Knihobot

Richard Pipes

    11. červenec 1923 – 17. květen 2018

    Richard Pipes byl historik, který se specializoval na ruské dějiny. Jeho práce se soustředila na carské a sovětské období, přičemž zdůrazňoval totalitní povahu komunistického režimu. Pipes se snažil odhalit historické kořeny ruského imperialismu a sovětské expanze. Jeho analytický přístup a ostrá kritika sovětské moci z něj učinily vlivnou postavu studené války.

    Richard Pipes
    The Russian Intelligentsia
    Russia under the Bolshevik Regime
    Vlastnictví a svoboda
    Rusko za starého režimu
    Vixi: Paměti nezařaditelného
    Dějiny ruské revoluce
    • Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923. Pipes v ní shrnul závěry několika svých předchozích prací o ruských a sovětských dějinách konce 19. a první poloviny 20. století. V Dějinách ruské revoluce Pipes sleduje tři základní vývojová období: agónii starého carského režimu, bolševické dobytí moci v Rusku a počátky bolševického režimu - občanská válka, NEP, bolševická propaganda v Rusku a vývoz komunismu do zahraničí. Pipesova kniha je především vynikajícím historickým esejem o moderních ruských dějinách, o pádu carského impéria a o vzniku ve světových dějinách jedinečného totalitního státu.

      Dějiny ruské revoluce
    • V říjnu roku 1939 utekl šestnáctiletý Richard Pipes s rodiči z nacisty okupované Varšavy. Dostali se do Spojených států, kde Pipes začal studovat na vysoké škole, vstoupil do armády Spojených států, byl skoro čtyřicet roků profesorem ruských dějin na Harvardu a stal se poradcem prezidenta Reagana pro Východní Evropu a Sovětský svaz. V této poutavě napsané knize vzpomíná významný historik na vlastní nevšední život a vypraví o některých nejdůležitějších politických událostech 20. století. Pipes popisuje, jak fungoval Harvard ve svém zlatém věku, diskutuje povahu sovětského komunismu za studené války a všímá si jako účastník Reaganovy vlády jejích vnitřních sporů o politiku vůči Sovětskému svazu. Přináší nádherné portréty kulturních a politických osobností, například Isaiaha Berlina, Ronalda Reagana a Alexandra Haiga, i jedinečné postřehy o rodném Polsku, o svém židovství a o asimilaci do americké kultury. V knize možná nejvíce zaujme Pipesův popis vlastního vývoje jako historika, jeho pojetí dějin a jak o nich psát.

      Vixi: Paměti nezařaditelného
    • České vydání monografie Rusko za starého režimu (Russia Under the Old Regime, vyšla prvně v roce 1974) se opírá o druhé, opravené vydání z roku 1992. Pipesova studie tvoří jakýsi klíč ke čtení autorových novějších prací o socialistickém a komunistickém Rusku. To do značné míry ovšem platí pro celou, dnes v českém prostředí hojně vydávanou produkci o ruských a sovětských dějinách 20. století, jež jaksi postrádá ukotvení ve starší ruské historii. Richard Pipes rozhodně není historikem politických dějin. Mnohem spíše bychom ho mohli nazvat historikem struktur a historikem společnosti. Protože však ruské dějiny od dob cara Ivana Hrozného až po nesmělou industrializaci konce 19. století tvoří pevný celek, pokusil se ve své vynikající knize postihnout právě patrimoniální povahu carského režimu, a to ve všech společenských vrstvách – car, služebná aristokracie, církev, úřednictvo, měšťanstvo a rolníci. Samostatně pak pojednal o roli inteligence v ruských dějinách a především o jejím vlivu na proměnu carského režimu ve druhé polovině 19. století. Na českém knižním trhu představuje Pipesova práce o vzniku právních a institucionálních základen, které umožnily vytvoření byrokratického policejního státu ovládaného komunisty, zcela ojedinělou publikaci.

