Kálmán Mikszáth Knihy

Anekdotické rozprávanie maďarského klasika je donkichotiádou zo slovenského prostredia horného Považia. Vtipná románová fikcia je koncipovaná na skutočnom donkichotstve posledného pána Nededzského hradu Štefana Pongráca (1835 – 1886). Oneskorený, vrtošivý uhorský feudál však nevedel zastaviť čas a koleso dejín, lebo nimi hýbalo aj praktické myslenie a príčinlivosť Slovákov z grófovho okolia. Tak sa stalo, že pompézne vojenské ťaženie proti slávnej Bystrici za urážku cti sa nekončí dobýjaním veterných mlynov, ale hýrivou pohuľankou v hostinci pod arkádami námestia v Žiline.

Maďarský kritický realista protestoval ve svých dílech proti úpadkovostí a svévoli kněžské hiearchie a vysoké šlechty v letech 60. až 90. oživováním pokrokové národní minulosti a líčením ušlechtilých charakterů střední šlechty z revolučních let 1848-1849. V tomto románu zachytil jako typický obraz rozkladu vládnoucích tříd soudní proces zemana Jana Butlera proti magnátu Dörymu, který Butlera podvodně oženil se svou dcerou, aby ji uchránil před hanbou z následků jejího poměru s církevním hodnostářem. Proces o povolení rozluky manželství trval více než deset let a rozdělil celé Maďarsko na dva tábory, představující síly pokroku a reakce tehdejší maďarské společnosti. Romantické šťastné vyřešení sporu ukazuje, že spisovatel nepostihl sice sílu revolučního lidu, která by dovedla svrhnout magnáty a biskupy, že však si byl vědom pokrokového ducha lidových tradic.

Dílko významného maďarského romanopisce (1847-1910), do časů Rákócziho povstání v Uhrách zasazený příběh dvou "žebravých studentů", kteří si jdou po otcově smrti hledat své místo v životě, procházejí uprostřed vzrušené doby zcela rozdílnými osudy a po delším oddálení se posléze opět sejdou na lepší cestě života.

Děj se odehrává na počátku 18. století, kdy probíhalo v Uhrách protihabsburské povstání Františka II. Rákócziho. Když podžupan Pavel Görgey postřelí starostu města Levoče, který následně zemře, vyhlásí měšťané, že všichni obyvatelé Levoči musí chodit ve smutečním oblečení, dokud nebude starosta pomstěn.

Romantický příběh lásky dvorního šaška císaře Františka 1. a mladičké maďarské šlechtičny Ilonky.

Román zachycuje historii maďarské šlechtické rodiny. Na příkladu hraběte Štěpána Pongrácze, který si usmyslil žít v 19. století po způsobu středověkých hradních pánů, ukazuje autor, k jakým výstřednostem sváděl šlechtu zahálčivý způsob života.

Ústředním tématem tří satir je směšné velikášství chudnoucích uherských zemanů, jejich marná snaha zastřít úpadek vnějškovou okázalostí, jejich úsilí za každou cenu znovu dosáhnout pohodlného, blahobytného života.