Ondřej Cikán Pořadí knih

„Nejsladší potrava“ není bonbón ani oříšek, ale cyklus básní se vší rytmikou, zvukomalebností a obrazotvorností. Drsné verše se mísí s milostnými, ponuré s vtipnými, a cukr je sladký jen, pokud se připálí. Všude přítomna je láska k jazyku. Trvalo to skoro dvacet let než se v Praze narozený, ale od dětství ve Vídni žijící a německy píšící básník Ondřej Cikán konečně odvážil složit cyklus básní i ve své mateřské češtině. Tu si mezitím trénoval tím, že přeložil Máchův Máj či Rilkova Korneta. A výsledkem jsou: v uchu těžké plody z rtuti, múzickým kladívkem zalévané.

Váchalův Krvavý román není jen legrace a mystifikace, alébrž veleprecisně komponované dílo, otvírájící téměř každým slovem, každou narážkou a každou zdánlivou chybou dvéře do nesčetných komnat, sálův a pokojíků. Vystupňování typických krvákových prvků vytváří poetiku mnohovrstvých associací ­— a nakonec se z nesčetných dějových linek a grafických point vyklube poetologický konce­pt současnosti všeho. Kdo komu kdy vykopne ok–o? Na koho odkazují jména Rudibanera či Elzevíra? Kdo je rada Jäger, dr. Čumenda či lékárník z Vyhlídky? A krucityrkn, kde leží dědina N.? Ondřej Cikán pracoval na německém překladu a vůbec prvním kommentáři Krvavého románu šest let. Nýni vychází jeho kommentář i v češtině — a to s bibliografií všech Váchalem zmíněných lidových románů.

Rilke svou báseň napsal během jediné podzimní noci roku 1899, ale její konečnou verzi, která mu přinesla světový úspěch, napsal až v roce 1912. V šestadvaceti obrazových miniaturách zde Rilke vypráví sugestivní baladu, jejímž hlavním hrdinou je jeho skutečný či domnělý dávný předek. Samotný příběh je pak neobyčejně prostý: v noci před bitvou prožije kornet Kryštof několik hodin plných vášně a lásky, aby pak druhý den padl na válečném poli. Rilkův příběh je napsán sevřenou, silně rytmizovanou formou, na níž i dnes uchvacuje autorův až cizelérsky vyvinutý smysl pro jazykovou ekvilibristiku, umocněný škálou skrytých vnitřních rýmů.

„Es war spät Abend – erster Mai – abends der Mai – war Liebeszeit.“ Mit diesen Worten beginnt das Kurzepos über Liebe und Tod des tschechischen Romantikers Karel Hynek Mácha. Ein Räuberhauptmann wird hingerichtet, weil er die Verführung seiner Geliebten gerächt hat. In eindrucksvollen Bildern verabschiedet er sich von der Erde. Das Kurzepos „Mai“ ist nicht nur eines der wichtigsten Werke der Romantik, es diente auch wegen seines avantgardistischen Bilderreichtums den tschechischen Surrealisten als Vorbild. Endlich erscheint es in einer eigenständigen Ausgabe und in einer neuen, lautmalerischen Übersetzung des österreichisch-tschechischen Dichters Ondřej Cikán.