Žádné slzy pro mrtvého : detektivní román
- 126 stránek
- 5 hodin čtení
Kriminální příběh, kde autor dává čtenáři šanci osvědčit své pátrací a kombinační schopnosti.






Kriminální příběh, kde autor dává čtenáři šanci osvědčit své pátrací a kombinační schopnosti.
Pavel Verner (1947-2009) byl znám především jako prozaik a politický komentátor. Do literatury však vstoupil v 60. letech právě jako básník, kdy debutoval na stránkách Divokého vína. Svazek jeho básní podává nezvratné svědectví o tom, že byl především básník. A ne ledajaký -- pěstoval v poezii tak vzácné bylinky, jako jsou humor, včetně onoho černého, sarkasmus, ironie i sebeironie. Vernerovy verše -- ať z 60. a 80. let či z počátku nového tisíciletí -- jsou vzácně spjaty osobitou poetikou, bohatou obrazností, hrou se zvukomalebnou stránkou i překvapivými pointami. Kde jinde se v české poezii setkáte s incestním dědečkem z Liberce (i odjinud), s opilými tatíky na vycházce, se starci v rozpuku, mukly celibátu či s hanbatou geometrií? Lze jen litovat, že básnická tvorba tohoto autora, stigmatizovaná jmény Fr. Gellnera a V. Hraběte, je provždy uzavřena.
Vědeckofantastický román založený na paralele dvou časových úseků. Na jedné straně kolem roku nula - narození a život Ježíše, kde vývoj lidské civilizace je z povzdálí kontrolován mimozemšťany maskovanými za anděly. Na druhé straně - v budoucnosti, v přetechnizované společnosti, kde probíhá experiment se zrozením člověka chemickou cestou.
V románu Pražské hyeny (s podtitulem Románové falotikum) modeluje [autor] groteskně zkarikovaný, hyperbolizovaný obraz české polistopadové společnosti. Nástup mechanismů svobodného trhu jej zde podnítil k černému humoru, k výsměšné satiře s výrazně akcentovanými erotickými a funebrálními motivy, která v závěru přerůstá až do blasfemie. Vernerův styl charakterizuje pozměňování a parodování tradičních motivů a témat spolu se sarkasmem a chladně ironickým odstupem, s jakým sleduje osudy svých hrdinů, aniž by cítil potřebu nabízet jim řešení a vnášet do jejich životů perspektivu. Příznačná je zpravidla i vynalézavá, dynamická dějová konstrukce, založená na splétání dvou paralelních příběhů, popřípadě dějových rovin.... celý text
Kniha nese podtitul Svědectví tiskového mluvčího ministra zdravotnictví a je svědectvím o skandálních poměrech na ministerstvu zdravotnictví v době ministrování Ivana Davida.
Politický satirický román z naší historie se současnými poslanci Parlamentu České republiky v hlavních rolích.
Na průřezu jednoho staveniště velkého stavebního podniku a na osudech jeho zaměstnanců, lidí různých typů a postavení, autor demaskuje pokleslé lidské aktivity,které se stávají nástrojem degradace člověka, jehož život je zredukovaný do honby za postavením a penězi, deformovaný sobectvím a ztrátou ideálů.
Zabývat se historií obecně znamená vyvozovat poučení z objektivně poznané minulosti, abychom dokázali porozumět současnosti a odhadnout budoucnost. V této učebnici, zpracované pro studium sociální a mediální komunikace na Univerzitě Jana Amose Komenského Praha, se jedná o maximální možný a poněkud zjednodušující servis poznání vývoje mezilidské komunikace v mediální, éře od vynálezu knihtisku po současnost elektronických médií, v čase, kdy mluvíme o nadvládě médií (těch, kdo jimi disponují), tedy mediokracii. Práce s textem by měla spočívat především v pochopení souvislostí kontinuálnosti vývoje světa ve stále provázanějších souvislostech a při stále větším zapojení médií k prosazování zejména propagačních a propagandistických cílů různých subjektů stále globalizovanějšího světa. Snaha je o vyvození poučení z porozumění příčin toho, co se kdy, kde, pod taktovkou médií přihodilo a děje. Studium dějin nespočívá v biflování letopočtů, ale přesto se nevyhneme zlomovým událostem, které bude nutné umět zařadit na časovou osu, propojit, co se kdy souběžně dělo na různých místech politického světa, pochopit souvislosti vývoje v Čechách a v zahraničí, stále bližším než vzdálenějším.
Co lidí, tolik podob lásky a tolik variací na téma milostného víceúhelníku. Pavel Verner napsal šestnáct mimořádně vtipných povídek, ve kterých se lidé milují a zrazují a nemohou si od toho jakoby metafyzického údělu pomoci. Jemná hranice mezi milováním a ubližováním je prostorem, do kterého autor zasadil hrdiny své knihy v situacích, ve kterých cynický smích střídají slzy. Verner má dar ironie až černé, a umí ji zkušeně stupňovat. Dovedně užívá psychologické zkratky, překvapivé pointy a vtipných dialogů nesoucích napínavý děj. Úsporným stylem vypráví příběhy, které může každá čtenářka a každý čtenář ke svému překvapení zažít na vlastní kůži za rok, za měsíc, zítra. Na horizontu milostných havárií se rýsuje jak fantaskní, tak všední současnost. Autor na své hrdiny – stejně jako ve svých předchozích knihách – pohlíží s odstupem nezúčastněného vypravěče, tentokrát však s laskavým pochopením pro jejich slabosti, a s humorem, který chvilkami.
