Dalibor Janiš Knihy

Monografie věnovaná dějinám a stavebnímu vývoji hradní zříceniny Lukov v okrese Zlín.

K významným tématům historie středověké Moravy patří problematika zemského soudnictví. Moravský zemský soud a s ním spojené nejvyšší zemské úřady byly vyjádřením zemské svrchovanosti a domácího zemského práva. Monografie nastiňuje počátky zemského soudnictví v návaznosti na moravská přemyslovská centra, správní rozdělení země a úlohu rané šlechty. Samostatná pozornost je věnována nejvýznamnějším zeměpanským úředníkům, kteří byli spojeni se soudnictvím a správou (kasteláni, komorníci, sudí a vilikové). Na základě důkladného rozboru pramenů je popsáno konstituování a rozvoj zemského soudnictví na Moravě v průběhu 13. století a jeho dotvoření v následujícím století.

Kniha se v širokém geografickém a časovém rámci zabývá uplatňováním pojmu cti v různých společenských prostředích. Autoři se zaměřili na různé otázky, od průběhu soudních řešení sporů o čest přes rozdílné genderové vymezování cti mužů a žen až po úlohu, jakou čest hrála v panovnickém a šlechtickém prostředí.

Souhrnné zpracování nejstarších dějin hradu a města Rožnova v období středověku. Publikace se věnuje počátkům osídlení údolí Rožnovské Bečvy, okolnostem vzniku hradu a městečka Rožnova i okolních vsí. Autor využívá poznatků získaných na základě archeologických průzkumů realizovaných v posledních letech i výsledků nejnovějšího bádání o středověkých dějinách Moravy.

Zřícenina hradu Křídlo, ležící na severozápadním okraji Hostýnských vrchů, představuje jeden z pozoruhodných objektů středověké architektury východní Moravy. Dějinám hradu, jeho stavebněhistorickému vývoji a archeologickým nálezům byla opakovaně věnována dílčí pozornost v různých pracích věnovaných hradní architektuře na východní Moravě. Intenzivnější zájem o hrad Křídlo vyvolaly průzkumné a záchranné práce, zahájené v roce 2005 a organizované Národním památkovým ústavem (územním odborným pracovištěm v Kroměříži) v kooperaci s vlastníky zříceniny hradu. Cílem monografie je podat souhrn všech dostupných poznatků k dějinám a stavebnímu vývoji hradu Křídla. Pozornost je věnována písemným i archeologickým pramenům. V průběhu záchranných prací a při přípravě této monografie byla provedena také detailní dokumentace hradního areálu, stavebních konstrukcí a architektonických prvků. Z lokality pocházejí také archeologické nálezy pravěkého a středověkého stáří, kterým je věnována samostatná kapitola. Samostatná pozornost byla věnována také stavebnímu materiálu hradu Křídla a geologii jeho okolí. Poslední kapitola je věnována problematice památkové péče a rekapituluje záchranné práce realizované od roku 2005.

Publikace přináší analýzu landfrýdů jako jednoho ze základních pramenů zemského práva na Moravě v období od konce 14. do začátku 17. století. Ve 14. a 15. století landfrýdní smlouvy uzavírané mezi panovníkem a stavy byly především reakcí na válečné události. Později v 16. a na začátku 17. století landfrýdy zůstaly zachovány a staly se fakticky policejními řády a byly začleněny do tištěných zemských zřízení (1516 až 1604). Vznik a vývoj moravských landfrýdů jako důležitého pramene pro právní, politické a sociální dějiny je interpretován v kontextu vývoje této instituce v rámci zemí České koruny (Čechy, Slezsko, Lužice) a také v kontextu obdobných pramenů ve střední a západní Evropě

Pokus moravských stavů o revizi zemského zřízení

Moravský zemský sněm představoval vedle zemského soudu klíčovou zemskou instituci, která byla zejména ve stavovském období výrazem politické a zákonodárné moci moravských stavů. Zemský sněm byl místem závažných politických jednání mezi moravskými stavy a panovníkem, která se dotýkala významných záležitostí politických, daňových, vojenských, bezpečnostních či náboženských. Projednávané otázky měly význam nejen v rámci Moravy, ale významně se dotýkaly v širších souvislostech celého českého státu. Klíčový pramen k poznání činnosti moravského zemského sněmu tvoří série rukopisů tradičně označovaná jako Památky sněmovní, která počínaje rokem 1518 zachycuje v téměř ucelené řadě závěry sněmovních jednání. Kniha je rozdělena na dvě části. Úvod přináší souhrn informací o dosavadních edicích týkajících se zemských sněmů a zemského práva a stručnou charakteristiku nejstarších sněmovních zápisů a okolnosti vzniku Památek sněmovních. Ediční část obsahuje podrobný popis editovaného pramene, ediční poznámky, text samotné edice prvního svazku Památek sněmovních a konkordanci foliace.