Jaromír Havlík Knihy

Kniha Příběhy písní přináší průřez nejoblíbenějšími a nejvýraznějšími písněmi období 1919–1960. Snaží se přiblížit tvůrce a příběhy vzniku stěžejních hudebních děl jednotlivých dekád. Autoři Josef Vlček a Jaromír Havlík se zabývají vývojem československé populární i klasické hudby od éry kabaretu a soudobého tradicionalismu až po nástup rock’n’rollu. Poznejte příběhy skladeb jako Copak je to za vojáka, Ta naše písnička česká, Teskně hučí Niagara, Vínečko bílé, Ten umí to a ten zas tohle a mnoha dalších.

Sborník příspěvků z mezinárodní muzikologické konference ke 100. výročí narození dvou významných skladatelů se konal v říjnu 2008 na Hudební fakultě AMU. Hlavními cíli konference byly připomenout výročí obou osobností a oživit kontakty mezi českou a slovenskou muzikologií, které po rozdělení státu oslabily. Konference přinesla cenné poznatky, zejména nové výzkumy historických reálií a tvůrčího odkazu skladatelů. Přestože tematické okruhy nebyly podrobně specifikovány, většina referátů se zaměřila na klíčové aspekty jejich životů a děl. M. Kabeláč byl analyzován z pohledu symfonické a elektroakustické tvorby, zatímco E. Suchoň byl zkoumán zejména v kontextu opery Krútňava a jeho hudebně teoretických prací. Z devatenácti přednesených referátů bylo do sborníku zařazeno šestnáct, včetně osobní vzpomínky prof. Marka Kopelenta v oddílu Miscelanea. Mezi autory příspěvků byli Jaroslav Smolka, Jaromír Havlík, Naďa Hrčková, Vladimír Tichý, Ľubomír Chalupka, Jonáš Hájek a další, kteří se věnovali různým aspektům obou skladatelů a jejich vlivu na hudební vývoj.

Autoři knihy se snaží vymezit hranice tonality/atonality a osvětlit vzájemný vztah těchto na první pohled protikladných pojmů. Studie Petra Zvěřiny „Tristanovský akord“ – analytická interpretace se zaměřuje na zkoumání tzv. krize tonality a předkládá několik možných interpretací „tristanovského akordu“. Text Vladimíra Tichého Tonalita/atonalita? zkoumá fenomény tonality a atonality z obecného, historického, estetického i hudebněteoretického hlediska. Studie Jaromíra Havlíka Josef Matthias Hauer – jeden z pru°kopníků dodekafonie je věnována reflexi teoretických a estetických názorů J. M. Hauera, ale obsahuje také informace o životě a díle tohoto skladatele. Text Tomáše Krejči Rozpad tonality? zkoumá hranice a limity tonality.

Kolektivní monografie obsahuje čtyři vzájemně se doplňující studie k tématu soudobé hudby. Studie Vladimíra Tichého a Tomáše Krejči se soustředí na páteřní teoretické problémy hudby 20. a počátku 21. století: materiálové prvky (tónový a zvukový materiál) a strukturační principy. Tyto studie směřují převážně do oblasti kompoziční. K nim jsou připojeny dvě studie, které vytčenou problematiku reflektují z hlediska interpretačního a recepčního. Jiřina Dvořáková-Marešová předkládá svou vlastní koncepci analýzy interpretačního výkonu na osnově důkladného systematického pojednání klíčových otázek moderní teorie interpretace. Stať Jaromíra Havlíka doplňuje předchozí trojici zásadních teoretických studií o aspekt recepční, a to případovou studií aféry Vojcek, která může sloužit jako modelový doklad postojů české hudební veřejnosti vůči moderní atonální hudbě v polovině dvacátých let minulého století.