Břetislav Ditrych Pořadí knih (chronologicky)

Až do začátku první světové války aeroplány vzlétaly především při sportovních leteckých soutěžích. Ale již v prvních měsících války si představitelé armády uvědomili jejich význam a začali velké stroje postupně využívat k útokům na území protivníka. Nejslavnějším německým pilotem byl nesporně Manfred von Richthofen, nazývaný Rudý baron. S osmdesáti sestřelenými stroji se stal zřejmě nejslavnějším leteckým esem všech dob. Setkáme se také se spojeneckými piloty, kteří bojovali na západní frontě proti Německu, a připomeneme i české letce, kteří proti sobě stáli na opačných stranách fronty. Podíváme se rovněž na italskou a méně známou východní frontu.

V příběhu slavné houslistky Marie Heritesové a její sestry Boženy se odráží celé složité 20. století – nádherná doba belle époque, strasti obou světových válek, odloučení a opětovné radostné shledávání, touha po objevování krás světa i láska k vlasti a rodným Vodňanům. Kdo knihou prochází? Otec obou sester spisovatel František Herites a jeho žena Marie, básník a spisovatel Julius Zeyer, skladatelé Antonín Dvořák i Rudolf Friml, malíř Jan Dědina, pěvkyně Ema Destinnová, Alfons Mucha, Jaroslav Vrchlický a Svatopluk Čech, proslulí houslisté Jaroslav Kocian, Jan Kubelík či jeden z největších českých malířů Jan Zrzavý. Kde se s nimi potkáme? Například ve Vídni, několikrát v Paříži a kouzelné Bretani, v Petrohradě a Rize, v Bratislavě, za mořem v New Yorku, Chicagu, na Světové výstavě v St. Louis, ale také třeba v menších městech Bay City či Cedar Rapids. A samozřejmě ve Vodňanech a Praze. Příběh slávy, nadějí, úspěchů i zklamání. Smutný i radostný. Příběh všední i nevšední.

Číslovaná a signovaná bibliofilie Břetislava Ditricha (básně) a Karla Demela (reprodukce grafik) byla vydána k životnímu jubileu autorů. Vydáno 120 kusů, signováno oběma autory.„Karel Demel a Břetislav Ditrych se znají už dlouho, hodně dlouho. První je náš přední grafik, tvůrce řady oceňovaných bibliofilií a ilustrátor, jeho výstavy doma a v zahraničí přesahují dvě stovky. Druhý je autorem několika básnických souborů, dvou knih prozaických a řady publikací z oblasti literatury.Zatím poslední společná publikace má název Doteky. Výtvarné části dominuje reprodukce triptychu grafických listů Karla Demela Sám, Sama, Sami. Další kresby a akvarely doprovázejí básně, krátké příběhy a rovněž básně v próze Břetislava Ditrycha.Na námětu, přesněji ladění a vyznění knihy, se tvůrci domlouvali víc než rok. Nejen proto, že následující 2022 byl pro oba autory významný. Nechtěli, aby kniha byla příliš slavnostní, uhlazená. Nechtěli, aby byla naříkavá, natož beznadějná. Snad není, i když někomu se může zdát, alespoň zčásti, trochu pesimistická. Ale i takový přece náš svět občas je.“ – iUmění

„Maldoror 2020: setkání s Isidorem Ducassem – poznámky, výpisky, vzkazy, volání, ozvěny“ je soubor třiceti reprodukcí kreseb Karla Demela inspirovaných Zpěvy Maldororovými. Karel Demel na cyklu pracoval tři roky. Textem doprovodil Břetislav Ditrych. Studii o Zpěvech Maldororových v češtině a francouzštině napsal Vojtěch Šarše. Úryvky ze Zpěvů Maldororových přeložil Prokop Voskovec. Bibliofilie v nákladu 150 ručně číslovaných výtisků, výtisky 1–40 jsou určeny pro subskripční tisk s vloženou přílohou, originálním, podepsaným a číslovaným grafickým listem – kombinovanou technikou Karla Demela, který vytiskl Milan Dřímal.

