Dnes se běžně uznává, že existují dva typy morálky: buď obětovat ostatní sobě, což je považováno za zlo, nebo obětovat sebe ostatním, což je považováno za dobro. Randová v tomto souboru článků představuje „nové pojetí egoismu“ založené na rozumu, které vylučuje jakékoli formy obětování. Sobectví není synonymem pro „dělat, co se člověku zlíbí“. Morální principy vycházejí z reality a lidské přirozenosti jako rozumových bytostí, které musí myslet a jednat, aby žily a dosáhly štěstí. Morálka identifikuje jednání podporující lidský život, jako jsou ctnosti produktivity, nezávislého myšlení, integrity, poctivosti, spravedlnosti a hrdosti, všechny vycházející z racionality. Racionální sobectví nevylučuje soukromou dobrovolnou charitu, která by mohla fungovat v mnohem větším měřítku bez státního zdanění. Lidé by rozhodovali o tom, kdo si charitu zaslouží, a ti, kdo ji potřebují, by byli dostatečně podporováni. Nicméně charita není měřítkem ušlechtilosti; morálka má lidem poskytnout návod, jak žít, nikoli jak pomáhat ostatním. Jak Randová ukazuje, pojmový chaos se netýká jen morálky, ale i spravedlnosti, individualismu, práva a kapitalismu. Zmatek vzniká především na úrovni abstraktních pojmů, přičemž sobectví je klíčovým pojmem, který je třeba uvést na pravou míru, aby se změnilo myšlení o morálce a hodnotách dobra a zla.
Ayn Rand Pořadí knih
Ayn Randová byla spisovatelkou, která vytvořila filozofii objektivismu. Její díla zkoumají témata individualismu, svobodného trhu a odporu proti státnímu vměšování. Randová své postavy staví do situací, kde bojují proti průměrnosti a kolektivismu. Její styl je charakterizován silnými argumenty a přesvědčivou rétorikou.







- 2017
- 2014
Atlasova vzpoura
- 1112 stránek
- 39 hodin čtení
Rozsáhlý, vlivný a kontroverzní román Ayn Randové vyšel poprvé v roce 1957 a dodneška je její nejproslulejší a nejprodávanější knihou. Randová se věnovala především filosofii, vypracovala vlastní směr zvaný objektivismus. K němu patří etický egoismus či racionální sledování vlastního zájmu. Ve svém románu využívá postupů science-fiction, detektivky i milostné romance. Děj tohoto díla je zasazen do dystopické budoucnosti Spojených států, v které se prosazují socialistické tendence, regulace a daně. Ústřední premisu knihy metaforicky vyjadřuje název: co se stane, když se Atlas, který na svých ramenou nese svět, rozhněvá a svět z ramen shodí? Co se stane, když tvůrčí mozky – vůdčí byznysmeni, vědci, vynálezci, umělci... –, kteří udržují svět v chodu, začnou stávkovat? Tento motiv demonstruje, že když se zničí lidské usilování o vlastní zisk a prospěch, povede to ke zhroucení celé společnosti.
- 2003
Atlas pokrčil plecami 1.-3. díl
- 3 svazky
- 2000
Vyplatí se člověku dělat cokoli, co od něj společnost očekává, nebo se má řídit svými racionálními zásadami? Je souhlas ostatních měřítkem správnosti a úspěchu lidského jednání? Dosahuje štěstí člověk, který zradí své vlastní já, aby si získal přízeň svého okolí, nebo ten, který žije pro své vlastní ideály? Slavný bestseller o ideálech. Sama kniha - dvanáctkrát odmítnuta nakladateli - jakoby kopírovala cestu hlavního Hrdiny - architekta Howarda Roarka k jeho ideálům, ze kterých nemíní ani o milimetr ustoupit.