Ladislav Nagy Pořadí knih

Děj románu je – jak tomu je u autorčiných próz obvyklé – spletitý, ne-li přímo snový. Když protagonistka knihy Hero Tojosoa zdráhavě přijme pozvání své dávné přítelkyně Sofie a vydá se s ní a dalšími kamarádkami na dámskou jízdu do Prahy, netuší, že se ocitne ve městě, jež sis nic netušícími turisty rádo zahrává, ve městě, které je živoucí bytostí, jež si člověka snadno omotá kolem prstu nebo jej lhostejně odkopne. Kniha, kterou si s sebou Hero přiveze, jako by nějak podivně deformovala její mysl: text knihy se mění v závislosti na tom, kdy ji kdo čte, a odhaluje stále nové, překvapivé příběhy fiktivních Pražanů z minulosti i současnosti, jež se pak zvláštně odrážejí v realitě. Na skupinku kamarádek se navíc nalepí nezvaní společníci; a když se pak nečekaně zjeví žena, na niž by Hero i Sofie nejraději zapomněly, začnou se dít podivuhodné věci. Fantaskní kaleidoskopický román se zamýšlí nad hranicemi mezi iluzí a klamem, skutečností a interpretací, a ukazuje, jak ošidné může být vyprávění o místech, o lidech i o historii. Nakolik je příběh ovlivněn svým čtenářem, a naopak? A je v roztržce mezi přáteli lepší být slunečníkem, nebo sekerou?

Po dlouhých šestnácti letech, jež uplynuly od vydání jeho světového bestselleru Cesta, se doyen americké literatury Cormac McCarthy vrací na scénu s novým dílem, lépe řečeno románovým diptychem. Jeho první část, nazvaná Pasažér, pojednává o peripetiích záchranáře Bobbyho Westerna, zatímco část druhá, Stella Maris, je věnována jeho sestře Alicii, doktorandce matematiky na Chicagské univerzitě. Ta se znenadání objeví v nemocnici ve Wisconsinu se čtyřiceti tisíci dolary v igelitové tašce. Záhy se ukáže, že trpí paranoidní schizofrenií a že možná v její mentální nestabilitě hraje určitou roli její bratr Bobby, o němž za žádnou cenu nechce mluvit. Reálný svět, zejména vzpomínky na dětství, se na plátně, které čtenářům představuje, prolínají s přeludy, premisami a závěry fyziky a filosofie. Příběh, vyprávěný prostřednictvím záznamů z terapeutických sezení, je působivým dovětkem k románu Pasažér a zároveň úchvatnou meditací o pojmech jako Bůh, pravda, zkušenost a lidská existence.

U příležitosti významného jubilea našeho předního překladatele, pedagoga a literárně-kulturního historika prof. Martina Hilského přináší tento svazek soubor analýz a zamyšlení k textům a tématům, jimž se prof. Hilský ve svém mimořádně bohatém díle věnoval s největší soustavností: dílu Williama Shakespeara, otázce překladu a anglo-saskému modernismu. Sestavil Ladislav Nagy a Martin Pokorný. Autoři a autorky textů: Zdeněk Beran Tomáš Jajtner Kateřina Kovářová Ladislav Nagy Petr Onufer Vladimír Papoušek Jiří Pelán Martin Pokorný Jitka Verdan Štollová

Roland je malý chlapec s velkou fantazií. Stačí, aby řekl PRÁSK, a svět se začne měnit... Škola už není tak nudná, když se po třídě prochází dlouhý tygr. Je to rozhodně větší zábava, když po dvoře při koulování běhá zebra. A když se kožich nedopatřením promění v huňatá zvířátka, když se dostanete se do vězení nebo když jste chudý jak kostelní myš (a jedna malá holčička), co jiného vás může osvobodit než pořádná dávka představivosti? Roland je jedna z mnoha obrazových a ilustrovaných knížek pro děti. Je oslavou nespoutané fantazie a dětského vnímání nezastřeného často omezeným a nudným pohledem dospělých na svět. Není poučná ani výchovná a ve své dvoubarevné jednoduchosti má ducha o tolik svobodnějšího než leckteré současné knihy, že mezi nimi i po sedmdesáti letech od svého vzniku, vysoko vyčnívá.

Publikace otevírá formou dílčích sond otázky klíčové pro téma literárního transferu. Reflektuje problematiku překladu a roli překladatele, věnuje se českým překladům anglické a americké literatury v posledních třech dekádách i recepci české literatury v Bulharsku a bulharské literatury u nás po roce 1989. Jednotlivé kapitoly monografie se zabývají rovněž projektem Tschechische Bibliothek ve vztahu k otázce kánonu, transferem orálnosti ve frankofonních literaturách, podílem literárních a kulturních periodik na recepci cizích literatur či rolí paratextu při čtení literárního díla. Tematizována jsou rovněž filmová zpracování povídky Milana Kundery „Falešný autostop“, neboť právě adaptace mohou podstatným způsobem ovlivňovat to, co je v centru zájmu autorů a autorek této monografie – život literárního díla v zahraničním kontextu.