      Rusko za starého režimu
    • Přesvědčivá studie dějin významného amerického historika (narozen 1923 v Těšíně) se zabývá historickým vývojem vlastnických práv a tím, jak tento vývoj ovlivnil rozvoj hospodářských a politických svobod ve společnosti. Autor postupně pojednává o ideji vlastnictví od Platóna až po současnost i o institucích vlastnictví, dále porovnává Rusko a Anglii a ukazuje, jak počáteční vývoj vlastnictví půdy v Anglii jejím obyvatelům umožňoval kontrolovat královskou moc, kdežto absence této kontroly v Rusku vedla k nástupu samoděržaví. V poslední a nejdiskutabilnější kapitole Pipes tvrdí, že i když moderní sociální stát princip soukromého vlastnictví přímo nezpochybňuje, má stejné rysy zaměřené proti vlastnictví, a tudíž proti svobodě, jako měl stát předmoderní, absolutistický.

      Vlastnictví a svoboda
    • Alexander Yakovlev

      • 168 stránek
      • 6 hodin čtení
      2,0(1)Ohodnotit

      Youth -- War -- Khrushchev's speech -- Columbia University -- Trouble -- Canada -- Back home -- The December 1985 Memorandum -- Relations with Gorbachev -- Glasnost' -- Need of a fundamental break -- Role in foreign policy -- The 1939 Secret Protocol -- Attitude toward the United States -- Advocating presidency -- Accusations of treason -- Bolshevik crimes -- Dissolution of the Soviet Union -- Private life -- The August 1991 Coup -- Yakovlev's final thoughts about Russia and Russians -- Death

      Alexander Yakovlev
    • The Unknown Lenin

      • 240 stránek
      • 9 hodin čtení
      3,7(6)Ohodnotit

      Lenin - the man, the revolutionary, and the world leader - has remained an enigma, part myth arising from the tumult of the Russian Revolution and part image carefully controlled for nearly seventy years by the leaders of the Soviet Union and their sympathizers abroad. The Unknown Lenin, containing long concealed documents from the Soviet archives, helps correct the myth and revise the image. Lenin emerges here as a ruthless, manipulative leader who used terror, subversion, and persecution to achieve his goals.

      The Unknown Lenin
    • Dvě groteskní novely - Osudná vejce (1924) a Psí srdce (1925) - plné napětí, bohatého děje, překvapivých zvratů a komediálnosti jistě upoutají i neobvyklým námětem. V Osudných vejcích se čtenář stane svědkem zhmotnění Darwinovy teorie: náhodně objevený zázračný paprsek probouzí k životu nové a nové jedince, silnější požírá slabšího, a tak katastrofa na sebe nenechá dlouho čekat. V Psím srdci už nejde o hříčku náhody, ale o připravovaný experiment. Známý profesor transplantuje toulavému psu hypofýzu a mužské pohlavní orgány. Experiment však profesora zaskočí - zvíře se sice mění v člověka, ale v neuvěřitelného hrubce, nevzdělance, agresívního asociála a podlého zbabělce. Homunkulus ohrožuje své okolí a jeho tvůrce si muží položit otázku o zodpovědnosti vědce. Bulgakov využil fantastiky k odhalení problémů reálného života, k apelu na lidskou zodpovědnost, tak naléhavou i v dnešním světě.

      Osudná vejce. Psí srdce
    • Beginning with Plato and the first expressions of a utopian vision of a property-less society, Pipes describes communism's historical antecedents, through to Marx, Engels and the birth of communism' as a theory of class relations and a call to arms. He traces its spread to Russia and its adoption by young radical intellectuals led by Lenin, and explores why Russia, against all Marx's predictions, was such a fertile ground. He goes on to reckon brilliantly with the history of the Soviet Union, from the Russian Revolution and the Civil War, Stalin, Stalinism and the Great Terror, and the Second World War to the regime's decline and its ultimate collapse.Pipes also looks at communism in its global context, from its spread to China and the Third World to its reception in the West, the Comintern, and the world-wide power struggle known as the Cold War. Finally he analyses the roots of communism's catastrophic failures and the staggering human cost it inflicted on the world in the 20th century.

      Communism : a brief history