Petr Fiala v saku i bez saka
Sborník textů přátel, kolegů a žáků k šedesátým narozeninám
Stanislav Balík (* 6. října 1956 Praha) je český právník a historik, který se zabývá obecnými dějinami státu a práva a dějinami právnických profesí. V letech 2004 až 2014 byl soudcem Ústavního soudu České republiky. Přednáší na právnických fakultách Západočeské univerzity v Plzni, Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykovy univerzity v Brně a také na vysoké škole CEVRO Institut. V lednu 2020 se stal děkanem Fakulty právnické Západočeské univerzity.






Sborník textů přátel, kolegů a žáků k šedesátým narozeninám
„Společně jsme neporazitelní. Jako jednotlivci jsme ztraceni!“ Viktor Orbán Maďarsko to je krásná, převážně rovinatá krajina s bohatými tradicemi a dramatickými dějinami. Tato země vždy lákala různé nájezdníky, nejvíce osmanské Turky. Války střídaly války, povstání střídala povstání Maďaři a staří Uhři válčili s Turky, válčili s Rakušany, po boku Němců a Italů válčili s Rusy, bojovali i proti Čechům, povstali i proti vlastnímu komunistickému režimu, postavili se na odpor i sovětské okupaci. Zaplatili za to stovkami tisíců mrtvých a mnohdy zcela zničenou zemí. Morální kredit z vlastní bojovnosti však všechny ztráty převážil. Maďaři, potomci divokých Hunů, dokáží mnoho snášet, mnoho vytrpět. Do té doby, dokud kalich hořkosti nepřeteče. Pak se chopí zbraně a nekompromisně bojují - za vlast, za svobodu, za národ, za svou suverenitu. Maďaři o muslimech a islámu vědí své. Více než 150 let turecké okupace jim totiž bohatě stačilo. Maďarsko se dnes potýká s hospodářskými problémy a s vysokou zadlužeností, do které jí dostal komunistický a liberálně socialistický režim. Jako by Maďaři neměli dost svých vlastních problémů, objevil se v jejich zemi nový a zcela zásadní problém. Tím je militantní islám. „Novodobý Saracén“ stojí na maďarských hranicích a chce si podmanit maďarskou úrodnou zemi tak, jak to nemilosrdně učinil již tolikrát v minulosti. Tentokrát se ale dobyvačný islamista přepočítal. Maďar nebojuje po vzoru Járy Cimrmana a dobrý voják Švejk rozhodně není jeho vzorem. Maďaři jsou od kolébky vedeni k národnímu uvědomění, k pocitu národní hrdosti. Vlastenectví není třeba v maďarských lidech vytvářet či uměle dotvářet. Národní cítění a zdravý nacionalismus mají všichni Maďaři, kteří se v maďarské pustě narodili. Jistě, i tam se najde pár odpadlíků, ale rozhodně ne v takovém množství jako u nás, v oportunistických a ke kompromisům náchylných Čechách. Když kalich hořkosti přeteče, maďarský lid se začne bránit tak rozhodným způsobem, že sami islamisté budou s hrůzou a panickým jekotem utíkat a na maďarskou zemi se budou dívat jako na živoucí peklo a svůj hrob zároveň. Dnes je situace tak výbušná, že stačí pouhá jiskra. Zvěrstva, které provádějí příslušníci Islámského státu a různí teroristé, nebudou ničím ve srovnání s tím, čeho se jim dostane z ozbrojených paží rozhodných Maďarů, pokud noha dobyvačného islámu vkročí na maďarskou půdu. Maďaři to dokázali bez jakýchkoliv pochyb již mnohokrát v historii. I když byli mnohokrát porobeni a krvavě poraženi, vždy kladli zoufalý odpor. A ten nikdy nebyl sametový. Evropa se může spolehnout na to, že Maďaři islamizaci své země nikdy nedopustí. Vezměme si z tohoto chrabrého národa poučení a vzor!
Tato kniha je světlem na konci tunelu pro všechny vlastence v naší vlasti. ČESKO – SLOVENSKÉ národní obrození v duchu bytostného vlastenectví je jedinou nadějí pro přežití našeho národa. Žijeme v éře Zániku Západu, a proto Západ proti Východu rozpoutal třetí světovou hybridní válku. Tato válka za optimistického předpokladu, že se nepoužijí jaderné zbraně bude trvat třicet let a během té doby je nezbytné náš národ obrodit v duchu bytostného vlastenectví. Máme pozitivní příklad v Maďarsku kde Viktor Orbán celému světu dokázal, co může dokázat desetimilionový národ, pokud má bytostně vlasteneckého vůdce v čele národa a státu. Maďarsko má bytostně vlasteneckou elitu a v bytostně vlasteneckém duchu je celý národ formován. Úkolem ČESKO – SLOVENSKÉHO národního obrození je vykovat bytostně vlasteneckou elitu, která se v příhodnou dobu ujme procesu řízení v naší zemi a začne budovat národní stát v duchu bytostného vlastenectví, jak se dnes děje v Maďarsku. Musíme počítat s třicetiletou válkou a bojem o přežití našeho národa a státu. Jen ten je hoden života a bytí kdo rve se o něj den co den.
