Knihobot

Břetislav Ditrych

    29. září 1942
    Břetislav Ditrych
    Stínové postavy
    Hořce voní arnika : jiná Šumava
    Vzpomínky na létající stroje
    S pozdravem síle zdar Gustav Frištenský
    Krásné časy v Paříži : radosti a strasti našich krajanů v "Babylonu nad Seinou"
    Báječní muži na létajících strojích
    • 2024

      Až do začátku první světové války aeroplány vzlétaly především při sportovních leteckých soutěžích. Ale již v prvních měsících války si představitelé armády uvědomili jejich význam a začali velké stroje postupně využívat k útokům na území protivníka. Nejslavnějším německým pilotem byl nesporně Manfred von Richthofen, nazývaný Rudý baron. S osmdesáti sestřelenými stroji se stal zřejmě nejslavnějším leteckým esem všech dob. Setkáme se také se spojeneckými piloty, kteří bojovali na západní frontě proti Německu, a připomeneme i české letce, kteří proti sobě stáli na opačných stranách fronty. Podíváme se rovněž na italskou a méně známou východní frontu.

      Proti Rudému baronovi - Piloti a letecká esa 1. světové války
    • 2023

      V příběhu slavné houslistky Marie Heritesové a její sestry Boženy se odráží celé složité 20. století – nádherná doba belle époque, strasti obou světových válek, odloučení a opětovné radostné shledávání, touha po objevování krás světa i láska k vlasti a rodným Vodňanům. Kdo knihou prochází? Otec obou sester spisovatel František Herites a jeho žena Marie, básník a spisovatel Julius Zeyer, skladatelé Antonín Dvořák i Rudolf Friml, malíř Jan Dědina, pěvkyně Ema Destinnová, Alfons Mucha, Jaroslav Vrchlický a Svatopluk Čech, proslulí houslisté Jaroslav Kocian, Jan Kubelík či jeden z největších českých malířů Jan Zrzavý. Kde se s nimi potkáme? Například ve Vídni, několikrát v Paříži a kouzelné Bretani, v Petrohradě a Rize, v Bratislavě, za mořem v New Yorku, Chicagu, na Světové výstavě v St. Louis, ale také třeba v menších městech Bay City či Cedar Rapids. A samozřejmě ve Vodňanech a Praze. Příběh slávy, nadějí, úspěchů i zklamání. Smutný i radostný. Příběh všední i nevšední.

      Jiné sestry - Úryvky ze života Marie a Boženy Heritesových a všední dny Jana Zrzavého
    • 2022

      Doteky

      • 71 stránek
      • 3 hodiny čtení

      Číslovaná a signovaná bibliofilie Břetislava Ditricha (básně) a Karla Demela (reprodukce grafik) byla vydána k životnímu jubileu autorů. Vydáno 120 kusů, signováno oběma autory.„Karel Demel a Břetislav Ditrych se znají už dlouho, hodně dlouho. První je náš přední grafik, tvůrce řady oceňovaných bibliofilií a ilustrátor, jeho výstavy doma a v zahraničí přesahují dvě stovky. Druhý je autorem několika básnických souborů, dvou knih prozaických a řady publikací z oblasti literatury.Zatím poslední společná publikace má název Doteky. Výtvarné části dominuje reprodukce triptychu grafických listů Karla Demela Sám, Sama, Sami. Další kresby a akvarely doprovázejí básně, krátké příběhy a rovněž básně v próze Břetislava Ditrycha.Na námětu, přesněji ladění a vyznění knihy, se tvůrci domlouvali víc než rok. Nejen proto, že následující 2022 byl pro oba autory významný. Nechtěli, aby kniha byla příliš slavnostní, uhlazená. Nechtěli, aby byla naříkavá, natož beznadějná. Snad není, i když někomu se může zdát, alespoň zčásti, trochu pesimistická. Ale i takový přece náš svět občas je.“ – iUmění

      Doteky
    • 2021

      Maldoror

      • 32 stránek
      • 2 hodiny čtení

      „Maldoror 2020: setkání s Isidorem Ducassem – poznámky, výpisky, vzkazy, volání, ozvěny“ je soubor třiceti reprodukcí kreseb Karla Demela inspirovaných Zpěvy Maldororovými. Karel Demel na cyklu pracoval tři roky. Textem doprovodil Břetislav Ditrych. Studii o Zpěvech Maldororových v češtině a francouzštině napsal Vojtěch Šarše. Úryvky ze Zpěvů Maldororových přeložil Prokop Voskovec. Bibliofilie v nákladu 150 ručně číslovaných výtisků, výtisky 1–40 jsou určeny pro subskripční tisk s vloženou přílohou, originálním, podepsaným a číslovaným grafickým listem – kombinovanou technikou Karla Demela, který vytiskl Milan Dřímal.

