Richard Pipes Knihy

Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923. Pipes v ní shrnul závěry několika svých předchozích prací o ruských a sovětských dějinách konce 19. a první poloviny 20. století. V Dějinách ruské revoluce Pipes sleduje tři základní vývojová období: agónii starého carského režimu, bolševické dobytí moci v Rusku a počátky bolševického režimu - občanská válka, NEP, bolševická propaganda v Rusku a vývoz komunismu do zahraničí. Pipesova kniha je především vynikajícím historickým esejem o moderních ruských dějinách, o pádu carského impéria a o vzniku ve světových dějinách jedinečného totalitního státu.

V říjnu roku 1939 utekl šestnáctiletý Richard Pipes s rodiči z nacisty okupované Varšavy. Dostali se do Spojených států, kde Pipes začal studovat na vysoké škole, vstoupil do armády Spojených států, byl skoro čtyřicet roků profesorem ruských dějin na Harvardu a stal se poradcem prezidenta Reagana pro Východní Evropu a Sovětský svaz. V této poutavě napsané knize vzpomíná významný historik na vlastní nevšední život a vypraví o některých nejdůležitějších politických událostech 20. století. Pipes popisuje, jak fungoval Harvard ve svém zlatém věku, diskutuje povahu sovětského komunismu za studené války a všímá si jako účastník Reaganovy vlády jejích vnitřních sporů o politiku vůči Sovětskému svazu. Přináší nádherné portréty kulturních a politických osobností, například Isaiaha Berlina, Ronalda Reagana a Alexandra Haiga, i jedinečné postřehy o rodném Polsku, o svém židovství a o asimilaci do americké kultury. V knize možná nejvíce zaujme Pipesův popis vlastního vývoje jako historika, jeho pojetí dějin a jak o nich psát.

České vydání monografie Rusko za starého režimu (Russia Under the Old Regime, vyšla prvně v roce 1974) se opírá o druhé, opravené vydání z roku 1992. Pipesova studie tvoří jakýsi klíč ke čtení autorových novějších prací o socialistickém a komunistickém Rusku. To do značné míry ovšem platí pro celou, dnes v českém prostředí hojně vydávanou produkci o ruských a sovětských dějinách 20. století, jež jaksi postrádá ukotvení ve starší ruské historii. Richard Pipes rozhodně není historikem politických dějin. Mnohem spíše bychom ho mohli nazvat historikem struktur a historikem společnosti. Protože však ruské dějiny od dob cara Ivana Hrozného až po nesmělou industrializaci konce 19. století tvoří pevný celek, pokusil se ve své vynikající knize postihnout právě patrimoniální povahu carského režimu, a to ve všech společenských vrstvách – car, služebná aristokracie, církev, úřednictvo, měšťanstvo a rolníci. Samostatně pak pojednal o roli inteligence v ruských dějinách a především o jejím vlivu na proměnu carského režimu ve druhé polovině 19. století. Na českém knižním trhu představuje Pipesova práce o vzniku právních a institucionálních základen, které umožnily vytvoření byrokratického policejního státu ovládaného komunisty, zcela ojedinělou publikaci.

Přesvědčivá studie dějin významného amerického historika (narozen 1923 v Těšíně) se zabývá historickým vývojem vlastnických práv a tím, jak tento vývoj ovlivnil rozvoj hospodářských a politických svobod ve společnosti. Autor postupně pojednává o ideji vlastnictví od Platóna až po současnost i o institucích vlastnictví, dále porovnává Rusko a Anglii a ukazuje, jak počáteční vývoj vlastnictví půdy v Anglii jejím obyvatelům umožňoval kontrolovat královskou moc, kdežto absence této kontroly v Rusku vedla k nástupu samoděržaví. V poslední a nejdiskutabilnější kapitole Pipes tvrdí, že i když moderní sociální stát princip soukromého vlastnictví přímo nezpochybňuje, má stejné rysy zaměřené proti vlastnictví, a tudíž proti svobodě, jako měl stát předmoderní, absolutistický.

Why have Russians chosen unlimited autocracy since the Middle Ages? Why is democracy unable to flourish in Russia? This work is an analysis of Russia's immemorial commitment to the theory and practice of autocracy. It demonstrates why the belief in autocracy remains the most formative and powerful idea in Russia's political history.

The book explores the intricate relationship between literature and society, delving into how literary works reflect and shape cultural and political landscapes. It features a collection of essays and critiques that highlight significant themes, authors, and movements, offering readers a comprehensive understanding of the literary world. With insights from renowned critics, the text serves as both an analysis of historical contexts and a commentary on contemporary issues in literature, making it a valuable resource for scholars and enthusiasts alike.

Youth -- War -- Khrushchev's speech -- Columbia University -- Trouble -- Canada -- Back home -- The December 1985 Memorandum -- Relations with Gorbachev -- Glasnost' -- Need of a fundamental break -- Role in foreign policy -- The 1939 Secret Protocol -- Attitude toward the United States -- Advocating presidency -- Accusations of treason -- Bolshevik crimes -- Dissolution of the Soviet Union -- Private life -- The August 1991 Coup -- Yakovlev's final thoughts about Russia and Russians -- Death

Lenin - the man, the revolutionary, and the world leader - has remained an enigma, part myth arising from the tumult of the Russian Revolution and part image carefully controlled for nearly seventy years by the leaders of the Soviet Union and their sympathizers abroad. The Unknown Lenin, containing long concealed documents from the Soviet archives, helps correct the myth and revise the image. Lenin emerges here as a ruthless, manipulative leader who used terror, subversion, and persecution to achieve his goals.

Kratší novela, odehrávající se těsně po revoluci v Rusku. Slavný lékař nalezne na ulici zbídačeného psa, ujme se ho a začne o něj pečovat. Protože však rád experimentuje s lékařskou vědou, provede pokus i na psovi, jenž se posléze začne pozvolna měnit v člověka.. Bulgakov novelu napsal počátkem roku 1925, nicméně poprvé byla v autorově vlasti otištěna až v roce 1987. Text ležel do té doby v archívech a šířily se jen neurčité zvěsti o jeho obsahu.