Zcela nový pohled na život a tvorbu Václava Havla od uznávaného polského bohemisty
Dramatik s talentem od Boha, brilantní politik, věrný kamarád a charismatický muž s velkými ambicemi. Kolem Václava Havla se v České republice vytvořil bezmála kult, který většina autorů nekriticky udržuje při životě. Jaký byl nejznámější český státník doopravdy? Oceňovaný polský bohemista v přelomové biografii představuje Václava Havla v mimořádně širokých okolnostech, a staví tak jeho osobnost do naprosto nového historického i uměleckého kontextu.
Autoři soustředí svoji pozornost k historickým a symbolickým „uzlovým bodům“, které jsou důležité jak pro vývoj polské společnosti, tak pro pozdější polskou historickou paměť. Text tak postihuje základní problémy a souvislosti historického vývoje jednotlivých období. Zvláštní pozornost je věnována úloze Polska v regionu a ve světě, regionální různorodosti, proměnám kolektivních identit a historické paměti, historickým formám státnosti, kulturnímu transferu a společenským strukturám.
Oblíbený spisovatel v novém světle
Život Oty Pavla je ztělesněním osudu obyvatele střední Evropy ve dvacátém století, příkladem toho, jak velké události určují lidský osud, aniž by na ně člověk měl jakýkoli vliv. Otovi Pavlovi nejvíce záleželo na tom, aby se stal spisovatelem. To se mu podařilo. A přestože se nedočkal slávy ani bohatství, zapsal se do velké tradice středoevropské židovské literatury, jejímiž vrcholnými představiteli byli Franz Kafka, Egon Erwin Kisch nebo Max Brod. Přitom však zůstal spisovatelem skrznaskrz českým.
Polský publicista Aleksander Kaczorowski napsal košatý rodinný příběh. Živým reportážním stylem popisuje nejen rodinné zázemí a Pavlův vztah k otci, ale přibližuje také třeba názory obou na komunismus. V kombinaci s téměř románovým líčením míst důležitých pro Pavla i jeho prózy (například slavnou Smrt krásných srnců) tak lze Kaczorowského knihu číst i jako intimní ságu dvacátého století.
Vítejte v Miedziance (Kupferbergu) v česko-polském pohraničí, městečku, které neexistuje. Polský reportér Filip Springer přes dva roky hledal odpověď na otázku, jak je vůbec možné, že město se sedm set let dlouhou historií a hornickou tradicí jednoduše zmizí z map i ze světa. Může za to ruská těžba uranu v letech 1948–1952? Nebo byly příběhy o škodách způsobených hornickou činností jen zastíracím manévrem vlády, která chtěla zakrýt ještě temnější historii tohoto městečka?
Neexistuje pivovar, papírna ani hřbitov, nejsou tady lidé a už ani jejich vzpomínky.
Všechno, co bývalo v někdejším krásném a bohatém hornickém městečku Miedzianka, zrekonstruoval Filip Springer v této krásné a dojímavé knize, která se dostala do finálního výběru nejprestižnější polské literární ceny Nike.
Zuzanna Kadziewiczová žije jako ve slonovinové věži. Milující otec – byznysmen – svou jedinou dcerušku finančně zajistil. Zuzanna sice pracuje jako pedagožka, ale nedělá to kvůli penězům. Prostě jen velmi ráda pomáhá dětem. V jejím světě odtrženém od skutečnosti se jednoho dne objevuje muž.
Radosław je vzdělaný, mužný, atraktivní, dobře vychovaný a bohatý. Dokáže trávit večery v divadle stejně jako trpělivě radit při nákupech v buticích. Navíc se po pěti týdnech známosti ukáže, že je to džentlmen i v posteli. Jednoduše ideální chlap.
Tento vysněný muž však bohužel pracuje u policie. Je to komisař Radosław Wyrwa – specialista na tajné akce. Zuzanna je pro něj pouhou loutkou, která má posloužit jako prostředník k tomu, aby pronikl do nekalých kšeftů jejího otce. Antoni Kadziewicz totiž sice budí dojem uznávaného byznysmena, ale ve skutečnosti dováží z Ukrajiny dívky na práci ve veřejných domech. Je zadlužený a vydíraný ukrajinskými mafiány a nedokáže se z té špíny vyhrabat.