      Maldoror
    • 2021

      Paříž byla na přelomu 19. a 20. století cílem návštěv a pobytu nejen českých umělců, především malířů a spisovatelů či básníků, ale do města nad Seinou směřovali také sportovci a vědci. Ano, Paříž byla tehdy nejen střediskem umění, ale i průmyslu a techniky. Proto se tu potkávali naši umělci třeba s průkopníky létání. Někteří uspěli, mnozí se zklamáni vrátili domů. Ale všichni chtěli pro své jistě odlišné cíle a sny načerpat něco z podivuhodné atmosféry „belle époque“, která nepoznamenala jen umění, ale vyznačovala se i usilovnou snahou o ovládnutí vzdušné říše, byla dobou fascinujících světových výstav, využití elektřiny, dobou netušeného rozvoje techniky. Paříž, jaké to magické slovo!

      Krásné časy v Paříži : radosti a strasti našich krajanů v "Babylonu nad Seinou"
    • 2020

      Drážďany – město Čechům vždycky blízké, kdysi pro svou krásu nazývané Florencie na Labi. Dva cyklisté, kteří tam pravidelně opakují cestu na kolech, představují dva rozdílné lidské světy. Ten starší hledá zapomenutý čas a připomíná si život ve městě fotografiemi a vzpomínkami svých rodičů a prarodičů, a druhý, mladší, žije přítomností. Vyprávění se na jedné straně stává neobvyklým průvodcem městem před a po bombardování s doprovodným líčením válečné hrůzy dvou únorových nocí roku 1945, kdy se Drážďany staly jednou velkou ruinou s tisící mrtvými, ovšem prostupuje jej také palčivé téma – vyrovnávání se se stářím a smrtí.

      Dva cyklisté v cizím městě: Drážďanům, jako vzpomínku na události v únoru 1945
    • 2020

      Vzpomínky na létající stroje

      • 352 stránek
      • 13 hodin čtení
      4,7(3)Ohodnotit

      Vrátíme se do prvních let 20. století a společně zavítáme aviatické dny a týdny v Evropě, a především ve Francii, která tehdy byla nepochybným střediskem rozvoje letectví. Budeme sledovat napínavé soutěže s neopakovatelnou atmosférou a navštívíme několik významných dálkových závodů, které měly dokázat budoucí využití letadel jako dopravního prostředku, a to v době, kdy ještě zdaleka nebylo jasné, zda vzdušné moře ovládnou aeroplány, řiditelné balony nebo vzducholodě. Budeme svědky nejen příběhů s vítězným koncem a provoláváním slávy, ale i příběhů tragických, v nichž odvážní muži na létajících strojích zaplatili cenu nejvyšší. Přeneseme se do nejslavnějšího období průkopníků aviatiky a potkáme známá jména: Alberto Santos-Dumont, Roland Garros, Henry Farman, Louis Blériot, Wilbur a Orville Wrightové. Nevynecháme ani našeho prvního aviatika Jana Kašpara a první létající ženu Boženu Laglerovou. A zmíníme krajany, kteří měli ve Francii, možná překvapivě, ke slavným vzduchoplavcům a aviatikům blízko, například Josefa Mařatku a malíře Václava Radimského. Podařilo se Josefu Mařatkovi vytvořit na doporučení Augusta Rodina sochu Santos-Dumonta? Ostatně o létání se zajímal i slovenský astronom, politik a generál Milan Rastislav Štefánik, na letecké přehlídce v Brescii potkáme dokonce Franze Kafku… Komu z nich se podařilo vzlétnout?

      Vzpomínky na létající stroje
    • 2019

      Karel Demel : deník

      • 260 stránek
      • 10 hodin čtení

      Skvělý, formátově atypický příspěvek k tvorbě jednoho z nejznámějších českých grafiků své generace.„Do díla tohoto světově známého výtvarníka nás uvádí dvojce takříkajíc též na slovo vzatá, kunsthistorici a znalci umění Jiří Šerých a Břetislav Ditrich. Jejich zasvěcené texty nám poodhrnují závěsy třinácté Demelovy komnaty. Od lásky k hudbě až po neméně silný vztah k výtvarnému umění. I o trnité cestě za úspěchem. Text doplňuje více než 200 barevných ilustrací.“Bibliofilské číslované a signované vydání, 250 kusů, Součástí je signovaný grafický list.

      Karel Demel : deník
    • 2018

      Antologie literárněkritických a uměleckokritických esejů, poznámek, úvah o kráse, o umění a jejích tvůrcích v našem - zejména českém, ale i evropském - prostředí, a o všelidských hodnotách a kultuře všeobecně.

      Doteky krásného umění