Tomáš Kubíček Pořadí knih

Publikace Česká literatura v německých překladech (1989–2020) vychází jako čtvrtý svazek ediční řady Česká literatura v překladech. Obsahuje odbornou studii Kdo už zná Česko? Pohled na třicet let české literatury v německojazyčných překladech (1989–2019) německé bohemistky Anne Hultsch a bibliografický soupis knih vydaných v němčině v letech 1989–2020.

Úvahy, ve kterých Jacques Rupnik, Robert Menasse, Michał Paweł Markowski, Irena Brežná a Jiří Přibáň navazují na východiska a cíle eseje Milana Kundery Únos Západu aneb Tragédie střední Evropy. Editor: Tomáš Kubíček.

Publikace obsahuje původní odbornou studii Čeští spisovatelé ve francouzských překladech z let 1989-2020: Zvadlá mučenka? známého francouzského bohemisty Xaviera Galmiche a bibliografický soupis překladů české literatury vydané v letech 1989-2020. Studie nabízí náhled na způsob, jakým se sledované období historicky zapsalo do tradiční recepce české literatury ve frankofonním světě a jak se proměňovala francouzská tradiční kontinuita dokumentárního a zpolitizovaného pohledu na zemi vystavenou politickým zvratům. Odhaluje trvající zájem o překlady děl Karla Čapka, Jaroslava Haška, Václava Havla, Bohumila Hrabala a Milana Kundery a nelehké pronikání nové generace českých spisovatelů na francouzský čtenářský trh. Bibliografii, která čítá přes 2 200 položek, doplňují rejstříky a analytické grafy a tabulky.

Publikace obsahuje nejen kompletní bibliografii české literatury vydané v překladech v uvedených letech, ale i rozsáhlou studii, jejíž autorkou je polská bohemistka Joanna Gosxzynska. Záběr zde publikované studie je přitom široký: nabízí ucelený pohled na systematickou práci řady polských nakladatelů, odráží se v ní jak značná zásluha polských překladatelů na péči o českou literaturu, tak i setrvalý zájem polských čtenářů. Všeobecný přehled o české situaci v Polsku je doplněn detailními vhledy do některých epizod této zprostředkovatelské práce. Ty uvádějí čtenáře do historie recepce české literatury přesahující milník roku 1989 - například peripetie s domestifikací překladu Haškova Švejka či geneze čtenářského úspěchu Bohumila Hrabala v polské kultuře. Sama bibliografie, čítající více než 900 položek, pak odráží vývoj zájmu o české autory. Tato publikace se tak stává přínosným dokumentem, který dokládá postavení české literatury i její žánrové zastoupení.