Soubor osmnácti povídek má společné téma: partnerské milostné vztahy. Jednotlivé příběhy se odehrávají v rozpětí čtyřiceti let (1970 až 2010), částečně reflektují dobové události, zvyky či způsob života, a tak si na své přijdou i pamětníci. Název HRA NA PRAVDU je i názvem jedné z povídek, ale „hraní na pravdu“ je charakteristickým rysem všech vypsaných dějů. Některé povídky byly v minulosti otištěny časopisecky, v souborném vydání však vycházejí poprvé.
Povídkový debut českého romanopisce shrnuje satirické povídky na téma mezilidských vztahů a obecných etických problémů. Celkem 19 povídek se odehrává většinou koncem tohoto století a reflektuje i nejaktuálnější otázky a problémy naší společnosti, jako jsou restituce, podnikání, jazyková nevybavenost našich lidí, bezradnost v nakládání s osobní svobodou atd.... celý text
Propaganda coby vytvoření pozitivního obrazu vůdčího jedince před veřejností je známá s existencí prvních vůdců a panovníků. Text předkládá stručný průřez historií od času egyptských faraonů přes starověké věštce, lživé paměti novověkých vůdců a politiků, podrobněji se zabývá propagandou nacistickou, komunistickou či válečnou. Popis informačního věku spolu s propagandou globalizovaného světa tvoří závěr první části. Další část učebnice rozkrývá důležitost vlastníka médií, poté se věnuje manipulaci s veřejností v žurnalistické praxi i reklamě z hlediska jednotlivých druhů médií.
Příběh Marie, mladé a inteligentní ženy, o tom, jak založit rodinu se svou dlouholetou, ale pro praktický život naprosto nepoužitelnou láskou.
Jak nezabít manžela je neobvykle vtipný a čtivý příběh Marie, mladé, inteligentní a pohledné ženy, která řeší typický tragikomický problém dneška. Jak založit rodinu se svou dlouholetou a naprosto nepoužitelnou láskou? Její milenec je totiž přesvědčen o svém básnickém nadání, a vysedáváním po vinárnách se stává spíš znalcem kvalitních vín než perspektivním otcem rodiny. Marie však věří, že jenom manželství z lásky může být šťastné, a když se objeví těžkopádný neatraktivní a poněkud obstarožní nápadník, bohatý podnikatel, objeví se i dilema: láska nebo dobré bydlo. Kamarádky, kolegyně, rodina - všichni trvají na manželství z lásky - příběh ústí v nečekanou komickou frašku a čtenář může jen litovat, že příběh zábavné a sarkastické glosátorky vlastního osudu nepokračuje. Není divu, že byla tato próza zařazena (pod názvem Maryša naruby) do vysílání českého rozhlasu
Brožura se nejprve zabývá osobními předpoklady pro novinářskou práci, dále vymezuje používané terminologické pojmy, představuje strukturu členění tištěných periodik. Nezapomíná na internet a novinářskou fotografii, popisuje tiskové techniky a grafickou úpravu periodik. Na závěr seznamuje s vývojem ilustrací a objasňuje jejich česká specifika v souvislosti se světovými trendy.
Kniha shrnuje etiopatogenezi, klinické příznaky, vyšetřovací algoritmy a diferenciální diagnostiku benigní hyperplazie prostaty (BHP). Těžiště je v souhrnu současného pohledu na konzervativní léčbu BHP; je zde podán podrobný výčet jednotlivých metod: watchful waiting, léčba alfablokátory, inhibitory 5-alfa-reduktázy, kombinovaná farmakoterapie, fytoterapie a ostatní medikamentózní léčba. Doporučená farmakoterapie se opírá o osobní zkušenosti autora podpořené posledními poznatky se zvláštním důrazem na doporučené postupy (Guidelines) Evropské a Americké urologické asociace. Kniha je doplněna přehlednými schématy a tabulkami, kapitolou zahrnující »minimum« znalostí o farmakoterapii BHP a přehled nejčastějších chyb a omylů v prvotním vyšetření, léčení i dalším sledování nemocných s benigní hyperplazií prostaty.
Policista Babánek při zatýkání zastřelí obviněného, který byl důležitým článkem společnosti obchodující s drogami. Za tento chabný krok je propuštěn od policie a stává se soukromým detektivem...
Chronologický vývoj českého novinářství, vývojová specifika. Vysokoškolská učebnice.
Publikace přináší přehled základních druhů žurnalistických sdělení (např. zpráva, článek, rozhovor, reportáž), podává jejich stručné charakteristiky. Obsahuje příklady jednotlivých žánrů (ukázky zpracovávají stejné téma). Stručně seznamuje se vznikem a vývojem agenturního zpravodajství a v závěrečné kapitole informuje o vývoji i současné podobě rozhlasového a televizního vysílání.
Příručka je vhodnou inspirací pro pedagogy všech typů škol. Zahrnuje osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií. Autor soustředil svou pozornost i na vazby Mediální výchovy se vzdělávacími oblastmi, Člověk a společnost, Jazyk a jazyková komunikace, Umění a kultura. Metodickou část napsala Maria Bezchlebová.
Náramně pěkné čtení o bydlení nelítostného hejtmana Jana Žižky z Trocnova v královském městě Plzni L. P. 1419, o přeukrutném dobývání perly landfrídu Prokopem Holým a jeho cafúry z kalicha o čtrnácte roků později, o slavném udatenství obránců města piva, když statky své pazourůmloupeživým v plen nevydali, a také o nevídaném netvoru ze země saracénské.