Knihobot

Tristan Tzara

    16. duben 1896 – 25. prosinec 1963

    Rumunsko-francouzský básník a esejista, známý především jako zakladatel hnutí Dada, nihilistického revolučního uměleckého směru. Jeho raná tvorba, včetně manifestů a prvních dadaistických textů, šokovala a rozkládala jazykové struktury. Později se v Paříži zapojil do destruktivních aktivit s cílem provokovat veřejnost. Kolem roku 1930, unaven nihilismem, se přidal k surrealismu a angažoval se v politice, což ho přiblížilo lidem. Jeho zralá lyrická poezie odhaluje úzkost lidské existence, rozpolcenou mezi vzpourou a úžasem nad každodenní tragédií, přičemž chaotická slova dada nahradil obtížným, ale zlidštěným jazykem.

    Tristan Tzara
    Cinema Calendrier Du Coeur Abstrait Maisons Bois Par Arp
    Seven Dada Manifestoes and Lampisteries
    Paměť člověka
    Slunná silnice samá radost
    Mluvím já vlci
    Daroval jsem svou duši bílému kameni

    Básně začal psát již během studia na gymnáziu v Bukurešti. Svůj umělecký pseudonym si zvolil v roce 1915. V roce 1916 žil v Curychu, kde byl jednou z osobností, které založily v kabaretu Voltaire hnutí dada.

    Tristan Tzara, vlastním jménem Samuel Rosenstock (16. dubna 1896, Moineşti, Bacău, Rumunsko – 25. prosince 1963, Paříž, Francie) byl francouzský básník a dramatik rumunsko-židovského původu. Jedná se o jednoho ze zakladatelů dadaismu.

    V roce 1919 odešel do Paříže, kde ovlivnil kubistické a futuristické umělce. Spolupracoval s Louisem Aragonem, André Bretonem a Phillipe Soupaultem. Tato spolupráce skončila okolo roku 1924, protože Tzara odmítl vznikající surrealismus. Po roce 1929 však začíná publikovat i v surrealistických časopisech.

    V letech 1925–1926 si nechal zbudovat vlastní dům v Paříži od architekta Adolfa Loose. Tento dům je považován za jednu z nejvýznamnějších realizací tohoto architekta.

    Ve třicátých letech spolupracoval s levicovými politiky, angažoval se proti fašismu a nacismu a ve prospěch republikánů ve španělské občanské válce. V pozdějších letech se věnoval i literární (F. Villon) a výtvarné kritice.

    V březnu 1946 přednášel v Praze.

    wikipedia.cz