Román Bestie z Buchenwaldu je založen na skutečných událostech. Přesto, nebo možná právě proto, se jeví být tak šokujícím a neuvěřitelným. Jak známo, pravda totiž může často být horší než ta nejděsivější fikce. Protože i ve skutečnosti je člověk schopný všeho. Ilsa Kochová se dopustila příšerných činů. V průběhu historie bezohledně týrala a zneužívala neuvěřitelné množství vězňů. Čarodějnice z Buchenwaldu týrala vězně mimořádně brutálním způsobem a vysloužila si pověst jednoho z nejhorších sadistů v historii. V její vile byly mimo jiné nalezeny výrobky z lidské kůže. Ilsa Kochová byla německá dozorkyně SS v koncentračních táborech a manželka Karla Otto Kocha, který byl velitelem tábora Buchenwald. Byla zařazena do skupiny válečných zločinců a nejčastěji je známá jako „velitelka Buchenwaldu“ Co udělalo z rozkošného a spokojeného děvčete rafinovanou, surovou sadistku? Je neuvěřitelné, jak snadno se lidé přizpůsobí změně…
Třicetiletá a mimořádně atraktivní Kinga Błońská je šťastná žena.
Tedy vlastně byla.
Dlouhá léta žila po boku jednoho muže a jako brilantní advokátka dosahovala řady úspěchů v soudní síni. Teď jí však štěstí přestalo být nakloněno.
Nestačilo, že přistihla svého muže při nevěře, ale navíc se musela zhostit případu nebezpečného zločince zvaného Šedivák. A co hůř, tento zločinec je její nevlastní bratr, s nímž už hodně dlouho neměla – a nechtěla mít – vůbec nic společného.
Literární průvodce českým dvacátým stoletím
Kafka, Hašek, Čapek, Škvorecký, Kundera, Havel… pro českého čtenáře to jsou klasická jména, nerozlučně spjatá s tuzemskou kulturou. Nepřemýšlíme nad nimi, nemusíme je objevovat. A to je trochu škoda. Už jen samotná představa, že se s jejich texty a osudy člověk seznamuje v dospělosti, nahodile, nečekaně a dobrodružně, je vzrušující. S Pražským slabikářem polského esejisty a spisovatele Aleksandra Kaczorowského se z této představy stává možnost. Autor nejenže původně polskému publiku představuje to nejlepší i nejabsurdnější z tuzemské literatury, ale také vypráví své zážitky a zkušenosti z vlastního objevování české literatury a kultury. I notoricky známé historky a díla se proto českému čtenáři představují v nečekaném světle, k tuzemským velikánům se dostáváme jakoby poprvé, fascinováni podivným světem umělecké Prahy. Prostě — ten správný slabikář pro dospělé.
Vlídně ironický pohled na vše české. Opravdu si Češi zaslouží být nazýváni nejpohodovějším národem střední Evropy? Proč je tak obtížné naučit se česky a proč by tu Poláci neměli používat slovo szukać? A jak vlastně zbohatli zdejší oligarchové? Na tyto a další otázky zasvěceně odpovídá znalec a především milovník Čech, polský bohemista, překladatel a novinář Aleksander Kaczorowski, který vášnivým objevováním naší země strávil nemalou část života a do polštiny přeložil díla Bohumila Hrabala, Josefa Škvoreckého nebo Egona Bondyho. Autor v knize původně určené polským čtenářům sleduje Čechy z perspektivy našich sousedů a rozdíly vnímá na každém kroku. Popisuje zdejší reálie, kulturu a historii – třeba i to, jak se chovat v české hospodě – a vyznává se ze svého upřímného zaujetí vším českým, přestože ho Češi někdy štvou. Českým čtenářům nabízí vlídný a lehce ironický pohled na to, jak jsou vnímány naše zvyky, mentalita, tradice, politika a dějiny. A zabývá se i tím, jestli skutečně žijeme v nejlepším místě na zemi.
Po smrti své sestry touží gymnazistka Astrid po jediném – opustit své rodné maloměsto. Po maturitě se společně se svým dobrým přítelem ze školy rozhodne uskutečnit svůj plán – vypravit se na cestu a nechat za sebou všechny své dosavadní starosti a životní peripetie. Na své putování přizvou i kamaráda, s nímž se seznámili teprve nedávno. V podstatě hlavně díky němu se jejich sen daří proměnit ve skutečnost. Čas, který spolu stráví, s sebou přinese řadu silných zážitků, díky nimž se Astrid, Vejce a Pluto sblíží a jejich vzájemné vztahy se nečekaně mění. Román Řeknu o tobě hvězdám není jen příběhem o síle přátelství a moci lásky. Je to také vyprávění o odhodlání mladých lidí, kteří se navzdory příkořím osudu a tragickým životním zkušenostem usilovně snaží nalézt své štěstí.