Vlk v pohádkách nahání hrůzu. Zvláště pak malým kůzlátkům, holčičkám v lese a třem prasátkům... Superhrdinský komiks norského výtvarníka Bjørna Rune Lie Vlčkův hvizd, o němž britská komiksová kritika píše, že „je to parádní autorský kousek, ve kterém jako by se potkali Richard Scarry a Wes Anderson,“ vypráví, co se dělo před tím, než se vlk stal vrtošivým samotářem.Vlček Albert pracuje v redakci komiksového časopisu. Snil sice o tom, že se stane autorem úspěšného komiksu, místo kreslení ale vaří kafe, třídí poštu, uklízí a zpod stolů odlepuje žvýkačky. Už jako malý zbožňoval komiksy, hlavně ty o superhrdinech. Miloval dobrodružství: napětí, skryté identity i zvláštní schopnosti. Jestli se ale z komiksů něco doopravdy naučil, pak poznat rozdíl mezi tím, co je špatné, a co dobré, mezi dobrem a zlem. Kdykoli se někdo ocitl v nouzi, Albert neváhal pomoci. Na rozdíl od komiksových hrdinů je však malý Albert obětí tří synáčků největšího mafiána všech dob, zlých pašíků, surovců, kteří ho i s jeho partou setrvale ponižují.Knížka ilustrátora norského původu je vtipná, neohraná, dělá si legraci ze superhrdinů, komiksu i klasických pohádek, a přesto vypráví skutečný, dojemný příběh.

Po smrti pětiletého synka se venkovský dům Richarda a Juliette Willoughbyových promění k nepoznání, namísto radosti a smíchu příbytek na okraji vřesoviště zaplní smutek a neodbytné přízraky. Juliette je přesvědčená, že Ewan v nějaké jiné podobě stále žije, a pomoc hledá u místní okultistické skupiny. Richard se pokouší zbavit tíživých vzpomínek na chlapce tím, že umanutě překopává pusté políčko naproti domu a snaží se najít pozůstatky prastarého dubu. Avšak některá místa je lépe nechat na pokoji. Hladový lán možná skrývá víc než jen staré kořeny.

Podtitul: Pět příběhů o hudbě a soumraku V souladu se svým názvem nabízejí Ishigurova Nokturna intimní, zvláštně ztišené rozjímání o křehkosti okamžiku, o pomíjivosti i stálosti lidských vztahů, to vše na pozadí melancholické hudby. Pětice volně propojených příběhů, odehrávajících se v Benátkách, Londýně, západoanglickém Herefordshire a Beverly Hills, nám ukazuje pětici zvláštních postav ve chvílích náhlého prozření či formativní životní krize. Autorův styl je přitom, jak je ostatně pro Ishigura typické, elegantní, zábavný a jemně nostalgický. Kazuo Ishiguro (1954) je britský spisovatel japonského původu; patří k nejzajímavějším a nejrespektovanějším anglicky píšícím autorům. Za svůj román Soumrak dne získal v roce 1989 prestižní Bookerovu cenu.

Čtvrtý a pátý díl ironické ságy o Patricku Melroseovi. V Mateřském mléce se s naším smutným hrdinou setkáváme jako s otcem. Patrickova minulost ovlivňuje jeho manželství, které je směsicí zmatků, příkoří, naschválů a nedorozumění. Určitá naděje se snad skrývá v jeho synkovi Robertovi. V posledním pátém dílu Konečně se příbuzní a přátelé sjíždějí na pohřeb Patrickovy matky Eleanor a Patrick jako už tolikrát zpytuje a bilancuje svůj život. Hledá odpověď na otázku, zda teď, když jsou oba rodiče po smrti, pro něj konečně přijde vysvobození a zacelení starých ran. Podle románů autor napsal scénář k pětidílné televizní minisérii nazvané podle jména hlavního hrdiny. Titulní roli bravurně ztvárnil Benedict Cumberbatch.

Polsko, 1980. Z Ludwika bude brzy vysokoškolák. Na zemědělské brigádě, z níž zprvu vůbec není nadšen, potkává Janusze a společně tráví volný čas koupáním v jezerech a čtením zakázaných knih. A pak prožijí něco, co nečekali: zamilují se do sebe. Léto skončí a oba se vracejí do Varšavy a do drsné reality života. Letní pohádka je pryč, jeden i druhý se musí rozhodnout, jak budou dál žít – přesněji řečeno, jak přežijí… Vynikající debut o mládí, lásce a ztrátě – a o oběti, kterou přinášíme, aby měl náš život smysl.