Knihobot

Hans Henny Jahnn

    17. prosinec 1894 – 29. listopad 1959

    Hans Henny Jahnn byl německý dramatik a prozaik, jehož dílo se vyznačuje nihilistickým a expresionistickým stylem. Jeho hry často obsahují znepokojivé motivy a zkoumají temné stránky lidské psychiky. V jeho prozaickém díle, včetně rozsáhlých románových trilogií, se často objevují témata jako osamělost, hledání identity a existenční úzkost. Jahnnův literární styl je náročný, ale zároveň evokativní a silně atmosférický.

    Hans Henny Jahnn
    Fluss ohne Ufer II. Die Niederschrift des Gustav Anias Horn II
    Fluss ohne Ufer
    Fluss ohne Ufer I.
    Perrudja
    Fluß ohne Ufer, 3 Bde. in 4 Tl.-Bdn.. Das Holzschiff; Die Niederschrift des Gustav Anias Horn I und II; Epilog. Roman in 3 Tln.
    Třináct podivných příběhů
    • 2016

      Noc z olova

      • 160 stránek
      • 6 hodin čtení
      4,1(14)Ohodnotit

      Román Noc z olova je sondou do nejskrytějších zákoutí duše plnou neobvyklých symbolů a obrazů vymykajících se realitě, které utkví v mysli i dlouho po přečtení. Ústřední postava, Matthieu, se vydává na pouť temným, nehostinným městem, jehož obyvatelé nikdy nespí. Vše je jen pouhý klam, pokřivený odraz v zrcadle. Po boku druha Anderse, svého mladšího dvojníka, se propadává do temnoty a s sebou strhává i udiveného čtenáře. Novela Noc z olova z roku 1956 uzavírá rozsáhlé dílo vzdělance a estéta, německého spisovatele a dramatika Hanse Hennyho Jahnna (1894–1959).

      Noc z olova
    • 2007

      Hans Henny Jahnn (1894–1959), prozaik, dramatik, esejista a stavitel varhan, nositel řady literárních cen, je jedním z nejsvéráznějších a nejspornějších německých autorů 20. století. Z jeho význačných děl jmenujme expresionistické drama Pas­tor Ephraim Magnus (1919), monumentální románovou trilogii Fluß ohne Ufer (Řeka bez břehů; 1949–61) či román Die Nacht aus Blei (Olověná noc; 1956). H. H. Jahnn ve svém díle důsledně uplatňuje své tvůrčí i ži­vot­ní krédo, totiž nekompromisní postoj vůči konzervativní a konvencemi svázané společnosti. Člověka pojímá jako pudovou bytost, toužící po svobodě a lásce, kterou tento odlidštěný svět přímo ohrožuje. Jahnnovy barokně obrazné a symbolické texty, které jsou neustálým prolínáním snu a reality, vždy odkazují k oné touze po vymanění se z nesmyslných pravidel. Sbírka Třináct podivných příběhů (1954) poprvé představuje tohoto autora v českém překladu.

      Třináct podivných příběhů