Během druhé světové války vyvraždili ukrajinští nacionalisté na Volyni a ve Východní Haliči zhruba sto tisíc Poláků. Grzegorz Motyka, vynikající znalec a oceňovaný popularizátor dějin, napsal knihu rozkrývající anatomii tohoto zločinu nevídaných rozměrů. Autor představuje volyňský masakr v širokém kontextu etnických čistek, které se v období druhé světové války děly, a nabízí čtenáři odpověď na řadu základních otázek o dané problematice: Byl volyňský masakr vzpourou ukrajinského lidu, nebo se jednalo o zločin, který naplánovala hrstka mocných? Čím byly polské odvetné akce proti akcím banderovců? Proč mají na Ukrajině příslušníci Ukrajinské povstalecké armády postavení národních hrdinů?
Bosí lidé vyskakují z lodí na španělské pláži a rychle prchají mezi překvapenými turisty. Afričtí migranti toužící dostat se do „naší“ Evropy. Gibraltarská úžina měří v nejužším místě asi patnáct kilometrů, což symbolizuje vzdálenost mezi kontinenty, islámem a křesťanstvím. Reportérka Aleksandra Lipczak s jazykovou bravurou prochází staletími španělských dějin, potkává středověké rytíře reconquisty, dnešní uprchlíky i arabské učence. Cesta po Andalusii zpochybňuje vnímání evropských tradic a kořenů, silně ovlivněných islámskou kulturou. Pokud si Španělsko spojíte s rýžovou paellou, pomeranči nebo churros, ani jedno byste tam před rokem 711 nenašli. Islámská civilizace byla v době střetu s barbarskými kmeny intelektuálně i umělecky vyspělejší a uchovala antickou vzdělanost. Jak by se vyvíjela evropská společnost bez tohoto „mostu“? Andalusie byla po staletí laboratoří soužití různých náboženství a tradic, kde se hranice občas rozplývaly a jindy bránily ohněm a mečem. Tato reportáž pomáhá pochopit klíčovou otázku vztahu Evropy s muslimským a arabským světem, často spletitým jako ornamenty córdobské mešity-katedrály.
Román Chobotnice od Pauliny Świst je další silná kniha od nejpopulárnější polské debutantky posledních několika let. Po bestselleru s názvem Kolotoč nastal čas na pokračování, kde už nepřichází na scénu jen finanční machinace a plamenná vášeň, ale také pašování zlata a aféra katolické církve.
Policista z ústřední vyšetřovací kanceláře Michał Grosicki jede na služební misi do Horního Slezska. Do zločinecké organizace se mu podaří proniknout natolik dobře, že jej nechá zatknout tamní prokurátor Zimnicki. Ale to je teprve začátek nového obřího spiknutí, do něhož jsou zapojení i nám dobře známí hrdinové z prvního dílu – Orel a Olka. Vše nasvědčuje tomu, že příběh finančních podvodů zdaleka neskončil útěkem z Polska…
Četba Chobotnice je nefalšovaná jízda bez řídítek. Aféra střídá aféru a ve hře je toho stále víc. To všechno se přitom – jak už jsme zvyklí – odehrává v atmosféře žhavé vášně. Paulina Świst dokáže jako žádná jiná autorka brilantně spojovat bravurní líčení děje s odvážnou erotikou a tajemstvími právnického světa. Spisovatelka pracuje zároveň jako advokátka specializující se na trestní právo a důkladně díky tomu zná temné stránky polského trestního systému. Na základě vlastních zkušeností vystavěla další detektivní příběh, který by se klidně mohl odehrát i ve skutečnosti. Ostatně kdo ví, jestli se skutečně nestal…
Román Pískovna Pauliny Świst je pokračováním knihy Přehrada (Red, 2023). Jeho děj se odehrává více než rok a půl od okamžiku, kdy se završily události z předchozího dílu. Paulina je mladá ambiciózní žena, která přišla o oprávnění k výkonu své profese poté, co byla obviněna, že řídí organizovanou zločineckou skupinu. A to vše kvůli jejímu expartnerovi. Aby se nějak uživila, pracuje na obecním úřadě poblíž jezera Chechło. Jako právnička byla zvyklá na pohodlný život v luxusu. Plat z veřejného rozpočtu však není nijak závratný a ona navíc musí splácet dluhy. Proto si Paulina našla večerní brigádu na pozici servírky. Při jednom takovém přivýdělku poznává Marcina, pohledného právníka, který na ni okamžitě zapůsobí. Neodolá a podlehne jeho kouzlu, což vede k tomu, že spolu stráví opojnou noc. Marcin se nerozpakuje břitce a trefně reagovat, mimoto vždycky ví, co dělat. Paulina ovšem ještě netuší, že seznámení s ním je jen začátkem dalších problémů.
