Jiří Gruša Pořadí knih

Odkrývání světa očima dítěte stálo v počátcích Grušovy básnické dráhy a připomnělo se i v jeho románu Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele. Jak se toto zaujetí dětstvím, v konfliktu s často ustrnulým jazykem dospělých, projevuje přímo v jeho pohádkách a básních pro děti? Devátý svazek Díla Jiřího Gruši představuje vedle textů tištěných (Kudláskovy příhody, slabikář pro děti českého exilu Máma, táta, já a Eda. Česká abeceda) také jeho tiskem nevydané rozhlasové pohádky z šedesátých let a díla, která dosud zůstávala v rukopise. Zároveň jsou sem zařazeny dodatky ke spisům: aktovka Elsa a další Grušovy dramatické a prozaické překlady.

Rozhovory Jiřího Gruši od časů disentu po pozdní reflexi současných výzev Evropy (a České republiky v jednom z jejích středů) ústí v překvapivě živý proud. Pozice formulují nezřídka básnicky tváří v tvář proměňujícím se osobám tazatelek a tazatelů a ovšem vzpomínkám a aktuálním situacím: mocensky rozdělená Evropa doby studené války v nich po roce 1989 postupně hledá novou identitu, ba Gruša jako velvyslanec v Německu a Rakousku jazyk této nové identity aktivně spoluutváří (metafory sporů o Česko-německou deklaraci, dekrety či Temelín). V původně česky, německy a anglicky vedených rozhovorech, které v rozsáhlém výboru předkládáme v jednom celku vůbec prvně, vystupuje Gruša jako jedinečný autor i diplomat.

Svazek představuje překlady a adaptace, které Jiří Gruša připravil sám či ve spolupráci s Karlem Krausem a Josefem Balvínem. Tato zčásti známá, zčásti nově zpřístupňovaná zpracování děl Franze Kafky, R. M. Rilka, Paula Celana, Ericha Frieda, Sofokla, Emanuela Schikanedera a W. A. Mozarta, J. N. Nestroye, Petra Hackse a dalších autorů představují nejen pozoruhodnou kapitolu z dějin českého překladu druhé poloviny 20. století, ale také jedinečný vhled do formování Grušova vlastního literárního díla.

Svazek představuje Jiřího Grušu jako česko-německého básníka. Prvně v úplnosti, v originálech, resp. i překladu zahrnuje jeho šest za života vydaných českojazyčných básnických knih (Torna, Světlá lhůta, Právo útrpné, Cvičení mučení, Modlitba k Janince, Grušas Wacht am Rhein) a dvě sbírky německojazyčné (Der Babylonwald, Wandersteine). Mimoto českým čtenářům zpřístupňuje básně rukopisné, časopisecké, do češtiny dosud nepřeložené a v dodatcích a komentáři osvětluje genezi a souvislosti tohoto Grušova rozsáhlého díla.

V esejích, projevech a dalších textech v tomto svazku Jiří Gruša, jako český velvyslanec, ministr, posléze i ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, komentuje Evropu po pádu železné opony a její výzvy. Nabízí jedinečně mnohostranný a zasvěcený pohled na vzájemné vztahy Čechů, Němců a Rakušanů a jejich novodobé milníky (Česko-německá deklarace, vstup České republiky do NATO a Evropské unie). Předkládá však i svůj pohled na historii středoevropského soužití. Již Grušovy texty z počátku devadesátých let přitom představují překvapivě aktuální konfrontaci se základy soudržnosti evropských společenství a jejich vnitřními a vnějšími hrozbami.

