Gilles Lipovetsky Pořadí knih

Sociální filozof a esejista Gilles Lipovetsky je známý jako pronikavý analytik naší současnosti a celé postmoderní epochy. Pojem postmodernita označuje vývoj demokratických společností, které se oprostily od velkých ideologií zaměřených do budoucnosti a tíživých systémů norem a pravidel a které se s nadšením obrátily k přítomnosti a začaly si bez omezení užívat jejích předností. Dnešní dobu podle Lipovetského charakterizuje přívlastek hypermoderní. Vyznačuje se především ekonomickou soutěží, rozkvětem technologií a individualismem. Jejich rozvoj, založený na neskromnosti a nadbytku, spěje kupředu nesmírnou rychlostí a vede k všudypřítomnému narušování pravidel, které je zdrojem chaosu a nerovnováhy jak na úrovni celé společnosti, tak na úrovni jednotlivců. Tento vývoj však není fatální a obsahuje v sobě řadu pozitivních momentů. Kniha je vybavena rozsáhlým úvodem do myšlení Gillesa Lipovetského z pera francouzského filozofa Sébastiena Charlese a rozhovor obou těchto myslitelů též knihu uzavírá. 1. vydání.

Kniha je konfrontací dvou stanovisek k tématu globalizace. V první části, nazvané Vláda hyperkultury: kosmopolitismus a západní civilizace, filozof a sociolog Gilles Lipovetsky podrobně mapuje fenomén globalizace, který datuje od zhroucení sovětského impéria. Jeho esej lze chápat jako takřka úplný výčet rysů tohoto jevu, přičemž formuluje jak jeho pozitivní, tak negativní stránky. Francouzský ekonom a esejista Hervé Juvin v druhém příspěvku Kultura a globalizace představuje odlišný přístup a takřka výhradně vidí zápornou stránku globalizačního procesu. Jde mu o obranu civilizace, které je součástí. Neupadá přitom do nacionalistického extrému ani eurocentristické přezíravosti. Celý jeho text je apologií kultury, a to nejen vlastní, ale i všech ostatních, před komerčním a ideologickým zhloupnutím. Formuluje při tom stanoviska, která nejsou v souladu ani s politickou korektností, ani s ideologií lidských práv. Třetí část obsahuje přímou polemiku obou autorů. Tam, kde Lipovetsky obezřetně váží pro a proti, Juvin se zaujetím hájí jednoznačnost. Dochází zde k vyjasnění obou stanovisek a vychází při tom najevo, jak důležité je brát v potaz i fakta, která unikají běžnému mediálnímu zpravodajství.

V této práci populární francouzský filozof analyzuje fenomén hyperkonzumní společnosti. Konzumentství mj. proniklo do vztahů v rodině a náboženství, ke kultuře a využití volného času. Vše nasvědčuje tomu, že vytváří impérium bez jediného slepého místa a bez hranic. Soukromé slasti však člověku přinášejí jen dílčí štěstí: Gilles Lipovetsky ukazuje, že nikdy dříve nebyl jedinec stíhán takovými úzkostmi jako dnes.

Autorova esej je zamyšlením nad tím, co představoval luxus v minulosti a jak se jeho forma, úloha a pojetí vyvíjely až do dnešních dnů. Postupně analyzuje roli, jakou přepych v jednotlivých kulturách a v různých obdobích lidské historie představoval. Na základě chronologického vývoje tohoto fenoménu se pokouší popsat různé tváře luxusu a všímá si významných tendencí, jaké tento jev na své pouti dějinami naší civilizace sledoval. Klade si otázky, co kdy bylo za přepych považováno, s jakými rituály byl spojován a komu byl určen. Zkoumá společenský účel luxusních statků a jejich konkrétní podobu. Lipovetsky se pozastavuje nad jevy, jako je například světský versus duchovní luxus, feminizace luxusu, otázka „práva“ na luxus, studuje formy moderního a postmoderního luxusu a rovněž se podrobně věnuje módě a jejímu vztahu k vnímání luxusu ve společnosti.

Gilles Lipovetsky (nar. 1944), známý esejista a sociální myslitel, ukazuje na fenoménu módy, v čem se dnešní západní společnost radikálně liší od předchozích i ostatních kultur a jakým způsobem přelétavost a pomíjivost ovlivňuje myšlení a chování velkých společenství. Na konkrétních příkladech dokládá souvislosti mezi módou, konzumní společností, reklamou, kulturou, masmédii, změnami ideologickými i sociálními. Sleduje rozpad měšťanského estetického ideálu a zároveň proměnu módy v gesto individua vůči bezprostřednímu okolí.

Autorův esej o ženství a jeho proměnách z roku 1997 vychází česky již ve 2. vydání. Lipovetsky vychází z reality vysoce individualizované společnosti druhé poloviny 20. století. Zamýšlí se nad fenoménem lásky, sexu a svádění, fyzické krásy, vztahem k práci, k rodině a moci. Mimo jiné rozebírá růžovou knihovnu, ženský tisk, diktát módy s kultem štíhlosti, feminismu apod.

Další svazek esejů francouzského sociálního myslitele kriticky analyzuje postmoderní dobu. Všímá si změny, k níž došlo v chápání a prožívání morálních hodnot. Autor metodicky mapuje takové jevy, jako je bioetika, mediální charita, humanitární akce, ochrana životního prostředí, mravní reforma obchodní sféry, politiky i médií, spory kolem potratů apod. Jeho zrcadlo naší „bezbolestné etiky“ je kritické, ale zároveň tolerantní. I k zdánlivě jednoznačně záporným jevům přistupuje bez předsudků, snaží se je vidět z různých úhlů a zařazuje je do celkového rámce, jenž však není nehybný. Autorovy úvahy vždy vycházejí z naprosto věcných pozorování a jsou ilustrovány na konkrétních příkladech. Jeho jazyk není poznamenán akademickým, úzce specializovaným žargonem, stejně jako jeho myšlení není svázáno žádnými ideologickými předsudky a je přístupné každému kultivovanému čtenáři.

Kniha Éra prázdnoty je první knihou G. Lipovetského, která vyšla ve Francii již v roce 1983. Tenzo francouzský esejista a sociální myslitel je přijímán jako mimořádně výstižny a zároveň kritický komentátor obrazu druhé poloviny dvacátého století a celé postmoderní epochy. Jeho zkoumání soudobých jevů "současného individualismu" se dotýká takřka všech rysů a příznaků našeho současného života, respektive projevů soudobé západní civilizace. Ve svých dalších knihách rozvíjí Gilles Lipovetsky základní okruh témat naznačených v Éře prázdnoty.