Pavel Soukup Knihy

Když se Janu Husovi blížila čtyřicítka, zdál se být na vrcholu slávy a vlivu. Známý kazatel v Betlémské kapli a bakalář svaté teologie se těšil podpoře královského dvora i přátelství pražského arcibiskupa. Brzy ale přišly potíže: udání, procesy, klatba, vyhnanství a po něm odchod do Kostnice. Tam byl Hus nakonec uvězněn a upálen jako kacíř. Po celý život se přitom zabýval stejnými myšlenkami jako otcové kostnického koncilu – jak napravit zlořády v církvi, sužované papežským schizmatem a nedůstojným životním stylem kleriků. Co tedy otcové koncilu shledali na Janu Husovi tak nebezpečným, že jej poslali na smrt v plamenech? Kniha se zabývá genezí rozsudku a hledá jeho příčiny v osobitých rysech Husovy životní dráhy a veřejného působení. Líčí jeho úspěch a pád: jakými cestami se mu podařilo získat si proslulost a vytvořit okruh stoupenců a proč to přilákalo pozornost strážců dogmatu. Jan Hus je tu chápán jako příklad veřejně angažovaného učence, který se kvůli své popularitě dostane do vážných potíží. Zachytit život a smrt kazatele znamená zároveň dozvědět se něco o pozdně středověké společnosti, jejím chápání světa, jejím vnitřním napětí a předsudcích.

Historia de Expeditione Friderici Imperatoris se měla stát oficiální kronikou výpravy císaře Fridricha do Svaté země. Text, napsaný nejpozději v roce 1200, je problematicky spojován s klerikem Ansbertem, jehož jméno je v rukopisu připsáno později, což ztěžuje určení autorství. Autor se pravděpodobně výpravy osobně účastnil a po císařově smrti začal zpracovávat své zápisky do kroniky, která byla později redigována a doplněna o informace o událostech ve Svaté zemi. Předpokládá se, že autor měl blízko k českému prostředí a byl součástí císařova okolí, možná jako člen jeho sekretariátu. Oficiálnost kroniky je patrná z důležitých dopisů mezi Fridrichem a významnými osobnostmi té doby a z příznivého tónu vůči císaři. Největší předností Ansbertova textu je, že jako jediný z kronik třetí výpravy zaznamenává napětí mezi křižáky a Byzantskou říší. Fridrich putoval se svým vojskem po souši, čímž se dostával do konfliktu s císařskými vojsky, podobně jako účastníci první kruciáty. Tím se Ansbertova kronika obsahově blíží kronikám prvních křižáků a její tón je výrazně protibyzantský, podobně jako v případě kronik první výpravy.

Kniha se věnuje úloze kazatelství v tzv. českém reformním hnutí zhruba mezi lety 1360 a 1420. Sleduje metody používané pro výklad a šíření božího slova a jejich význam pro formulaci reformního programu. Na příkladu latinských univerzitních kázání mistra Jakoubka ze Stříbra zkoumá konstrukci kazatelského textu a pracovní nástroje používané husitskými mistry při výkladu Bible.

Kolektiv autorů zastupujících různé obory bádání o minulosti zkoumá roli kalicha v náboženském a veřejném životě 15. století. Kniha je věnována nejen teoretickému odůvodnění a praktickému zavedení utrakvismu v roce 1414, ale především kulturněhistorickému kontextu přijímání pod obojí v dalším vývoji husitství. První století utrakvismu umožňuje sledovat posun významů mezi učenou a neučenou sférou, mezi husitským a katolickým prostředím i mezi oblastmi písemného a vizuálního vyjadřování. Jednotlivé příspěvky se zaměřují na symbolickou funkci kalicha, ale upozorňují také na její limity a na konkurenční identifikační prostředky, které se v 15. století objevily.

Kulturní a přírodní památky jižní a východní Evropy, obsažené ve svazku Evropa II., okouzlují svou rozmanitostí a ohromují svým významem. Velkolepý oblouk se klene od pravěkých kreseb v jeskyni Altamira a památek řecké a římské antiky až ke vznosným stavbám španělského středověku, renesančním palácům, barokním kostelům a městským komplexům Itálie, klášterům a skvostným stavbám carů v Rusku a historickým stopám starých kultur v oblastech hraničících s Malou Asií a Uralem. Pestré jsou rovněž přírodní památky, např. horská krajina Pyrenejí, ligurské pobřeží nebo proslulá Plitvická jezera.

Sborník úvah a studií věnovaných klíčovým pojmům a koncepcím, s nimiž pracuje mezinárodní bádání o husitství. V jednotlivých esejích se autoři zamýšlejí nad tím, do jaké míry lze na husitské období aplikovat terminologii sousedních historických a sociálněvědných oborů, např. novověké termíny reformace a revoluce. Rovněž zkoumají vztah husitství k jevům a procesům jako hereze, chiliasmus či konfesionalizace. Cílem několika pramenných studií z oboru církevních dějin doby velkého schismatu je obohatit výzkum předpokladů husitství.

Tato kniha je první publikací v češtině, která se věnuje všem aspektům spojeným s touto pozdní fází křížových výprav. Přispělo do ní 15 historiků z Francie, České republiky a dalších evropských zemí. Jejich texty vás zavedou na nejrůznější bojiště v Evropě i ve Středomoří, ale i na místa, kde se o křížové výpravě pouze vášnivě debatovalo. Kniha integruje do dějin pozdních kruciát i výpravy proti husitům a věnuje se také českému přínosu k diplomatickému řešení turecké hrozby v době Jiřího z Poděbrad.

Humoristické vyprávění populárního českého herce je uvažováním o nástrahách života.