Knihobot

Peter Bondanella

    Peter Bondanella byl předním profesorem italské literatury, srovnávací literatury a filmových studií. Jeho práce se zaměřovala na hluboké pochopení italské kultury a umění, zejména v oblasti kinematografie. Zanechal významný odkaz v akademickém světě.

    Vladař
    Dekameron
    World's Classics: The Lives of the Artists
    The Cinema of Federico Fellini
    • A biography of Federico Fellini that shows how his exuberant imagination has been shaped by popular culture, literature, and his encounter with the ideas of C G Jung, especially Jungian dream interpretation. It links his mature accomplishments to his first employment as a cartoonist, gagman, and sketch-artist during the Fascist era.

      The Cinema of Federico Fellini
      4,0
    • World's Classics: The Lives of the Artists

      A New Translation by Julia Conaway Bondanella and Peter Bondanella

      • 612 stránek
      • 22 hodin čtení

      These biographies of the great quattrocento artists have long been considered among the most important of contemporary sources on Italian Renaissance art. Vasari, who invented the term "Renaissance," was the first to outline the influential theory of Renaissance art that traces a progression through Giotto, Brunelleschi, and finally the titanic figures of Michaelangelo, Da Vinci, and Raphael. This new translation, specially commisioned for the World's Classics series, contains thirty-six of the most important lives and is fully annotated.

      World's Classics: The Lives of the Artists
      3,7
    • Dekameron

      • 728 stránek
      • 26 hodin čtení

      Italské město Florencie je zaplaveno vražedným morem. Někteří lidé se zavírají do svých domovů, neboť nemoc se šíří velmi rychle. Jiní měli opačný lék na to, jak se této nemoci vyhnout - užívali si zábavy, hodně pili a žertovali. Lidé po tisících umírali, a tak je na márách nosili hrobaři z drobného lidu a jen málokdy pro nebožtíky někdo truchlil. V té době se v kostele Santa Maria Novella sešlo sedm dam. Autor dle svých slov nechtěl uvádět jejich pravá jména, pojmenoval je tedy: Pampinea, Fiammeta, Filomena, Emilia, Lauretta, Neifilie a Elisa. V kostele se náhodou setkají se třemi mladíky (Pamfineem, Filostratem a Dioneem), které přemluví, aby s nimi odešli z města. Poté se odeberou do jakéhosi sídla. Domluví se, že každý den bude zvolen král či královna a každý den si všichni připraví příběh na dané téma pro ostatní. Každý den je tedy vyprávěno 10 příběhů. Po deset dní přebývají v sídle a jedenáctý se vrátí zpět do Florencie, kde mladíci zanechají dámy v Santa Maria Novelle, na místě, na kterém se s nimi poprvé setkali. Dotisk v r. 2010

      Dekameron
      3,9
    • Vladař

      • 208 stránek
      • 8 hodin čtení

      Autor se ve svém díle zamýšlí nad tím, čím je člověk jako občan ve státě. Podle Machiavelliho řídí člověk své činy logickými a rozumovými kritérii, nikoli morálními. Klíčovou osobou ve státě je panovník, jehož ideálním cílem je chvályhodný cíl, přičemž způsob dosažení cíle může být jakýkoliv. Machiavelli se zaměřuje na vládu v knížectvích, která dělí na dědičná a nově dobytá. V dědičných státech je panovníkovi snazší vládnout, protože navazuje na tradice svých předků, což mu získává oblibu mezi lidmi. Smíšená knížectví čelí problémům, pokud mají rozdílnou kulturu či jazyk. Machiavelli navrhuje různé způsoby řešení, jako například přesídlení obyvatel. Panovník musí být prozíravý a buď zahrnout protivníky laskavostmi, nebo je zničit. Může se stát panovníkem i z vůle občanů, přičemž existují tři formy správy: knížectví, svoboda a anarchie. V krizových časech je lepší se utkat v otevřeném boji, pokud to okolnosti dovolí. Machiavelli také zvažuje roli osudu v lidském životě, přičemž tvrdí, že úspěch závisí z poloviny na osudu a z poloviny na lidské iniciativě. Úspěšný je ten, kdo se přizpůsobí podmínkám. Autor věnoval své dílo Lorenzovi Medicejskému.

      Vladař
      3,7