Autor v knize ukazuje mnohdy trnitou cestu průkopníků letectví - bratrů Wrightů, Ferdinanda Ferbera, Alberta Santose Dumonta, Henry Farmana, Louise Blériota, Rolanda Garrose, Igo Etricha, Hanse Gradeho, i Čechů Jana Kašpara a Františka Šimůnka. Kniha je doplněna řadou soudobých fotografií i přehledem tehdejších aviatických rekordů.
Paříž byla na přelomu 19. a 20. století cílem návštěv a pobytu nejen českých umělců, především malířů a spisovatelů či básníků, ale do města nad Seinou směřovali také sportovci a vědci. Ano, Paříž byla tehdy nejen střediskem umění, ale i průmyslu a techniky. Proto se tu potkávali naši umělci třeba s průkopníky létání. Někteří uspěli, mnozí se zklamáni vrátili domů. Ale všichni chtěli pro své jistě odlišné cíle a sny načerpat něco z podivuhodné atmosféry „belle époque“, která nepoznamenala jen umění, ale vyznačovala se i usilovnou snahou o ovládnutí vzdušné říše, byla dobou fascinujících světových výstav, využití elektřiny, dobou netušeného rozvoje techniky. Paříž, jaké to magické slovo!
Slavný profesionální zápasník se narodil 18. 5. 1879 v Kamhajku. Vyučil se řezníkem a v brněnském atletickém spolku Hellas získal základy v řeckořímském zápasu, brzy začal vítězit na turnajích. V roce 1900 se stal mistrem Čech v hodu diskem, v roce 1901 mistrem Moravy v řeckořímském zápasu a o rok později zvítězil na mistrovství Rakouska. V roce 1903 vybojoval zlatou medaili na amatérském mistrovství Evropy v Rotterdamu. Během své amatérské kariéry vybojoval přes 2000 zápasů, aniž by prohrál. Od roku 1909 žil v Litovli, kde se oženil. V roce 1911 absolvoval turné po Jižní Americe a v roce 1913 po USA, kde si získal přízeň publika. V roce 1919 reprezentoval Československo na Sportovních hrách spojeneckých armád v Paříži. V roce 1929, ve svých padesáti letech, se stal profesionálním mistrem Evropy a během své kariéry slavil na 10 000 vítězství. Jeho atletická postava zaujala i filmové tvůrce, proslavil se v titulní roli ve filmu Pražský kat. Během okupace byl vězněn za pomoc rodinám postiženým nacistickou perzekucí. Po válce ještě exhibičně zápasil a v roce 1956 obdržel titul zasloužilého mistra sportu. Zemřel 6. 5. 1957 v Litovli. Jeho životu je věnována monografie Břetislava Dytricha a pamětní bronzová deska byla umístěna v Litovli v roce 1986.
Vrátíme se do prvních let 20. století a společně zavítáme aviatické dny a týdny v Evropě, a především ve Francii, která tehdy byla nepochybným střediskem rozvoje letectví. Budeme sledovat napínavé soutěže s neopakovatelnou atmosférou a navštívíme několik významných dálkových závodů, které měly dokázat budoucí využití letadel jako dopravního prostředku, a to v době, kdy ještě zdaleka nebylo jasné, zda vzdušné moře ovládnou aeroplány, řiditelné balony nebo vzducholodě. Budeme svědky nejen příběhů s vítězným koncem a provoláváním slávy, ale i příběhů tragických, v nichž odvážní muži na létajících strojích zaplatili cenu nejvyšší. Přeneseme se do nejslavnějšího období průkopníků aviatiky a potkáme známá jména: Alberto Santos-Dumont, Roland Garros, Henry Farman, Louis Blériot, Wilbur a Orville Wrightové. Nevynecháme ani našeho prvního aviatika Jana Kašpara a první létající ženu Boženu Laglerovou. A zmíníme krajany, kteří měli ve Francii, možná překvapivě, ke slavným vzduchoplavcům a aviatikům blízko, například Josefa Mařatku a malíře Václava Radimského. Podařilo se Josefu Mařatkovi vytvořit na doporučení Augusta Rodina sochu Santos-Dumonta? Ostatně o létání se zajímal i slovenský astronom, politik a generál Milan Rastislav Štefánik, na letecké přehlídce v Brescii potkáme dokonce Franze Kafku… Komu z nich se podařilo vzlétnout?
