Albert Kaufmann Knihy

Otvírací doba. Záznamy – – Otvírací doba (básně 1981–1985; smz. 1987) Záznamy (1985–1986, smz. 1985). Obě sbírky navazující na kultovní a slavnou prvotinu Indiferentní krajina (smz. 1981, Paseka 2001) byly psány v letech 1981 až 1986. I ony jsou svrchovaným dokumentem tehdejšího „odmítání“. Plejádou skeptických a sarkastických reflexí a obrazů tvoří příklad vyhraněně existenciálního protestu promítnutého do nikoli obecně sdíleného generačního postoje. Kaufmann podmaňuje ryzostí svého vzdoru a věrohodností tragického pocitu života.

Ve svém prvním prozaickém útvaru Itinerář – automatický text na ruční pohon, jenž byl napsán za několik večerů a nocí plných totální psychické exhaustace a na pokraji deliria a jejž autor považuje spíše za osobní dokument než za literární dílo, básník Albert Kaufmann shrnuje své pocity z prvního roku svobody. Úvahy nad současným stavem české společnosti, nalézající se krátce po sametové revoluci na nejisté cestě, jsou spisovány z pohledu hořkých zkušeností a vyznačují se cynickým odstupem. Tento nadhled a vysoká schopnost reflexe však zároveň z textu vytvářejí spíše nadčasové dílo, které vybízí k obecnému zamyšlení.

Indiferentní krajina (1981) je významnou sbírkou z doby nejhlubší normalizace. Byla publikována jako prvotina tehdy zhruba třicetiletého autora a okamžitě zaujala svým nekompromisním odmítnutím konformismu a životní přikrčenosti. Velmi pochvalně jí aplaudovali Jan Zábrana a Sergej Machonin, ale i dnes, po dvaceti letech od jejího vzniku, se ukazuje, že její poselství, stejně tak jako její poetika nezůstaly petrifikovány v křečích své době a že jsou pozoruhodně živé a platné doposud.

Die mittelenglische Legende bietet einen Einblick in die religiöse und kulturelle Welt des Mittelalters. Der unveränderte Nachdruck der Originalausgabe von 1889 bewahrt die Authentizität und den historischen Wert des Textes. Leser können sich auf eine spannende Erzählung freuen, die die Themen Glauben, Moral und die Rolle von Heiligen in der Gesellschaft behandelt.

Der Autor Albert Kaufmann dissertierte mit der vorliegenden Arbeit 2011 an der Universität Innsbruck. Die Abhandlung ist zugleich die erste umfassende Darstellung zum liechtensteinischen Arbeitsrecht und hat das Zeug zum Standardwerk. Die ersten 29 Seiten bieten eine Einführung zum Arbeitsrecht in Liechtenstein, dessen Entstehungsgeschichte und Umfeld. Zentrales Thema ist jedoch die Kündigung des Arbeitsver-trages. Hierbei führt der Autor reichlich aktuelle und zum Teil unveröffentlichte Judikatur aus Liechtenstein, Österreich und v. a. der Schweiz an. Inhaltlich geht er zunächst von den Anforderungen an die Kündigungserklärung bezüglich ordentlicher (§ 1173a Art. 45 fff. ABGB) und ausserordentlicher Kündigung (§ 1173a Art. 53 fff. ABGB) aus und behandelt u. a. Begründung, Fristen und Termine bzw. wichtige Gründe. Weiters wird auf die Rechtsfolgen der Kündigung, inklusive möglicher Schadenersatzansprüche eingegangen. Ausserdem wird detailliert die Rechtslage zwischen erfolgter Kündigung und Beendigung des Arbeitsverhältnisses dargestellt. Einen Schwerpunkt der Arbeit bildet der Kündigungsschutz sowohl nach dem Gleichstellungsgesetz von 1999 (GLG) wie auch dem zeitlichen Kündigungsschutz (Krankheit und Unfall, Schwangerschaft und Niederkunft).