Nejslavnější verše z díla amerického básníka pohnutého osudu, vyznavače ideální krásy a mistra hrůzostrašných příběhů vám přiblíží výběr pořízený Milanem Macháčkem, doplněný životopisným pásmem. Doslov napsal Marcel Arbeit.
Objevná antologie moderní americké jižanské prózy představuje českému čtenáři dvanáct výrazných autorských osobností jednoho ze základních regionů americké literatury, který stál dosud spíše na okraji zájmu českých nakladatelů a překladatelů; potvrzuje to i fakt, že pouze čtyři ze zařazených autorů – Eudora Weltyová, Flannery O’Connorová, Richard Ford a Lewis Nordan – se u nás již dočkali překladu alespoň jedné knihy. Svazek, pokoušející se postihnout fenomén jižanského písemnictví v období od éry „jižanské renesance“ první poloviny 20. století až po jeho závěr, je doplněn úvodním esejem amerikanisty Marcela Arbeita a medailony jednotlivých autorů. Uspořádali Jakub Guziur a Marcel Arbeit.
Anglická literatura. Africké literatury v angličtině. Australská literatura. Indická literatura v angličtině. Irská literatura. Kanadská literatura v angličtině. Karibská literatura v angličtině. Novozélandská literatura. Skotská literatura. Waleská literatura. Druhé vydání slovníku, který vedle anglicky píšících spisovatelů celého světa (s výjimkou USA) zahrnuje i další literatury Britských ostrovů: irskou, skotskou a waleskou. Na slovníku se i tentokrát podíleli téměř tři desítky specialistů pod vedením doc. M. Procházky z FF UK v Praze. Řada hesel byla přepracována, u žijících autorů doplněna o nové údaje a rovněž počet hesel narostl o další autory.
Dva světy, jeden uchvatitelský a druhý porobený, se střetávají v zapřísahlém nepřátelství starém a krutém jako lidstvo samo. Do klimatu zloby a těžkých, nevyřčených hříchů se rodí nové děti, vyrůstají a dospívají, aniž by rozuměly, aniž by měli možnost porozumět, skrytému významu všudepřítomné hutné malátnosti, neviditelná zkáza zaléhá na prsou jako ledový had. Vztek se střídá s úplným vyčerpáním; s vrásčitou urputností se děje nesmyslné příkoří, sebetrýzeň a následná sebelítost. Nerozhodnost lidí polapených v černých dírách vlastního osudu je katastroficky předurčující pro každou další generaci. Ta bude opět tápat střídavě od ničení neskutečného protivníka, kterého nevidí, a sebe, kterou nenávidí. Nad celým jihem se vznáší přízrak kletby, neutěšenost a bezvýchodnost prýští z každého slova a věty, jež se jen zkroušeně míjí, bez příčiny, netečně, nechtěně poleptány absurditou a prolezlé smůlou.
Tato monografie představuje českému čtenáři dvě výrazné osobnosti literatury amerického Jihu a na pozadí jejich tvorby charakterizuje literaturu tohoto regionu v posledním půlstoletí. Cormac McCarthy je u nás dobře známý svou „Hraničářskou trilogií“, jejíž první dva díly, Všichni krásní koně (v českých kinech se promítala i filmová verze románu) a Hranice, před časem přeložil Tomáš Hrách. Fred Chappell, od něhož česky zatím vyšlo jen několik povídek, patří k autorům, které čeští nakladatelé dosud neprávem opomíjeli. Totéž ovšem platí také o mnoha dalších jižanských autorech, zmíněných v této knize. Jak autor přesvědčivě dokazuje, literatura amerického Jihu už dávno není pouze William Faulkner, Thomas Wolfe či Erskine Caldwell. Jednotlivé kapitoly líčí Faulknerův vliv na jeho následovníky, analyzují fenomén „jižanské gotiky“ a hodnotí vliv existencialismu na jižanskou literaturu. Podrobně je také mapován vliv populárních žánrů na současné autory. Tato první česká knižní studie jižanské literatury není určena pouze odborníkům, literárním vědcům, nakladatelům a studentům. Autor ji napsal přehledně a čtivě, a tak si v ní mohou číst všichni milovníci literatury.
Sbírka deseti povídek s fantazijními a lehce hororovými náměty. První svazek edice jižanské literatury Jiný Jih. Když do sečtělého knihovníka vstoupí duch dávno zapomenutého básníka, při vymítání nepomůže ani celonoční sledování wrestlingu. Jakmile se staré punčocháče promění v Zlatou síť, do níž je možno chytit Ducha vetřelce, je o pohromu a oběti postaráno. V okamžiku, kdy dálnici v Severní Karolíně zatarasí pět set metrů široký sen, musí dát hlavy dohromady všichni policisté v okolí. Fred Chappell si hraje s žánry – a tudíž také se čtenářem – jako kočka s myší.
Biografie amerického spisovatele, vrstevníka Kerouaca a Ginsberga, proložená ukázkami z jeho díla.
Dokumentační a faktografické dílo zaměřené na fungování poštovních služeb pro židovské obyvatelstvo v Protektorátu Čechy a Morava, organizaci pošty v ghettu Terezín a pravidel pro její přijímání a odesílání. Knihu doplňuje katalog filatelistického materiálu. Text je trojjazyčný - český, německý a anglický. Kapitoly: Pošta a židovské obyvatelstvo v Protektorátu Čechy a Morava, Pošta v ghettu Terezín, Pravidla balíkového styku s ghettem, Připouštěcí známky pro balíky a balíčky do ghetta, Katalog filatelistického materiálu se vztahem ke ghettu Terezín.
Kultovní román, jež autora proslavil po celém světě. Americké psycho je fiktivní zpovědí Patricka Batemana, bohatého newyorského mladíka z řad takzvaných „yuppies“, který se v honbě za novými prožitky stává brutálním masovým vrahem. Ellis v knize nejmenšího detailu popisuje nejen Batemanovy konzumní obsese (návštěvy drahých restaurací a barů, fitcenter, závislost na drogách, hudebních hitech či slaboduchých televizních talk show atd.), ale i násilné, neobyčejně brutální scény mučení a vražd. Nepochopení, že nejde o realistickou výpověď, ale o ostrou satiru na konzumní atmosféru 80. let, vedlo k ostrým útokům na knihu, kterou ve Spojených státech řada velkých knihkupectví odmítlo prodávat.
Bizarní novela o muži, který se rozhodl veřejně sníst auto. Herman Mack vyrostl v rodině majitele obřího vrakoviště, jeho život vždy naplňovala a podmiňovala auta. Jinak na tom nejsou ani jeho blízcí a známí - každý, koho zná, je tak či onak závislý na automobilech. Svou lásku i nenávist k tomuto dopravnímu prostředku a symbolu štěstí, majetku a kdovíčeho ještě se rozhodne vyjádřit pomocí groteskní show - veřejně postupně pozře celý automobil, po malých kouscích a pod přísným lékařským dohledem. Oznámení tohoto svérázného záměru vzbudí obrovský zájem i odpor, celý podnik slibuje být velice výnosným představením a na realizaci je zainteresováno čím dál víc osob. A tak se z gesta, které snad mělo být pokusem o nejintimnější kontakt a zároveň jakýmsi živočišným vítězstvím nad všemocným strojem, stává další způsob, jímž si onen stroj podmaní lidi kolem sebe. Hermanovo odhodlání se vytrácí a to nemůže dobře dopadnout..