Arnika je léčivou bylinou, která se u nás vyskytuje nejvíce právě v šumavských horách. Pro Břetislava Ditrycha je však tato bylina i poněkud hořkým symbolem, který na jedné straně demonstruje přírodní krásy této krajiny, na druhé ale její některé znaky (jedovatost) upozorňují na vypjaté a tragické historické okamžiky, které tímto regionem kráčely. V rytmizovaném verši, v němž je důraz položen na vypravěčskou, prozodickou polohu, otevírá autor cestu, na níž znovu vyvstávají dějinná mementa, propojující obrazy zničených osad, trýznivé a bolestné životní příběhy, vyhaslé pece a sklárny či další místa, kde kdysi lidé pracovali a po staletí nacházeli svůj domov. A jak básník pochází tímto zamyšleným územím a podle starých fotografií porovnává současnost s minulostí, často vidí "bohapustý" svět bez duše, zchátralé trosky kostelů, poničené a žalující náhrobky na zdevastovaných hřbitovech. A také zamlklé pláně, zplanělé stromy a boží muka jako němé svědky neblahých událostí. "Ne, nesoudím, nehledám viníky," říká autor v závěru. "Jenom připomínám". Z tohoto důvodu je tato jeho básnická připomínka více než pouhou varovnou poznámkou. Česko-německé vydání básnické skladby, napsané v letech 2010-2013, je inspirováno nejen přírodou šumavského regionu, ale i lidmi a jejich nelehkými osudy v dramatických dobových situacích. Výrazný fotografický doprovod Josefa a Františka Seidelových.
Rozlehlá ves, spíše městečko, kdesi v Polabí. Blíží se okupace a válka. Stihnou se vystěhovat židovští sousedé? Kam popluje největší loď světa, krásná Normandie? Jak se zachovali lidé, jak četníci, němečtí a sovětští vojáci? Kdo nedostane po válce potvrzení o národní spolehlivosti? Podivný osud majitelky zámku. Byla tam ukryta ilegální vysílačka? Rok 1948 a padesátá léta. Další příležitost k vyřizování starých účtů. Přes náves jde za vozem statkář Zlomek. Teď už kulak a vesnický boháč. Skoro všechno mu sebrali. Statek musí narychlo opustit. Jde přes náves a nese si rozhlasový přijímač. Co říkají sousedé? Většinou mlčí. Nevidí. Zanedlouho zastaví na stejné návsi Zbyněk Janata s úplně novým motocyklem Jawa. Všichni kluci mu závidí. Pojede do Poděbrad za kamarády, bratry Mašíny? Jak se promítají takzvané velké dějiny a události do osudů obyčejných lidí? Kam zmizely stovky tváří z fotografického alba pana učitele? Stínové postavy. Některé se z minulosti vynořují zřetelně a přecházejí do současnosti, jiné zůstávají neurčité a nejasné a jejich obrysy se ztrácejí v mlze zapomnění.
Svazek obsahuje výbor z celoživotní básnické tvorby současného autora literatury faktu.
Básniká sbírka doplněná 30 autorskými fotografiemi. Ve volném verši občas okořeněném roztroušenými rýmy a asonancemi se s autorem vydáme na zadumanou návštěvu Polabí. Ovšem Polabí již mizejícího, kde se setkáme s oním výše zmíněným starým světem a výhradně jeho artefakty - počínaje kamny, starým věšákem či všelikerým haraburdím přes nedotčenou otevřenou krajinu až po pohřbívání v rakvi do země. e volném verši občas okořeněném roztroušenými rýmy a asonancemi se s autorem vydáme na zadumanou návštěvu Polabí. Ovšem Polabí již mizejícího, kde se setkáme s oním výše zmíněným starým světem a výhradně jeho artefakty - počínaje kamny, starým věšákem či všelikerým haraburdím přes nedotčenou otevřenou krajinu až po pohřbívání v rakvi do země.
Přesně 19. května 2010, uplynulo100 let od narození významné české herečky Blanky Waleské. K této příležitosti vyšla i kniha mapující celý její život. Příběh dívky, která se chtěla stát filmovou a divadelní herečkou a její krkolomné a složité cesty k dosažení vytčeného cíle.
Neobyčejný život a zbytečná smrt aviatika Jana Kašpara. Životopis českého inženýra, průkopníka letectví, který roku 1911 podnikl památný let z Pardubic do Prahy v letadle vlastní konstrukce. Jako mnoho vynálezců setkal se i tento významný muž naší historie s mnoha projevy nedůvěry a nepochopení.