Paříž byla na přelomu 19. a 20. století cílem návštěv a pobytu nejen českých umělců, především malířů a spisovatelů či básníků, ale do města nad Seinou směřovali také sportovci a vědci. Ano, Paříž byla tehdy nejen střediskem umění, ale i průmyslu a techniky. Proto se tu potkávali naši umělci třeba s průkopníky létání. Někteří uspěli, mnozí se zklamáni vrátili domů. Ale všichni chtěli pro své jistě odlišné cíle a sny načerpat něco z podivuhodné atmosféry „belle époque“, která nepoznamenala jen umění, ale vyznačovala se i usilovnou snahou o ovládnutí vzdušné říše, byla dobou fascinujících světových výstav, využití elektřiny, dobou netušeného rozvoje techniky. Paříž, jaké to magické slovo!

Drážďany – město Čechům vždycky blízké, kdysi pro svou krásu nazývané Florencie na Labi. Dva cyklisté, kteří tam pravidelně opakují cestu na kolech, představují dva rozdílné lidské světy. Ten starší hledá zapomenutý čas a připomíná si život ve městě fotografiemi a vzpomínkami svých rodičů a prarodičů, a druhý, mladší, žije přítomností. Vyprávění se na jedné straně stává neobvyklým průvodcem městem před a po bombardování s doprovodným líčením válečné hrůzy dvou únorových nocí roku 1945, kdy se Drážďany staly jednou velkou ruinou s tisící mrtvými, ovšem prostupuje jej také palčivé téma – vyrovnávání se se stářím a smrtí.

Vrátíme se do prvních let 20. století a společně zavítáme aviatické dny a týdny v Evropě, a především ve Francii, která tehdy byla nepochybným střediskem rozvoje letectví. Budeme sledovat napínavé soutěže s neopakovatelnou atmosférou a navštívíme několik významných dálkových závodů, které měly dokázat budoucí využití letadel jako dopravního prostředku, a to v době, kdy ještě zdaleka nebylo jasné, zda vzdušné moře ovládnou aeroplány, řiditelné balony nebo vzducholodě. Budeme svědky nejen příběhů s vítězným koncem a provoláváním slávy, ale i příběhů tragických, v nichž odvážní muži na létajících strojích zaplatili cenu nejvyšší. Přeneseme se do nejslavnějšího období průkopníků aviatiky a potkáme známá jména: Alberto Santos-Dumont, Roland Garros, Henry Farman, Louis Blériot, Wilbur a Orville Wrightové. Nevynecháme ani našeho prvního aviatika Jana Kašpara a první létající ženu Boženu Laglerovou. A zmíníme krajany, kteří měli ve Francii, možná překvapivě, ke slavným vzduchoplavcům a aviatikům blízko, například Josefa Mařatku a malíře Václava Radimského. Podařilo se Josefu Mařatkovi vytvořit na doporučení Augusta Rodina sochu Santos-Dumonta? Ostatně o létání se zajímal i slovenský astronom, politik a generál Milan Rastislav Štefánik, na letecké přehlídce v Brescii potkáme dokonce Franze Kafku… Komu z nich se podařilo vzlétnout?

Skvělý, formátově atypický příspěvek k tvorbě jednoho z nejznámějších českých grafiků své generace.„Do díla tohoto světově známého výtvarníka nás uvádí dvojce takříkajíc též na slovo vzatá, kunsthistorici a znalci umění Jiří Šerých a Břetislav Ditrich. Jejich zasvěcené texty nám poodhrnují závěsy třinácté Demelovy komnaty. Od lásky k hudbě až po neméně silný vztah k výtvarnému umění. I o trnité cestě za úspěchem. Text doplňuje více než 200 barevných ilustrací.“Bibliofilské číslované a signované vydání, 250 kusů, Součástí je signovaný grafický list.