Bohumil Pečinka zpovídá Stanislava Balíka. Po přečtení této útlé knihy se podíváte na politiku jinýma očima. Vznikla na základě oblíbené rubriky, jež se každý týden pravidelně objevuje v časopisu Reflex. Přímá stručná otázka, jasná nekomplikovaná odpověď. Renomovaný žurnalista se ptá, respektovaný politolog odpovídá. Jeho odpovědi často vybočují z toho, co z médií většinou slýcháme. Jsou to úvahy založené na důkladné znalosti českého politického prostředí (včetně politiky komunální), ale především vycházejí z hodnotově ukotveného občanského postoje. Nejlépe nejspíš charakterizoval tyto texty jeden ze čtenářů Reflexu, když napsal, že díky nim nejen dobře porozumíme české politice, ale současně jsou skvělou výchovou k občanství.
Kde se bere český "něcismus"? O naší historii, víře a nevířeRozhovor salesiána Zdeňka Jančaříka s historiky Stanislavem Balíkem a Jaroslavem Šebkem poodhaluje skrytá zákoutí českých dějin. Jak je to s vírou v národě svatého Václava a Josefa Švejka?
Publikace o mimoevropských právních dějinách podává přehled vývoje státu a práva v zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky, a to od jejich počátků. Pozornost je v jednotlivých kapitolách věnována institucím historických státních útvarů, pramenům práva a dobové podobě významných institutů veřejného i soukromého práva v širších historických souvislostech. Oproti předchozímu vydání je učebnice doplněna o kapitoly o dějinách státního zřízení fénických států a Kartága, o dějinách státu a práva na Haiti, na Kubě, v Kanadě, v Jižní Africe, v Austrálii, na Novém Zélandu a v Palestině. Rozšířeny jsou kapitoly o hnutí za nezávislost a vzniku samostatných států v Americe v 18. a 19. století, o Maghribu a o dekolonizaci a vzniku vybraných nezávislých států v Asii a Africe po 2. světové válce a jejich státním zřízení. Kniha je určena nejen posluchačům právnických fakult, ale také zájemcům o země Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Bohatá faktografie má studentům umožnit snazší poslech přednášek a všem čtenářům dodat více informací k tomu, aby o jednotlivých zemích a národech mohli lépe diskutovat v rovině historie - současnost. Publikace navazuje na učební pomůcky týchž spoluautorů „Právní dějiny evropských zemí a USA“ a „Texty ke studiu světových právních dějin“.
Kdo zvítězil v nejmenších vesnicích a kdo naopak v největších městech? Mají větší šanci na zvolení starostou muži, nebo ženy? A jaké strany spolu nejčastěji složily obecní rady? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá kniha o komunálních volbách v České republice v roce 2018. Její přečtení nabízí hned dvojí benefit. Za prvé je publikace tradiční výpovědí o místním hlasování, které do historie zapíše kromě jiného i vůbec první pokles celkového počtu kandidátů oproti předchozím volbám. Uvnitř knihy najdete detailní zprávu o změnách dresů kandidátů, podobě volební kampaně i výsledcích voleb či rozdělení starostenských postů. Za druhé ale publikace nabízí také několik přelomových analýz. Zjistíte tak například, o kolik více preferenčních hlasů získávají kandidující lékaři nebo že v obcích vládne ANO s ODS podobně často jako s ČSSD. Kniha ale nabízí ještě mnohem více.
Komunistická strana Československa sehrála v dějinách Československa významnou roli, po druhé světové válce dokonce klíčovou. Do rukou se čtenářům dostává svazek věnovaný rozmanitým aspektům její činnosti a působení v období tzv. normalizace (1969 – 1989) a v transformačním období na počátku devadesátých let dvacátého století. Kniha není pouze pokusem o komplexnější a kritické shrnutí dosavadního stavu výzkumu o vývoji KSČ v tomto čtvrtstoletí. Jejím cílem je rovněž seznámit odbornou veřejnost a zainteresované zájemce s řadou nových či dosud méně známých poznatků a též nabídnout podněty k zamyšlení či přispět k řešení dosud nezodpovězených otázek.