Marie Klimešová Pořadí knih

O českém výtvarném umění mezi léty 1947 – 1960 nebylo dosud nikdy uvažováno v širším evropském kontextu, který by se vyhnul stereotypu „železné opony“. Zároveň v pohledu na toto období se opakovaně předávají určitá klišé a stereotypy, která brání v pochopení skutečné povahy apozice českého umění tohoto období v rámci poválečného světa. Cílem knihy je proto nabídnout nové zhodnocení českého umění této doby, které se vyhýbá stereotypu střední a východní Evropy, ale uvažuje o tomto umění jako o součásti komplikovaného poválečného vývoje celé Evropy. Poprvé se u nás syntetickou formou zaměřuje na celek české kultury v období vrcholného dogmatismu, na její oficiální a neoficiální struktury, včetně prvních let relativního politického uvolnění. Historičky umění Marie Klimešová a Hana Rousová patří k nestorkám oboru, kteří se daným obdobím zabývají většinu svého profesního života. Bez nadsázky není nikdo, kdo by tak komplikované období zpracoval do této hloubky a nutných souvislostí. Text konfrontovaný se čtyři sta padesáti reprodukcemi vede nepochybně i k uvědomění si stmelující nezdolnosti základních hodnot evropské kultury. Výše uvedené povyšuje knihu na jednu z nejdůležitějších i nejpotřebnějších knih, které za posledních několik desetiletí v Čechách vyšly.

Medailóny českých osobností, jejichž život nebo práce byla či je spojena s pražskou čtvrtí Spořilovem.V krátkém úvodu je shrnuta charakteristika Spořilova jako zahradního města s živým společenským životem. V této specifické komunitě vyrostli, žili a tvořili významní lidé ze všech oblastí kultury (spisovatelé, herci, architekti). Do knihy bylo vybráno 140 z nich, aby reprezentovali Spořilov. Každé osobnosti je věnován medailón s fotografií a stručným shrnutím životní a profesní dráhy. Mezi nejznámější tváře, spojené s touto čtvrtí, patří herec J. Kačer, herec J. Suchý, spisovatel A. Branald nebo fotograf F. Drtikol. Osobnosti jsou řazeny abecedně. V závěru jmenný rejstřík.

Katalog výstavy jednoho z našich nejvýznamnějších výtvarníků, autora originálních výtvarných technik jako jsou koláže, roláže, chiasmáže a například konfrontáže. Jiří Kolář se narodil 24. září 1914 v Protivíně, v letech 1922 - 1945 bydlel na Kladně a prošel mnoha zaměstnáními. Ve čtyřicátých letech se stal členem skupiny 42. V padesátých letech byl vězněn. Publikovat svou literární tvorbu a vystavovat originální práce mohl pouze krátce koncem šedesátých let. Do roku 1979 žil v Praze, po podepsání Charty 77 odjel do zahraničí a v letech 1980 až 1998 pobýval ve vynucené emigraci v Paříži. Jiří Kolář žil do své smrti v roce 2002 v Praze. Ve své výtvarné tvorbě pracoval namísto štětce skalpelem, barvy nahrazoval potištěným papírem a lepidlem. Většího uznání se dočkal po celém světě než ve vlastní zemi. Od šedesátých let uskutečnil přes tři sta výstav. Vydal deset monografií a několik desítek antologií, knih pro děti, katalogů a bibliofilí.