Svazek obsahuje eseje, studie, vybrané projevy a další texty Jiřího Gruši o literatuře a kultuře, které vznikly po roce 1989, včetně těch publikovaných v Československu a v zahraničí, a také těch, které se nacházejí v autorově pozůstalosti. Kromě souboru Česko - návod k použití zde najdeme další Grušovy texty z let 1990-2011, včetně drážďanských přednášek o poetice a reflexí na témata jako vztah autora a moci, nadnárodní kultura českých zemí a střední Evropy a zkušenost s totalitarismem. Publikace z posledních let obsahuje vzpomínky a portréty, včetně projevů Jiřího Gruši jako prezidenta Mezinárodního PEN klubu v letech 2003–2009. Gruša není komentátorem, který by relativizoval 20. století; byl hluboce spojen s českým osudem. Jeho fejetony a eseje dokládají analýzy česko-německých kulturních souvislostí a poznámky o českém literárním dění. Díky tomu, že Gruša nahlížel na českou kulturu a dějiny jako účastník, ale s kritickou distancí, jeho esejistické texty nabízejí užitek jak dnešku, tak budoucnosti. Jsou připomínkou výrazné autorské osobnosti a pronikavého pohledu, který dnes v českém veřejném dění často postrádáme. - Pavel Švanda

Svazek obsahuje novou, kriticky ověřenou edici románů Jiřího Gruši Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele (1975) a Doktor Kokeš – Mistr Panny (1980). V připojeném komentáři a zčásti dosud netištěných materiálech mimoto dokumentuje genezi těchto děl od šedesátých let a jejich recepci.

Svazek představí Grušovo literárně-esejistické a vědecké dílo před Sametovou revolucí v roce 1989 – a před autorovou diplomatickou a krátkodobě též politickou kariérou – která dále výrazně formovala ráz jeho textů. Eseje a studie o literatuře a kultuře s příspěvky z Plamenu, Literárních novin a Literárních listů, Tváře, Sešitů pro mladou literaturu a Zítřka a několika sborníků (Slyšet se navzájem, 1966) z šedesátých let; dále ze samizdatových sborníků (jako Hlasy nad rukopisem Českého snáře, 1981) a exilových časopisů a sborníků z let sedmdesátých a osmdesátých Svědectví, Rozmluvy, Listy, Právo lidu, 150000 slov, Acta, Most, sborníky Hodina naděje ? 1978, Generace 35?45 ? 1986; z německých časopisů osmdesátých let (Die Welt, Die neue Gesellschaft. Frankfurter Hefte ad.) a s několika studiemi z osmdesátých let publikovanými buď po r. 1989 v Německu (v Zur tschechischen Literatur 1945?1985, 1990) anebo v Československu (Cenzura a literární život mimo masmédia, 1992). Mimořádná osobnost Jiřího Gruši (1938–2011), jednoho z nejvýznamnějších českých Evropanů a literátů 20. století, se teprve po jeho předčasném odchodu začíná jevit v celé své velikosti a šíři.

Editorka Marie Mlejnková-Rosůlková zařadila do této antologie třiadvacet autorů, jejichž jména představují časové rozpětí od středověku až do současnosti. V úvodu je například představen český šlechtic Smil Flaška z Pardubic, poté následují téměř zapomenutí autoři devatenáctého století, jež jsou vzápětí vystřídáni tvůrci, kteří se později již výrazným způsobem zapsali do kontextu moderní české literatury. Je to třeba Jan Kameník, Vladimír Vokolek, Jiří Pištora, Jiří Gruša, Miloš Vodička či Petr Kabeš. Tuto plejádu osobností pak doplňují další současní autoři, kteří se již prezentovali samostatnými sbírkami: mezi ně patří Slavomír Kudláček, Pavel Rajchman a Lukáš Vavrečka. V závěru jsou také uvedeni mladí talentovaní básníci, kteří teprve stojí na samotném počátku své kariéry.

Svazek v úplnosti obsahuje kratší a středně rozsáhlé prózy Jiřího Gruši. Kromě pendantu Grušových známějších románů ze sedmdesátých let, novely Dámský gambit (1972) a antiutopie Mimner aneb Hra o smrďocha (1973), již jako dílo narušující mravnost vyšetřovala socialistická policie, v něm čtenář nalezne třináct apokryfů, povídek a experimentálních prací z let 1964–2011 a náčrt rozsáhlejší prózy Hrbáč čili Druhý sešit (1966). Část z těchto textů vychází v češtině vůbec poprvé.