Oswald Spengler Knihy

Pilíř, o nějž se lze opřít v otřásajících se časech zániku Západu a jeho přeměny ve světovou civilizaci všech kultů a ras. Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., vpůvodním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.

Soubor pěti kratších úvah představuje německého filosofa Oswalda Spenglera, známého svou objemnou a provokativní koncepcí dějin, nejen jako polemika, ale také jako osobnost s širokým rejstříkem znalostí a zájmů.Titul je nazván podle první úvahy, v níž se Spengler vyrovnává s nařčením, že jeho chápání dějin je pesimistické. Další stať výboru zachycuje Spenglerovo srovnávání dvou myslitelů, kteří se stali jeho trvalou inspirací. Jsou jimi Nietzsche a Goethe. Spenglerovo pozoruhodné hledání dějinných analogií předvádí úvaha Stáří amerických kultur a jeho mnohdy překvapivé důrazy na určité dějinné souvislosti ilustruje pojednání Bojový vůz a jeho význam pro průběh světových dějin. Výbor uzavírá poměrně krátká, za to však výstižná odpověď na otázku Je možný světový mír?, jejíž formulace je z roku 1936, tedy z roku, v němž se uzavřela Spenglerova životní pouť.

Významný německý idealistický filozof shrnuje své pojetí vývoje člověka a rozvíjí teorii o technice jako taktice života člověka i společnosti

Že Západ má v sobě, ve svém civilizačním úspěchu, již připraven svůj zánik – tato hrozivá, ale současně i temně přitažlivá myšlenka se vracela znovu a znovu, ve chvílích krizí různého druhu, celozápadních i lokálních i jen personálních, autorských. Vracela se v dílech vědeckých, myslitelských i literárních – a ovšem zvláště v dílech, v nichž se prvek odborný a umělecký různě prolínají a vzájemně potencují. Jedním z vůbec nejvlivnějších děl s tímto tématem se ve dvacátém století stala kniha Oswalda Spenglera, která svým názvem vrací do hry onu prapůvodní významovost pojmu Západ, sugerující zánik, soumrak, tmu a smrt: Untergang des Abendlandes, Zánik Západu.

Focusing on the unique mechanisms of various cultures, this volume delves into the contrasting perspectives of classical and Western civilizations. While classical culture emphasizes the present without a sense of past or future, Western culture is characterized by its engagement with memory and a forward-looking vision of the future. This exploration offers a profound understanding of how different societies develop and perceive time, marking a significant contribution to historiography.

Exploring the decline of Western civilization, the book presents this phenomenon as a profound philosophical issue rather than a mere historical event. It delves into the implications of this decline, linking it to fundamental questions of existence and being. Through this lens, the author invites readers to reflect on the broader significance of cultural decline, suggesting that it encompasses essential inquiries that shape human understanding and experience.

In the aftermath of the Great War, Oswald Spengler emerged as a prominent philosopher-historian, known for his grim predictions about the decline of Western civilization in "The Decline of The West." His ideas resonated during a time of significant moral and social upheaval, reflecting the tensions between Left and Right. However, he is often remembered as a failed prophet, as his predictions did not materialize, particularly the anticipated "age of Caesars," which was overshadowed by the rise of powerful states and the Red Army's influence in Europe.