Rumunsko-francouzský básník a esejista, známý především jako zakladatel hnutí Dada, nihilistického revolučního uměleckého směru. Jeho raná tvorba, včetně manifestů a prvních dadaistických textů, šokovala a rozkládala jazykové struktury. Později se v Paříži zapojil do destruktivních aktivit s cílem provokovat veřejnost. Kolem roku 1930, unaven nihilismem, se přidal k surrealismu a angažoval se v politice, což ho přiblížilo lidem. Jeho zralá lyrická poezie odhaluje úzkost lidské existence, rozpolcenou mezi vzpourou a úžasem nad každodenní tragédií, přičemž chaotická slova dada nahradil obtížným, ale zlidštěným jazykem.
Dosud nejrozsáhlejší výbor z poesie Tristana Tzary (1896–1962), jednoho z iniciátorů dadaismu a z nejvýznamnějších moderních básníků; na čas se připojil i k surrealismu, k vrcholům jeho tvorby – a celé moderní poesie – patří rozsáhlá skladba Aproximativní člověk. Básně ve výběru a novém překladu Petra Krále, který je autorem doslovu – zasvěcené studie o básnické tvorbě Tristana Tzary.
Kniha je rozsáhlým, více než třistastránkovým výborem z celoživotní tvorby známého francouzského autora rumunského původu, jednoho z tvůrců dadaismu – Tristana Tzary. Svazek obsahuje texty od knihy První nebeské dobrodružství pana Antipyrina (Curych 1916) až po soubor Právě nyní (Paříž 1961), včetně nejdůležitějších manifestů dada z klíčové publikace Sedm manifestů dada (Paříž 1924). Překlad je dílem básníka, prozaika, překladatele, člena legendární surrealistické Skupiny Ra Zdeňka Lorence, který se věnoval Tzarově tvorbě od konce 30. let až do své smrti v roce 1999. Svazek podstatně rozšiřuje dosud poslední česky vydaný výbor Tzarových textů Paměť člověka, od jehož vydání uplynulo již 41 let. Knihu graficky upravil David Pohribný, je vybavena obrazovou přílohou, rozsáhlou studií Zdeňka Lorence o Tzarově životě a díle i bibliografií hlavních Tzarových děl, kterou sestavil editor svazku Michal Bauer.
První větší český výbor z veršů jednoho ze zakladatelů nového, r. 1916 ve Francii vzniklého literárního směru dadaismu. Doprovází jej obsáhlá studie o autorovi i směru, jehož byl nejen spoluzakladatelem, ale i nad jiné významným a aktivním představitelem. V posledních verších se autor vrací do dávné minulosti a k pramenům francouzského básnictví.
Básnická sbírka. Báseň „Jde to“ ze stejnojmenné knížky přeložil Ivo Fleischmann. Doplněno Poznámkou k francouzskému vydání a Poznámkou k českému vydání od Marie Koťátkové.