Bytostný kreslíř, který povýšil kresbu na filozofující způsob vyjádření První monografie věnovaná tvorbě Jana Steklíka (1938—2017), významné osobnosti českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století. Pilířem jeho tvorby je subtilní, a přitom úderná kresba, která se ve spojení s hravostí a ironickou distancí podílí na odhalování všední krásy světa. Obsáhlá, bohatě ilustrovaná publikace reflektuje rozmanité polohy Steklíkova mnohovrstevnatého umění a zvýrazňuje právě kresbu a hravost jako nosné tvůrčí principy tohoto svérázného umělce, vizuálního básníka všednosti a mistra konceptuální zkratky. Jednotlivá témata jeho rozsáhlého díla uvozují filozofující eseje Jozefa Cserese, které doplňuje erudovaná uměleckohistorická studie Terezie Petiškové. Součástí knihy, k níž předmluvu napsali Dunja Slavíková a Paul Wilson, bude i CD s nahrávkami Steklíkových partitur.
Jan Steklík Pořadí knih







- 2021
- 2010
Přijměme to, co život dává
Promluvy 2007-2009
- 2006
Otisky. 3. část
- 116 stránek
- 5 hodin čtení
Kniha přináší výklady o původu zajímavých slov, v nichž se otiskly stopy jejich původu a jejich historie.
- 2005
Tisícileté dějiny češtiny i různé perličky a kuriozity s nimi spojené vypráví jeden z odborníků v tomto oboru.
- 2003
Podvodníci z nouze
- 200 stránek
- 7 hodin čtení
Z Čechovových krátkých humoristických próz u nás v posledních padesáti letech vychází v rozmanitých kombinacích necelých dvacet nejslavnějších povídek. Dvořákův výbor naproti tomu staví především na prózách prakticky neznámých, vydávaných původně pod pseudonymem po nejrůznějších novinách a časopisech, a jen ojediněle je doplněn známými povídkami ze zlatého fondu. Z těchto neznámých děl však ještě silněji ční typicky ruská témata: životní beznaděj nižšího úředníka, bezohlednost mocných, brutalita bezmocných, alkohol. Při pozornějším čtení si často s údivem uvědomíme, že mistrně vypointovaný humor je jen tenkou slupkou, pod níž velký prozaik útočí přímo na ostrůvek existenciální úzkosti, skrývající se hluboko v každém z nás.
- 1995
Motolice a plankton
- 160 stránek
- 6 hodin čtení
Tuto prózu Borise Viana bychom mohli bez nadsázky nazvat mejdanovou. Jediným tématem knihy jsou nesčetné mejdany a takzvané surprise-party, které organizoval Vian a jeho přátelé v době následující krátce po osvobození Paříže. Hlavním hrdinou a tahounem mejdanů je Vianův kamarád z dětství Jacques Loustalot zvaný Major. Majorovy překvapivé akce a happeningy byly magnetem na holky, kvůli nimž se nakonec všechny mejdany konaly. Jeho nejzářnějším číslem bylo vyjmutí a polknutí skleněného oka, které bylo pozůstatkem Majorova úrazu z mládí. V neposlední řadě se čtenář dozví i zaručený plán, jak postupovat při balení holek a odrovnávání vyskytnuvších se soků v lásce.
- 1994
Janem Steklíkem ilustrovaný soubor vzorových projevů, dopisů a žádostí ku praktické potřebě nejširších kruhů a v nejrůznějších případech.
- 1993
Třináctý černý kůň
- 268 stránek
- 10 hodin čtení
Úsměvné a vlídně moudré drobné texty z 60. a 80. let, dosud rozptýlené v časopisech, novinách a katalozích. Posmrtně sestavený soubor navazuje na autorem koncipovanou obdobnou knížku s názvem Jedenáctý bílý kůň.
- 1991
Scientia & Philosophia 3
- 150 stránek
- 6 hodin čtení
Interní sborník pro potřeby učitelů a studentů kateder základů vzdělanosti; sdružených v Institutu základů vzdělanosti University Karlovy





