých dob a různých národností, kteří přímo anebo jen volně patří do tradice unitářství. Společné mají to, že byli pomyslně „požehnáni ohněm“; konfrontovali sami sebe a své ideály s tím, co by bylo pohodlnější, ale podle jejich mínění nesprávnou životní volbou, a následně si vybrali obtížnější cestu. Ne všechny v knize zařazené osobnosti pro své přesvědčení položily život, ale všechny musely překonat samy sebe v situaci, která hrozila určitým nebezpečím a osobními ztrátami. Oheň symbolizující toto ohrožení zde má však ještě druhý význam, můžeme ho vnímat i jako alegorii nadšení, zapálení pro věc, bez něhož si člověk jen stěží dobrovolně vybere méně pohodlnou cestu. Jsou zde zařazeny i mnohé poměrně známé osobnosti, například Thomas Jefferson, Ralph Waldo Emerson, Louisa May Alcottová, Charlotta Garrigue Masaryková či Rabíndranáth Thákur. Soudobé unitářství a univerzalismus staví na náboženské toleranci, respektu k názorům druhého a na individuálním přístupu ke spiritualitě. A i když se unitáři mohou mezi sebou v různých východiscích a přístupech lišit, měla by jim být vždy společná snaha nevnímat případné rozdíly jako překážku k pěstování kladných vztahů mezi lidmi a vědomí, že je to vždy především aplikovaná etika, respektive praktické skutky, jimiž lze vážit opravdovost vlastní duchovní cesty.

Kniha je souborem sedmi příspěvků od Dagmar Blümlové, Václava Cílka, Anny Hogenové, Petra Juřiny, Michala Kohouta, Karla Stibrala a Jiřího Zemánka, jež zazněly na stejnojmenné konferenci konané 12. května 2012 v Praze. Krajina je v nich představena jako fenomén zajímavý pro mnohé obory: filozofii, archeologii, estetiku i přírodní vědy, a zároveň jako nevyčerpatelný zdroj umělecké inspirace. Nechybí ani představení jednoho ze současných amerických ekologických přístupů ke krajině: objevování důležitosti takového způsobu vnímání krajiny a předávání zkušeností s ní, který je typický pro animistické kultury přírodních národů, jež se rozvíjely bez jakéhokoliv systému písma. Obsah: - Krajina jako naše prodloužené tělo (Anna Hogenová) - Krajina archeologická (Petr Juřina) - Posvátná krajina (Václav Cílek) - Současná estetika a krajina (Karel Stibral) - Kdo obývá krajinu? Krajina - sídlo - vědomí (Michal Kohout) - Krajina ve slovech i za slovy. Pokus o typologii literární krajinomalby (Dagmar Blümlová) - Jak ladit s řečí země - K ekologii a etice jazyka Davida Abrama (Jiří Zemánek)

Kniha Hromadné bydlení nabízí ucelený pohled na typologii bytových staveb uspořádanou do originálního systému. Systematika je demonstrována na 69 příkladech staveb hromadného bydlení postavených v posledních sto letech. Publikace má ambic i stát se pomůckou všech, kteří se problematikou hromadného bydlení profesionálně zabývají: architektů, stavebníků, ale i veřejné správy, právníků, ekonomů, správcovských organizací a dalších. Přehledná forma i množství plánů a schémat činí knihu přístupno u i veřejnosti se zájmem o problematiku bydlení, architektury a plánování vystavěného prostředí. Publikace má ambici stát se pomůckou všech, kteří se problematikou hromadného bydlení profesionálně zabývají: architektů, stavebníků, ale i veřejné správy, právníků, ekonomů, správcovských organizací a dalších. Přehledná forma i množství plánů a schémat činí knihu přístupnou i veřejnosti se zájmem o problematiku bydlení, architektury a plánování prostředí. Po prolistování nejspíš také vy budete souhlasit, že hromadné a promyšlené bydlení je jedním z nejudržitelnějších způsobů života ve městech budoucnosti.