Antologie literárněkritických a uměleckokritických esejů, poznámek, úvah o kráse, o umění a jejích tvůrcích v našem - zejména českém, ale i evropském - prostředí, a o všelidských hodnotách a kultuře všeobecně.

Dokumentární reportáž o osudu krakovských Židů S Krakovem je úzce spojen příběh Oskara Schindlera, v ghettu ve čtvrti Podgórze pobýval s rodiči budoucí slavný režisér Roman Polanski, plaszówským táborem prošel i pozdější "lovec nacistů" Simon Wiesenthal. Autor přibližuje osudy i dalších obyvatel Krakova, například Poláka Tadeusze Pankiewicze, kterému se podařilo vést v ghettu lékárnu a tamním Židům s nasazením života pomáhat, či velitele tábora Amona Götha, jemuž vězni říkali "kat z Plaszówa". Vojáci Rudé armády nalezli 20. ledna 1945 na místě tábora z velké části jen pustou plochu. Dodnes zůstaly zbytky židovského hřbitova a Předpohřebního domu, apelplac, neblaze proslulý Šedý dům a v křoví stopy táborových baráků. Monumentální památník i prostý kříž s trnovou korunou připomínají všechny, kteří nepřežili.

Co mají společného E. E. Kisch a Alfred Redl, Klementina Hanušová a Miroslav Tyrš, Václav Brožík, Milan Rastislav Štefánik, malíř Kamil Lhoták, Alfréd Radok a Blanka Waleská, žena slavného zápasníka Miroslava Frištenská, nebo sochař Bohumil Kafka? Neobyčejný životní příběh, jehož některé stránky jsou málo známé, nebo dokonce neznámé. Dověděl se „zuřivý reportér“ Egon Erwin Kisch o aféře plukovníka generálního štábu rakousko-uherské armády opravdu tak, jak popisuje ve svých reportážích? Co ještě prožil Václav Klement a jeho jezdci Václav Vondřich, Narcis Podsedníček a Čeněk Rieger při závodech ve francouzském Dourdanu a na trase Paříž-Vídeň? Jaký byl život ženy nejslavnějšího českého zápasníka Gustava Frištenského? Co víme o posledních měsících a dnech slavného malíře Václava Brožíka v Paříži? S jakými pocity ze švédské emigrace se Alfréd Radok svěřil přední herečce pražského Národního divadla Blance Waleské? Komu psal o svých názorech na život a umění Kamil Lhoták?

Kniha o životě jedné z osobností národního obrození, vzdělance, básníka, historika a knihovníka Bohumíra Jana Dlabače.

Paříž to jest, která vysílá do všech směrů mocné proudy světla a žití, ona jest jedním z nejpůsobivějších činitelů v blahodárném vývoji veškerého kulturního života. Paříž byla, jest a bude cílem proto umělců, učenců, kupců, dekoratérů, olejníků a všeho vysokého i vznešeného světa, píše v úvodu své půvabné cestopisné zprávy o cestě do Paříže na Světovou výstavu v roce 1900 litomyšlský kupec, sběratel, malíř a kronikář Quido Šimek. Jako návštěvník jsem při mnohých cestách pobýval v Paříži dny, týdny, nejvýše měsíce. Moje svědectví je proto samozřejmě úsečné, neúplné, náhodné, osobní. Připomínám Paříž minulosti, kde se před sto a více lety potkávali naši umělci třeba s průkopníky létání. Pro všechny byla Paříž snem a cílem. Někteří uspěli, načerpali nový vzduch, odvahu a inspiraci, jiní se zklamaní vrátili domů. Připomínám i Paříž současnou, město stále přitažlivé a vzrušující. Připomínám Paříž veřejnou i soukromou. Paříž pohledem vzduchoplavce i potulného chodce. Nabízím zlomky dopisů, sleduji mizející stopy, vyhledávám pozapomenutá slova. Vracím se znovu do Paříže.

