Karl Jaspers Knihy

Ve dvou přednáškových cyklech z třicátých let Karl Jaspers poprvé soustavně představil myšlenku obemykajícího – toho, co zahrnuje všechny horizonty a co se ani ve zkušenosti, ani v myšlení nemůže stát předmětem.

Šest přednášek o základních otázkách a smyslu filosofie, o člověku, o vztahu filosofie a náboženství, o věčné pravdě.

Autorova habilitační práce Duchovní situace doby vyšla poprvé roku 1931, bez nadsázky bychom však mohli tvrdit, že je výstižným popisem i duchovní situace naší současné doby. Proč vůbec Jaspers volí tento titul? Člověk podle něj nejen je, ale i svobodně rozhoduje, co je; je tedy duchem a duchovní situace je situací člověka. V této situaci člověku pomáhají a zároveň jej ohrožují technika, masový řád společnosti, práce, reklama, sport. Člověk je nejvíce ohrožen ve své svébytnosti, v práci i ve společnosti dostává zelenou bezohledné šplhání výš a výš, znalost průměru a schopnost jím manipulovat, jedinec se stává lhostejným, za peníze lze koupit vše. Kromě pocitu životní úzkosti se dostáváme třeba i k analýze závisti a k problémům, jež přináší masové sportovní fanouškovství, zaměřené na vybití násilných lidských pudů. S Jaspersovými návrhy na řešení tehdy i dnes povážlivé situace člověka sice nemusíme vždy souhlasit, podstatné však je, že nás stále nutí k přemýšlení a ke snaze, abychom se k ní postavili jako svébytní, odpovědní lidé. Už jen to svědčí o časem nepominutelné kvalitě Jaspersova díla, jehož potenciál může plně zaujmout a oslovit i dnešního čtenáře.

Kniha je rozpracováním stejnojmenné rozhlasové přednášky, kterou měl Karl Jaspers na podzim roku 1956. Podnítily ho k ní četné přípisy, připomínky a dotazy rozhlasových posluchačů. Ač už od té doby uplynulo téměř šedesát let, hrozba války s použitím atomových zbraní existuje i nadále a Jaspersova kniha může k tomuto problému přinášet stále aktuální podněty. Jako jeden z mála ostře kriticky postihl základní problém: konfrontaci demokracie a totality. I pro nás v dnešní společnosti platí Jaspersova výzva, že záleží na každém jednotlivci, že světový mír nelze zajistit pouze technicky, ale že jeho předpokladem je proměna každého člověka v bytost, která si je vědoma spojení svobody s odpovědností a v souladu s rozumem usiluje o uplatnění mravních hodnot a o dobro.

Třísvazková kniha Karla Jasperse Philosophie představuje zásadní dílo tohoto německého filosofa. Právě v tomto díle, které vyšlo v roce 1932, Jaspers poprvé podrobně vyložil svůj nový filosofický koncept, na němž intenzívně pracoval po celá dvacátá léta. Tuto svou filosofickou koncepci pak v podstatných obrysech držel a nadále rozvíjel po celý svůj život. Jaspersova Philosophie má pro poznání jeho myšlení zcela rozhodující význam a neexistence českého překladu této knihy představuje výrazné desideratum. Nakladatelství OIKOYMENH připravilo publikaci klíčové části 2. svazku tohoto monumentálního Jaspersova díla, konkrétně 7. kapitoly s názvem "Grenzsituationen". Jedná se o text, v němž je z celého Jaspersova díla vůbec nejobšírněji vyložena jeho koncepce tzv. „mezních situací“. Jaspers zde nejenom objasňuje specifičnost mezních situací obecně a jejich význam pro stávání se existencí, ale především postupně analyzuje jednotlivé mezní situace: smrt, utrpení, boj a vinu. Vzhledem k významu konceptu mezních situací v Jaspersově filosofii existence, ale též k jeho relevanci pro další vědní obory, jako je psychologie, theologie, lékařství či paliativní péče lze očekávat, že kniha bude sloužit jako cenný studijní materiál pro studenty a badatele nejenom z oboru filosofie, ale i jiných disciplín. Vzhledem k tomu, že téma tohoto textu se velmi citelně dotýká každého člověka, však kniha může oslovit i širší čtenářskou obec.

. K. Jaspers je nejvýznačnějším představitelem poválečného německého křesťansky zaměřeného existencialismu. Na rozdíl od Heideggera se vždy stavěl proti nacismu a měl proto i morální právo podílet se na velké duchovní rekonstrukci, jíž poválečné Německo muselo projít. Šifry transcendence jsou jeho posledním rozsáhlejším dílem. Původně to je souhrn rozhlasových přednášek; díky tomu slouží jako výtečný populární úvod do autorova myšlení. V těchto úvahách se Jaspers zabývá především filosofickonáboženskou problematikou. Úvodní studii napsal doc. Miloš Havelka.

Esej Karla Jasperse o německé vině, ale také o vině vůbec a o jejích základních rovinách vyšel poprvé v Německu v roce 1946. Němci jeho vydání – pouhý rok po své válečné porážce, v situaci rozvratu a okupace své země – nijak nevítali. Zato americký důstojník dohlížející na univerzitu prý za nej Karlu Jaspersovi děkoval s tím, že není napsán jen pro Němce, nýbrž také pro svědomí vítězných Spojenců. Český překlad této autorovy práce byl poprvé vydán v roce 1969, a ani dnes neztrácí na své aktuálnosti. Není to totiž ani zdaleka pouze historický dokument dokreslující dávno minulou situaci poválečného Německa. Jádro knihy tkví v poznání, že my všichni jsme odpovědni za minulost, ale také za budoucnost a především před budoucností. Jak ve své předmluvě upozorňuje Ladislav Hejdánek, Jaspersova knížka je vším jiným, jen ne moralizováním; je to soubor myšlenek a zejména otázek člověka, který sám prošel mnoha nelehkými dilematy.

Jaspersovo pojednání o posledním velkém filosofovi antiky, Plótinovi, není suchá analýza filologických detailů a historických vlivů; je spíše meditací, která skrze Plótinův systém proniká k živému myšlení. Ukazuje, že zdánlivě objektivní schéma Plótinovy filosofie je ve skutečnosti obrazem světa sloužícím k tomu, aby bylo možné popsat aktivní a svobodný vzestup a upadání duše; Plótinova metafyzika tak může být i dnes nástrojem pro výklad lidské svobody a životního smyslu.

Úvod do filosofie sestavený z rozhlasových přednášek z roku 1950 jednoho z nejvýznamnějších myslitelů filosofie existence.

Prvý polistopadový sborník studijí k poslání univerzit v současnosti od vynikajících českých i zahraničních myslitelů a učitelů.