Vladař je klíčovým Machiavelliho dílem, napsaným v roce 1513 a vydaným až po jeho smrti v roce 1532. Autor se zaměřuje na sjednocení Itálie a na ideál silného státu, který má spravovat moudrý vládce, jenž neváhá použít jakékoli prostředky pro blaho země, ať už formou republiky nebo autokracie. Jako vzor mu posloužil Cesare Borgia, neúprosně usilující o moc. Machiavelli zavádí koncept dvojí morálky – soukromé a morálky moci – což vedlo k jeho označení za cynika. Ve skutečnosti však představuje zlom v pojetí vládnutí, kde vládce není služebníkem Božím, ale státu, což je termín, který Machiavelli poprvé použil. Tento útlý spis o 26 kapitolách obsahuje zásadní politické úvahy a mechanismy moci, které ovlivnily další teoretiky. I když se Machiavelli málo věnuje hospodářství, jeho myšlenka, že dobrý vládce má zajistit, aby se lidé nebáli zvelebovat majetek, zůstává aktuální. Dále zdůrazňuje, že lidé jsou prostomyslní a snadno se dají oklamat. Celým dílem se vine myšlenka, že člověk by měl spoléhat pouze na své síly.