Dvě ženy, dva muži, různá povolání, čtyři různé pohledy, pocity, dojmy a poznámky. Všichni však máme jedno společné – lásku k Francii. Zkuste se s námi pozastavit, zasnít, zamyslet. Připomínáme nejen místa a jména známá, ale i ležící stranou hlavních cest a cílů, místa a jména neprávem zapomínaná. Díváme se na současnou zemi, ale občas se vrátíe také do minulosti. Nechtěli jsme být běžnými, obvyklými průvodci – ale průvodci přesto vlastně jsme. Průvodci po stopách, které v nás Francie zanechala. Pokuste se jich dotknout.

Zastřelení 38 bezbranných a nevinných mužů v Javoříčku příslušníky protipartyzánského komanda je neomluvitelné a vraždou navždy zůstane. Ale v malé moravské osadě nedaleko hradu Bouzov se odehrával i příběh nenávisti, lásky, zrady a pomsty. O jedné z pravděpodobných příčin tragédie ani o některých takzvaných partyzánech a jejich činech se nesmělo nahlas hovořit a psát téměř padesát let. Zkušený autor literatury faktu vyslechl poslední svědky, prostudoval všechny dostupné archivy včetně Archivu bezpečnostních složek. Kniha proto poprvé přibližuje pozadí činnosti partyzánů i z dosud neznámého pohledu – pomocí dlouho tajných a nepřístupných dokumentů a protokolů z vyšetřování Státní bezpečnosti. Jistě byli partyzáni, jejichž činů si můžeme dodnes vážit a jimž patří a bude navždy patřit naše úcta. Ale všichni takoví nebyli. Proč bylo ještě 5. května 1945 Javoříčko vypáleno a muži zastřeleni? Proč nebyl velitel komanda ZbV 43 Egon Lüdemann postaven za své zločiny před soud?

Arnika je léčivou bylinou, která se u nás vyskytuje nejvíce právě v šumavských horách. Pro Břetislava Ditrycha je však tato bylina i poněkud hořkým symbolem, který na jedné straně demonstruje přírodní krásy této krajiny, na druhé ale její některé znaky (jedovatost) upozorňují na vypjaté a tragické historické okamžiky, které tímto regionem kráčely. V rytmizovaném verši, v němž je důraz položen na vypravěčskou, prozodickou polohu, otevírá autor cestu, na níž znovu vyvstávají dějinná mementa, propojující obrazy zničených osad, trýznivé a bolestné životní příběhy, vyhaslé pece a sklárny či další místa, kde kdysi lidé pracovali a po staletí nacházeli svůj domov. A jak básník pochází tímto zamyšleným územím a podle starých fotografií porovnává současnost s minulostí, často vidí "bohapustý" svět bez duše, zchátralé trosky kostelů, poničené a žalující náhrobky na zdevastovaných hřbitovech. A také zamlklé pláně, zplanělé stromy a boží muka jako němé svědky neblahých událostí. "Ne, nesoudím, nehledám viníky," říká autor v závěru. "Jenom připomínám". Z tohoto důvodu je tato jeho básnická připomínka více než pouhou varovnou poznámkou. Česko-německé vydání básnické skladby, napsané v letech 2010-2013, je inspirováno nejen přírodou šumavského regionu, ale i lidmi a jejich nelehkými osudy v dramatických dobových situacích. Výrazný fotografický doprovod Josefa a Františka Seidelových.

Novela a čtyři malé povídky, v nichž současný český autor předkládá čtenářům útržky lidských osudů. Výlet na Wannsee: v úvodní novele představuje bezejmenný vypravěč hlavního hrdinu Horsta /narozeného ve Znojmě v židovsko-německé rodině/ a jeho život, poznamenaný dějinnými událostmi. K moři a za moře: drobné povídky o lidech, jejichž osud poznamenalo moře. Psychologicko-reflexivní dílko českého publicisty, básníka a prozaika.

