Alfred Jarry Knihy

Méně známá próza tvůrce Otce Ubu tentokrát vypráví o vojenské zkušenosti autora. Text, nepostrádající humornou nadsázku, přechází z filozofického pojednání do básně i dramatu.

Mezi Jarryho druhé nejvýznamnější souborné dílo patřily Skutky a názory doktora Faustrolla, patafyzika, které bylo vydáno až posmrtně (na Jarryho přání, aby kniha vyšla až v době, která ji bude s to pochopit) a které patafyziku zobrazuje jako „vědu imaginárních výsledků“.

Hyperbola na malé ploše, tak by bylo možno velmi stručně charakterizovat osobitý satirický text Nadsamce Alfreda Jarryho. Nadměrně obdařený, vyvinutý a zdatný nadsamec beroucí na sebe podobu indiána, nadlidské výkony v podobě rychlostního závodu pětikola osazeného lidskými závodníky s lokomotivou, nadčasové vynálezy symbolizované univerzálním palivem Perpetual Motion Food, zajišťujícím výživu závodníků, či elektrickými přístroji testujícími intenzitu lidského citu... Realita roztříštěná na kousky, jež se znovu absurdně spojí v surreálnu na rádoby vědeckém pozadí, po němž defilují postavičky, figury i monstra odhalující a demonstrující činy nemožné, to je zparodovaný mýtus supermana počátku 20. století - Nadsamce Alfreda Jarryho.

Spekulace vycházely v letech 1901–1902 v literárním čtrnáctideníku Bílá revue (La revue blanche). Výbor je doplněn několika texty ze satirického týdeníku Divoká kachna (Le Canard sauvage) a jednou ukázkou z italské revue Poesia. Souborné vydání Jarryho časopiseckých příspěvků vyšlo poprvé v roce 1911, toto vydání se opírá o reedici z roku 1969.

„Zatrubte prdelí v tubu, ať žije náš otec Ubu!“ A také nové vydání všech čtyř her, jejichž hrdinou je tento slavný pravzor tyranie. Ponoukán matkou Ubu, zabije otec Ubu polského krále a takřka se zmocní polské koruny. Na cestě za bohatstvím a mocí masakruje vše, co mu přijde do cesty, aniž by v tom viděl něco zlého.Hra Ubu králem byla poprvé veřejně uvedena v roce 1896 v Paříži a sklidila velmi rozporuplné reakce: část diváků byla pohoršena sprostými slovy a obscénními gesty, jiní se hurónsky smáli a plácali do kolen. Král Ubu je dodnes stálicí divadelních jevišť. Slavná divadelní hra Ubu králem je považována za typický příklad absurdního dramatu. Ironie, sarkasmus, žádné zábrany, snaha šokovat, vulgárnost, absolutní porušení řádu a pravidel, to jsou jen některé definice této hry. Jarry svou hrou šokuje celý svět, svým jedinečným vyjádřením se však snaží upozornit na nebezpečí hlouposti a stádnosti a kritizuje soudobý svět společnosti. Ač kniha vyšla již v roce 1885, i dnes nám má co říct. Ve společném vydání vychází všechny čtyři hry s hlavní postavou krále Ubu.

Divadelní hra Alfreda Jarryho Ubu králem, je považovaná za předchůdce absurdního dramatu, dada a surrealismu. Vznikla v roce 1885 jako studentská recese na gymnáziu v Rennes, utahující si z učitele fyziky Hébérta (vyslovovaného ébé, odtud ubu). V roce 1888 studenti uvedli ve svém loutkovém divadle frašku Poláci. Jarry hru později výrazně přepracoval a v roce 1896 proběhla skandální premiéra v divadle Théâtre de l´Ouvre v Paříži. Hlavním hrdinou je fiktivní polský tyran, který se zmocnil trůnu vraždou legitimního krále a nakonec byl vyhnán ze země. Jarry později dopsal ke hře řadu pokračování, jedním z nich je i hra Ubu spoutaný. Vychází v edici D jako 127. svazek.

„Zatrubte prdelí v tubu, ať žije náš otec Ubu!“ Souborné vydání divadelních šprýmů na téma král Ubu.

Historický román z antického Říma v 1. století našeho letopočtu popisuje konec Julsko-Claudijské dynastie, jejímž významným členem byl i císař Claudius. Autor si za hlavní postavu románu vybral Messalinu, jednu z Claudiových manželek. Kniha začíná za posledních dní hrůzovlády Claudiova šíleného synovce Caliguly. Dospívající Messalina se rozhodne, že přijme nabídku k sňatku od stárnoucího Claudia. Po Caligulově násilné smrti se Claudius stává císařem, Messalina se mění v cílevědomou intrikánku s nymfomanskými sklony a pokouší se ovládat císařství. Claudius dlouho nic netuší, ale nakonec jsou sečteny i Messalininy dny... Popisný historický román se pokouší stavět na přesných historických faktech. Messalina jako hrdinka lákala autora především díky svému pestrému sexuálnímu životu a intrikánství, a jejím prostřednictvím se snažil vyvolat barvitou a autentickou představu sexuálních zvyklostí aristokratické společnosti ve starém Římě.