Na policejním velitelství v hornoslezském městě Tychy propukne velká aféra – několik zdejších příslušníků údajně znásilnilo prostitutku. Oběť jako hlavního pachatele určí Krzysztofa Strzeleckého, vzorného policistu a obecně člověka, kterého byste označili jako dobračisko. Strzelecki rezolutně prohlašuje, že je naprosto nevinný, ale stejně je postaven mimo službu. Jediným člověkem, který mu bez jakýchkoli pochybností věří, je jeho šéf Franciszek Próchniewicz.Bohužel však i ten se dostal do potíží. Přesněji řečeno jeho nevlastní dcera Zośka Bojarská, která si dělá velké starosti. Její osmnáctiletá neteř Karolina totiž znenadání beze stopy zmizela. Už předtím sice žila poněkud divoce, nepohrdla mejdany ani drogami a často utíkala z domova, ale tentokrát má její teta neodbytný pocit, že je to mnohem vážnější.Vše totiž nasvědčuje tomu, že Karolinu někdo unesl. Krzysztof, momentálně postavený mimo službu, má nečekaně spoustu volného času, a tak ho její nevlastní otec poprosí, aby mu pomohl v soukromém pátrání po zmizelé neteři. Stopy je dovedou až k Paprocanům poblíž města Tychy – přehradnímu jezeru, které je populární rekreační oblastí známou v celém Horním Slezsku.
Když Mala pozná modrookého boha sexu, obrátí se její život vzhůru nohama. Zakouká se do něj a pak se zmatená a omámená rozhodne, že tohoto muže, který jí během půl hodiny poskytl více rozkoše než všichni její dosavadní chlapi dohromady, musí za každou cenu najít. Jako na potvoru se neznámo odkud vynoří „ten druhý“ – okouzlující, roztomilý a inteligentní soused, který je připraven učinit mnohé pro to, aby udržel dobré sousedské vztahy. Je lepší vrabec v hrsti, nebo holub na střeše?
Ale to je asi nejmenší problém z těch, které se na Malu valí. Část z nich se týká i její nejlepší kamarádky Zuzy. A to se Male vůbec, ale vůbec nezamlouvá…
Povídačky o tom, že v tomto díle se všechno vysvětlí, hodně přeháněly. Naštěstí. Velká láska je úžasná věc, jenomže občas se s ní pojí velké problémy, zvlášť když se ukáže, že bůh sexu je současně i bohem války… Mala sice možná našla chlapa svých snů – respektive našel spíš on ji –, ale zároveň nenávratně přišla o možnost žít poklidně a v bezpečí. Její dřívější aférky a výstřelky náhle působí jako něco nudného a bezbarvého, protože teď dokonce i chvíle odpočinku po boku kamarádky Zuzky nabývají podoby něčeho naprosto šíleného. Malin život nikdy nebyl vzorem usedlé a uspořádané existence, ale aspoň čas od času si mohla namlouvat, že si o svém životě rozhoduje sama. Teď tato iluze praskla jako mýdlová bublina. Mala se stává pouhou figurkou ve hře, které sama nerozumí. Mala se tedy musí skrývat, nejprve v „luxusním vězení“, později dokonce na slunném jihu. Zdánlivě příjemný až idylický pobyt však brzy přeroste v tísnivou nejistotu a boj o holý život. Koneckonců, chaotičnost má v sobě odnepaměti a ti, jimž se nevědomky postavila do cesty, nemají ani tušení, s jak ničivým živlem mají co do činění. Občas však dokonce i ona zjišťuje, že by bylo fajn, kdyby se ten šílený kolotoč událostí, který s ní hází na všecky strany, přece jen točil o fous pomaleji…