Rozlehlá ves, spíše městečko, kdesi v Polabí. Blíží se okupace a válka. Stihnou se vystěhovat židovští sousedé? Kam popluje největší loď světa, krásná Normandie? Jak se zachovali lidé, jak četníci, němečtí a sovětští vojáci? Kdo nedostane po válce potvrzení o národní spolehlivosti? Podivný osud majitelky zámku. Byla tam ukryta ilegální vysílačka? Rok 1948 a padesátá léta. Další příležitost k vyřizování starých účtů. Přes náves jde za vozem statkář Zlomek. Teď už kulak a vesnický boháč. Skoro všechno mu sebrali. Statek musí narychlo opustit. Jde přes náves a nese si rozhlasový přijímač. Co říkají sousedé? Většinou mlčí. Nevidí. Zanedlouho zastaví na stejné návsi Zbyněk Janata s úplně novým motocyklem Jawa. Všichni kluci mu závidí. Pojede do Poděbrad za kamarády, bratry Mašíny? Jak se promítají takzvané velké dějiny a události do osudů obyčejných lidí? Kam zmizely stovky tváří z fotografického alba pana učitele? Stínové postavy. Některé se z minulosti vynořují zřetelně a přecházejí do současnosti, jiné zůstávají neurčité a nejasné a jejich obrysy se ztrácejí v mlze zapomnění.

Na začátku 1. světové války byla letadla využívána převážně pro sportovní soutěže, armáda je však brzy začala využívat pro pozorování a bombardování. Rychlé stíhačky, vyzbrojené kulomety, se staly novou útočnou zbraní. Mezi nejznámějšími německými piloty vynikal Manfred von Richthofen, známý jako Rudý baron, se svými osmdesáti sestřely. Dalšími úspěšnými německými letci byli Ernst Udet, Oswald Boelcke, Werner Voss a Max Immelmann. Termín „letecké eso“ vznikl ve Francii a označoval pilota, který měl alespoň pět vítězství; prvním byl Georges Guynemer. Němci považovali za eso pilota s deseti sestřely. Kniha se také zaměřuje na spojenecké piloty, kteří bojovali na západní frontě, jako byli Francouzi René Fonck a Guynemer, Angličané Eduard Mannock, Albert Ball a Kanaďan William Bishop. Zmiňuje i české letce na obou stranách fronty, jako byli Rudolf Holeka a Jindřich Kostrba v rakousko-uherské armádě a Vilém Stanovský ve francouzské. Dále se věnuje italské frontě a východní frontě, včetně ruských továren, kde Igor Sikorskij navrhl významný stroj Ilja Muromec, který sehrál klíčovou roli ve válce.

Přesně 19. května 2010, uplynulo100 let od narození významné české herečky Blanky Waleské. K této příležitosti vyšla i kniha mapující celý její život. Příběh dívky, která se chtěla stát filmovou a divadelní herečkou a její krkolomné a složité cesty k dosažení vytčeného cíle.

Básniká sbírka doplněná 30 autorskými fotografiemi. Ve volném verši občas okořeněném roztroušenými rýmy a asonancemi se s autorem vydáme na zadumanou návštěvu Polabí. Ovšem Polabí již mizejícího, kde se setkáme s oním výše zmíněným starým světem a výhradně jeho artefakty - počínaje kamny, starým věšákem či všelikerým haraburdím přes nedotčenou otevřenou krajinu až po pohřbívání v rakvi do země. e volném verši občas okořeněném roztroušenými rýmy a asonancemi se s autorem vydáme na zadumanou návštěvu Polabí. Ovšem Polabí již mizejícího, kde se setkáme s oním výše zmíněným starým světem a výhradně jeho artefakty - počínaje kamny, starým věšákem či všelikerým haraburdím přes nedotčenou otevřenou krajinu až po pohřbívání v rakvi do země.

