Knihobot

Marcus Du Sautoy

    26. srpen 1965

    Tento autor zkoumá svět čísel a matematiky s fascinující vášní, která oživuje abstraktní koncepty pro každodenního čtenáře. Jeho práce se zabývá základními otázkami existence a naším místem ve vesmíru, přičemž se často zaměřuje na eleganci a krásu matematických principů. Srozumitelným a poutavým způsobem zpřístupňuje složité myšlenky a zve čtenáře na cestu objevování, kde se matematika stává klíčem k pochopení světa kolem nás. Jeho psaní je oslavou lidské zvídavosti a nekonečných možností vědeckého poznání.

    Marcus Du Sautoy
    Das Geheimnis der Symmetrie
    Blueprints
    L'enigma dei numeri primi
    Hudba prvočísel
    Co nemůžeme poznat
    Umění zkratky. Jak lépe myslet
    • 2023

      Umění zkratky. Jak lépe myslet

      • 320 stránek
      • 12 hodin čtení
      4,1(15)Ohodnotit

      Říká se, že cestou k úspěchu je tvrdá práce. K úspěchu však často může vést i mnohem rychlejší a snadnější cesta – zkratka. A ve vytváření zkratek, které nám usnadňují život tím, že nám šetří čas a námahu, vyniká zvláště matematika – ta je v podstatě uměním vymýšlet zkratky. Přední britský matematik Marcus du Sautoy svou novou knihou Umění zkratky ukazuje, jak nám díky využívání důvtipných zkratek matematika dovoluje řešit problémy rychle a efektivně. Autor nás provede světem matematických zkratek – od vzorce a diagramu po kalkulus a teorii pravděpodobnosti. Dozvíme se, proč jeden diagram vedl k zásadním změnám ve zdravotní péči, proč je kalkulus největší zkratkou, která kdy byla vynalezena, nebo proč máme díky zkratkám výhodu i před nejvýkonnějšími počítači

      Umění zkratky. Jak lépe myslet
    • 2019

      Hudba prvočísel

      Dvě století Riemannovy hypotézy

      • 370 stránek
      • 13 hodin čtení
      4,0(310)Ohodnotit

      Podtitul: Dvě století Riemannovy hypotézy. Každý pouhým uchem rozezná podle zvuku housle od klarinetu, málokdo však tuší, že za to mohou prvočísla. Prvočísla, fascinující stavební kameny veškeré matematiky, vyluzují tajemnou hudbu, o které toho stále ještě víme jen velmi málo. V roce 1859 zaslal Bernhard Riemann Berlínské akademii věd desetistránkový článek, který navěky změnil tvář matematiky. Šlo o jednu specickou záhadu týkající se prvočísel. V srdci díla se skvěla převratná myšlenka, kterou však Riemann tak úplně nedotáhl do konce – neposkytl úplný důkaz jednoho ze svých tvrzení. Vznikla „Riemannova hypotéza“, otázka, na kterou nikdo nebyl schopen dát odpověď do dnešních dnů. Záhada přežila celé století bez úhony a daří se jí i nadále. Ne nadarmo je považována za svatý grál světové matematiky. Za vyřešení Riemannovy hypotézy je přislíbena cena jednoho milionu amerických dolarů. Mezi matematiky ale převládá názor, že jakýkoli jiný způsob, jak tuto částku vydělat, bude nejspíš nepoměrně snazší. Marcus du Sautoy popisuje fascinující příběh honby za zdoláním Riemannovy hypotézy, historii jednoho vědeckého dobrodružství s téměř detektivními prvky.

      Hudba prvočísel
    • 2019

      Co nemůžeme poznat

      • 352 stránek
      • 13 hodin čtení
      4,1(164)Ohodnotit

      Podtitul: Výprava na hranice vědění. Významný současný britský matematik Marcus du Sautoy nás zve na expedici k hranicím lidského poznání. Budeme při ní hledat odpověď na otázku, zda existují věci, které z principu nemůžeme nikdy poznat. Najdeme někdy nejzákladnější stavební materiál hmoty? Budeme někdy schopni odpovědět na otázku, zda je vesmír nekonečný? Budeme jednou znát všechno, nebo má naše poznání meze, které nebudeme nikdy schopni překročit? A pokud takové meze existují, jak se vyrovnáme se skutečností, že žijeme ve světě, v němž existují věci, které zůstanou navždy mimo možnosti našeho poznání? Du Sautoy na své výpravě zjišťuje, že odpovědět na tyto jednoduché otázky je velmi obtížné. Vyzbrojen matematickou erudicí se pouští do hloubkového zkoumání současného stavu řady vědeckých disciplín – od kvantové fyziky a kosmologie po neurovědu a matematickou logiku a své poznatky konzultuje s předními experty v těchto oborech. Spolu s nimi se vydáváme na expedici k nejzazším mezím moderní vědy, abychom zjistili, zda je za nimi něco, co nikdy nepoznáme.

      Co nemůžeme poznat