Drago Jančar Pořadí knih

„Oczy Łucji” - wybór opowiadań współczesnego klasyka prozy słoweńskiej przygotowany przez autora. To już dziewiąta książka Draga Jančara, którą może poznać polski czytelnik. Jego powieści, wybory krótkiej prozy i esejów pojawiają się na polskim rynku wydawniczym od 1988 roku. I jak w całej swojej twórczości, tak i tu pisarza fascynuje Wielka Historia, nie tylko ta odległa, ale i dwudziestowieczna, która zawsze jest jedynie tłem i pretekstem do przedstawienia losów zwykłych ludzi, ich dramatów i traum. To wszystko, jak zwykle u Jančara, zaprawione jest szczyptą dobrodusznej ironii, błyskotliwego humoru i dowcipnej satyry. Gorąco polecamy zarówno miłośnikom słoweńskiego Mistrza, jak i tym, którzy dopiero rozpoczną przygodę z jego pisarstwem.

Eine Geschichte vom Aufwachsen in Zeiten des Umbruchs: Der große slowenische Erzähler Drago Jančar über die Widersprüche der Gesellschaft im Maribor der 1950er Danijel weiß nicht, wem er es recht machen soll: dem Vater, der mit seinen Kameraden vom kommunistischen Kämpferbund permanent den Sieg über Nazideutschland feiert, oder der Mutter, die ihn trotz allem zum Religionsunterricht zu den Kapuzinern schickt? Staatlich verordneter Pioniereid da, Glaubensbekenntnis von Pater Aloisius dort. Veränderungen kündigen sich an, als die junge Sekretärin Lena in die Erdgeschosswohnung einzieht und damit nicht nur Danijels Fantasie anregt, sondern den ganzen Stadtteil in Unruhe versetzt. Meisterhaft erzählt Drago Jančar diese Geschichte aus dem Maribor der ausgehenden 1950er Jahre, in der sich die Widersprüche der slowenischen Gesellschaft nach dem Zweiten Weltkrieg spiegeln.

Jedna dívka, dva muži na opačné straně barikády a příběh nejedné lásky.Píše se rok 1941 a slovinský Maribor je po okupaci německými vojsky připojen ke Třetí říši. Sousedé a rodiny jsou od sebe násilně odtrženi a v okolních horách se organizuje hnutí odporu. V ulicích stísněných strachem potká mladá Sonja rodinného známého, který ji kdysi zachránil, když zapadla při lyžování do sněhu. Tehdy mu říkala Ludek, nyní je z něj přísný a odměřený německý důstojník SS Ludwig Mischkolnig. Sonja má ale na srdci něco, s čím by jí mohl pomoci… Co vše za tu službu bude ochotná obětovat?

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi z období druhé světové války od oceňovaného slovinského spisovatele Zámek u Lublaně v čase války a okouzlující žena z vysoké společnosti, která záhadně zmizí. Aby si Veronika a její manžel Leo udrželi společenské postavení, jsou nuceni stýkat se s německými důstojníky. Zároveň ale tajně podporují partyzány. Tragický příběh mladé Veroniky odkrývá pět vypravěčů. Všichni doplní dílek tajemné skládačky, ale každý na ni vzpomíná po svém – jako na extravagantní milenku, vznešenou nedostupnou dámu nebo milující dceru.

Román předního slovinského autora Draga Jančara (*1948) vypráví příběh archiváře Janeze Lipnika, který se prostřednictvím historických svědectví vrací do vlastní minulosti i k traumatickým událostem moderní slovinské historie. Prvním spouštěčem těchto vzpomínek se stávají memoáry důstojníka a erotomana Aleksije Grgureviće, jehož mezinárodní „donchuanská“ kariéra začala během druhé světové války ve Slovinsku. Tím druhým pak jsou paměti prosté uklízečky Ivanky K. z psychiatrické léčebny Studenec. Janez Lipnik si svým usilovným pátráním v archivu doplňuje historické informace a dozvídá se, že ani učitelka Zala, jeho poválečná dětská láska, nebyla domobranci Alexijovi Grgurevićovi neznámá. Explicitnost archivních materiálů společně s Lipnikovou bujnou fantazií tvoří osu románu, kolem níž se proplétají jeho rodinné osudy (otec Anton Lipnik přežil koncentrační tábor Osvětim) s tragickým osudem rozdělených Slovinců bojujících za druhé světové války proti sobě, ale i s válečným konfliktem v 90. letech.

V autorském výboru esejů Příčky z Jákobova žebříku se Jančar zabývá především aktuálními otázkami středoevropského prostoru, jakými jsou národní vědomí, nelehké postavení menšin a malých států v rozšiřující a globalizující se Evropě, mezinárodní vztahy, tolerance, pojem svobody, problémy demokracie, vyrovnávání se s totalitní minulostí, ale třeba i osud literatury v moderní době.

Der große slowenische Schriftsteller Drago Jancar schreibt in seinen Erzählungen von Einzelschicksal und Geschichte. Jede Person und jede Geschichte in diesem Band lässt einen kleinen Teil ihrer Welt im Leser zurück.

Kniha představuje třináct nejnovějších esejů světoznámého slovinského prozaika dramatika a esejisty kterou doplňuje obšírný rozhovorem s autorem. Promlouvá naléhavě k nejpalčivějším problémům současného světa a to typicky jančarovským pronikavě demaskujícím jazykem který na druhé straně místy přechází do působivých poloh zkratkovitého uměleckého vyjádření. Autor má nevšední schopnost vidět věci v širších souvislostech času i prostoru a proto bývá vítaným hostem na různých sympoziích a konferencích intelektuálů celého světa a jeho knihy jsou všude hojně překládány.

Qu'ils arpentent une rue de Trieste ou un campus américain, qu'ils méditent dans une chapelle castillane ou dans le métro new-yorkais, les personnages de Drago Jancar voient soudain le sol s'ouvrir sous leurs pieds et restent penchés au-dessus de ce gouffre comme sur une énigme indéchiffrable. Dans le chef-d'œuvre miniature qui ouvre le présent recueil, l'élève de Joyce débat ainsi avec son maître de Schopenhauer ou de Thomas d'Aquin, mais sa propre existence lui demeure un mystère à travers toutes les ironies du sort et jusqu'à son dernier souffle : Il ne les entend plus, seul le grondement lointain est encore là, il ne sait plus si c'est le roulis de la mer ou des foules ou seulement la bora derrière la fenêtre et, entre ses assauts, le discours monotone du professeur Joyce qui décrit la lampe à pétrole. Tragique existentiel et facéties du destin pour un auteur justement défini comme le sismologue d'une histoire chaotique et, au sein de celle-ci, des variations mutines et des répétitions qu'inscrit dans nos vies lady fate.