Autor popisuje příběhy vynálezců, dobrodruhů a průkopníků české aviatiky. Osudy několika téměř zapomenutých českých vynálezců a dobrodruhů, kteří toužili vzlétnout s pomocí různých létajících strojů, vzducholodí a letadel v úplných počátcích aviatiky. Jeden z příběhů je věnován Milanu Rastislavu Štefánikovi. Kniha je doplněna dobovými fotografiemi.

Na začátku nejslavnějšího období české vzduchoplavby byli francouzští vzduchoplavci Louis Godard a Édouard Surcouf, kteří přivezli své balony na pražskou Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891. Díky několika nadšencům brzy vznikla Česká aeronautická společnost a na podzim roku 1893 už startovali kapitáni František Hůlka a Ferdinand Wandas v koši českého balonu Ressel k prvním dobrodružným letům.

Česká aeronautická společnost /1891-1909/ a její místo v dějinách balonového létání v Čechách. Společnost provozovala lety balonem od roku 1893 v Praze.

Slavný profesionální zápasník se narodil 18. 5. 1879 v Kamhajku. Vyučil se řezníkem a v brněnském atletickém spolku Hellas získal základy v řeckořímském zápasu, brzy začal vítězit na turnajích. V roce 1900 se stal mistrem Čech v hodu diskem, v roce 1901 mistrem Moravy v řeckořímském zápasu a o rok později zvítězil na mistrovství Rakouska. V roce 1903 vybojoval zlatou medaili na amatérském mistrovství Evropy v Rotterdamu. Během své amatérské kariéry vybojoval přes 2000 zápasů, aniž by prohrál. Od roku 1909 žil v Litovli, kde se oženil. V roce 1911 absolvoval turné po Jižní Americe a v roce 1913 po USA, kde si získal přízeň publika. V roce 1919 reprezentoval Československo na Sportovních hrách spojeneckých armád v Paříži. V roce 1929, ve svých padesáti letech, se stal profesionálním mistrem Evropy a během své kariéry slavil na 10 000 vítězství. Jeho atletická postava zaujala i filmové tvůrce, proslavil se v titulní roli ve filmu Pražský kat. Během okupace byl vězněn za pomoc rodinám postiženým nacistickou perzekucí. Po válce ještě exhibičně zápasil a v roce 1956 obdržel titul zasloužilého mistra sportu. Zemřel 6. 5. 1957 v Litovli. Jeho životu je věnována monografie Břetislava Dytricha a pamětní bronzová deska byla umístěna v Litovli v roce 1986.

Neobyčejný život a zbytečná smrt aviatika Jana Kašpara. Životopis českého inženýra, průkopníka letectví, který roku 1911 podnikl památný let z Pardubic do Prahy v letadle vlastní konstrukce. Jako mnoho vynálezců setkal se i tento významný muž naší historie s mnoha projevy nedůvěry a nepochopení.

Počátky letectví a osudy průkopnic aviatiky. Balonové létání, parašutismus, dálkové lety i letecká akrobacie ani ve svých počátcích nebyly ryze mužskou záležitostí. Publikace přináší zajímavé informace o osudech prvních aviatiček, citace z dobového tisku i jejich vlastní postřehy. Kniha je prodchnuta obdivem k odvaze žen i mužů, kteří se rozhodli dobývat vzduch.

Cestopisné zážitky letce na motorovém rogallu.

Autor v knize ukazuje mnohdy trnitou cestu průkopníků letectví - bratrů Wrightů, Ferdinanda Ferbera, Alberta Santose Dumonta, Henry Farmana, Louise Blériota, Rolanda Garrose, Igo Etricha, Hanse Gradeho, i Čechů Jana Kašpara a Františka Šimůnka. Kniha je doplněna řadou soudobých fotografií i přehledem tehdejších aviatických rekordů.