Maria Valeria D'Avino Knihy

Novela Advent Islanďana Gunnara Gunnarssona (1889–1975) je malá perla světové literatury. Prostý, a přesto velkolepý příběh o shánění ovcí na zimu, tohoto každoročního rituálu hlavního hrdiny, vychází z autentického vyprávění místního farmáře Benedikta Sigurjónssona, přezdívaného Bensi z hor. Příběh je specificky islandský, ale právě díky realistické ukotvenosti v drsné, zasněžené přírodě severního Islandu poblíž jezera Mývatn nabyl obecnou platnost a je stejně aktuální i dnes. Zdánlivě banální vyprávění o pastýři, který při hledání posledních několika ovcí ze stáda dává v sázku vlastní život, má filozofický přesah a existenciální hloubku, o niž se významně zasluhuje Gunnarssonův styl. Gunnarsson vypráví úsečně a úspornými prostředky, vlastními středověkým ságám, jimž se mimochodem obdivoval a překládal je do dánštiny.

È la Vigilia di un Natale freddo e nevoso quando Odino, un vecchietto con una lunga barba e un occhio solo, approda su un’isola senza nome a causa di una tempesta di meteoriti che ha azzoppato uno dei suoi cavalli. Ha fretta di portare oscuri avvertimenti, ma ha perso la memoria e non ricorda la sua destinazione né i presagi che deve comunicare. Gli abitanti dell’isola, che non vedono stranieri da secoli, non possono aiutarlo. Oltre le scogliere si trova il Continente, ma nessuno ha mai tentato di raggiungerlo. Odino riesce a attraversare lo Stretto e si ritrova in un mondo simile al nostro, dove i regni del Nordmeridione, Nordsettentrione e Anticonord sono divertenti parodie dei paesi scandinavi. Rinchiuso in ospedale come pazzo, la sua storia diventa virale, attirando l'attenzione di profeti, fanatici religiosi, nazionalisti e politici, tutti desiderosi di appropriarsi di lui mentre si avvicina il conflitto per il possesso dell’isola. Il romanzo esplora temi attuali come fanatismo, intolleranza, responsabilità individuale e amore, mescolando fiaba e parodia. Odino, in questa versione bonaria del dio nordico, invita ciascuno a rivelare la propria natura e seguire il proprio destino, culminando in un finale che riporta i suoi due corvi perduti, simbolo di pensiero e memoria.

Román Nic je závažnou zprávou o mladých lidech a jejich hledání smyslu života. Pod tlakem vrstevníků se mohou snadno proměnit v násilnická monstra. Janne Teller otevřeně zobrazuje myšlení a chování studentů v dánském provinčním městě, což vedlo k zákazu knihy v Dánsku a následné celospolečenské diskusi. Po přeložení do 35 jazyků se prodalo přes jeden a půl milionu výtisků, a kniha se stala povinnou školní četbou v několika zemích. Hlavní postavou je Pierre Anthon, který na začátku školního roku prohlásí, že nic nemá smysl, a odmítá slézt ze stromu. Jeho spolužáci se snaží jeho názory zpochybnit, ačkoliv si nejsou jisti, zda nemá pravdu. Vytvářejí hromadu "smyslů" z oblíbených věcí, ale tlak na oběti se zvyšuje, což vyústí v tragické události. Kniha se dotýká témat osamělosti, odlišnosti a manipulace. Pierre, žijící v komunitě zaměřené na biopotraviny, se od ostatních dětí zásadně liší, což vyvolává agresivní chování jeho spolužáků. Dospělí hrají v příběhu okrajovou roli, zatímco děti se snaží řešit své problémy samy, ovlivněny komunitou vrstevníků a médii, která nabízejí návody na manipulaci.