Oswald Spengler Pořadí knih

Pilíř, o nějž se lze opřít v otřásajících se časech zániku Západu a jeho přeměny ve světovou civilizaci všech kultů a ras. Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., vpůvodním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.

Soubor pěti kratších úvah představuje německého filosofa Oswalda Spenglera, známého svou objemnou a provokativní koncepcí dějin, nejen jako polemika, ale také jako osobnost s širokým rejstříkem znalostí a zájmů.Titul je nazván podle první úvahy, v níž se Spengler vyrovnává s nařčením, že jeho chápání dějin je pesimistické. Další stať výboru zachycuje Spenglerovo srovnávání dvou myslitelů, kteří se stali jeho trvalou inspirací. Jsou jimi Nietzsche a Goethe. Spenglerovo pozoruhodné hledání dějinných analogií předvádí úvaha Stáří amerických kultur a jeho mnohdy překvapivé důrazy na určité dějinné souvislosti ilustruje pojednání Bojový vůz a jeho význam pro průběh světových dějin. Výbor uzavírá poměrně krátká, za to však výstižná odpověď na otázku Je možný světový mír?, jejíž formulace je z roku 1936, tedy z roku, v němž se uzavřela Spenglerova životní pouť.

Že Západ má v sobě, ve svém civilizačním úspěchu, již připraven svůj zánik – tato hrozivá, ale současně i temně přitažlivá myšlenka se vracela znovu a znovu, ve chvílích krizí různého druhu, celozápadních i lokálních i jen personálních, autorských. Vracela se v dílech vědeckých, myslitelských i literárních – a ovšem zvláště v dílech, v nichž se prvek odborný a umělecký různě prolínají a vzájemně potencují. Jedním z vůbec nejvlivnějších děl s tímto tématem se ve dvacátém století stala kniha Oswalda Spenglera, která svým názvem vrací do hry onu prapůvodní významovost pojmu Západ, sugerující zánik, soumrak, tmu a smrt: Untergang des Abendlandes, Zánik Západu.

Významný německý idealistický filozof shrnuje své pojetí vývoje člověka a rozvíjí teorii o technice jako taktice života člověka i společnosti