Babyloniaca
- 248 stránek
- 9 hodin čtení
Svazek obsahuje knihy Kolury, Torzo, Lemuria a Hadry, kosti, kůže.
Vladimír Holan (16. září 1905 Praha – 31. března 1980 tamtéž) byl jeden z nejvýznamnějších českých básníků a překladatelů 20. století. Autor intelektuálně náročné reflexivní a meditativní poezie osobitých imaginativních obrazů, nezřídka používající vlastní jazykové novotvary. Je pro něj typická enigmatičnost, spekulativnost, meditativnost, spirituálnost, vědomí tragiky života, pohrdání hedonismem, často lapidární gnómičnost; přístupnost veršů je snížena častými intertextovými, zejména kulturněhistorickými aluzemi. Básník Josef Hora jej nazval „alchymikem slova“. Používal pseudonymy a šifry Ivo Holan, Ivo Rol, V. Scarlet, -Dt.-, -h-, H. V., V. H.






Svazek obsahuje knihy Kolury, Torzo, Lemuria a Hadry, kosti, kůže.
Druhý svazek spisů Vladimíra Holana Ale je hudba navazuje bezprostředně na svazek první Jeskyně slov, který soustředil Holanovy sbírky lyrických básní z let 1930–1940. Knihu tvoří dvě sbírky veršů napsané v období 1939–1948. První, pojmenovaná Bez názvu, vyšla poprvé až roku 1963 (přitom se sbírka časově a tvarově těsně přimyká k předchozí Holanově klíčové sbírce Záhřmotí, vzniklé na konci třicátých let a vydané roku 1940) – druhá, Na postupu, mohla být vydána až v roce 1964. Obě sbírky vyšly pouze dvakrát, podruhé roku 1968 v Sebraných spisech Vladimíra Holana, které vydávalo nakladatelství Odeon. Kniha Ale je hudba je pozoruhodná rovněž tím, že sbírka Bez názvu je psána v pravidelných rytmických a rýmových strofách, sbírka Na postupu je pak prvním systematickým vykročením do strmé oblasti volného verše.
Pátý svazek spisů Vladimíra Holana obsahuje jeho závěrečné knihy: Předposlední (verše z let 1968–1971) a Sbohem? (1972–1977). Od jara 1977 až do své smrti 31. března 1980 Holan nepíše. Zemřela dcera Kateřina, zasáhly ho dvě mozkové mrtvice a básník ztratil zájem o život. Obě knihy tvoří jeden celek "deníkového" typu. Jde o šestnáct let zarputilé i osvobodivé tvorby, o poslední fázi Holanova uměleckého zápasu, který znamenal být svědkem a dobývat tajemství. Ostatně jasně o tom svědčí i název tohoto souboru Propast propasti, jako by nicota volala nicotu. A pojmenování poslední knihy Sbohem? je stejně výmluvné. Jde o onen otazník za slovem rozloučení, jímž se autor přiznává, že neví, zda ono sbohem je věčné nebo dočasné.
Dvojjazyčné vydání jednoho z vrcholných děl české poezie.
Antologie čínské poezie v přebásnění Vladimíra Holana. Básně dynastie sungské 960–1279 po Kristu. Třetí vydání.
Obsahuje tři oddíly: Chór, Víno a Strach. Chór již vyšel roku 1941, ale v nákladu pouhých dvě stě výtisků, takže je vlastně úplně neznám. Cykly Víno a Strach vznikaly v těžkých letech 1949 - 1954 a oba jsou stejně jako mnoho jiných Holanových veršů víc než osobitým básnikovým svědectvím o této době.
Rilkeho překlady nebyly nikdy souborně publikovány a nebyly součástí ani Sebraných spisů Vladimíra Holana, vycházejících v nakladatelství Odeon v letech 1964–1988. Konkrétně svazek 11 obsáhne sbírky Růže (1937), Okna (1937), Slavení (1937), Sad (1939), rozsáhlý soubor s názvem Několik dopisů (1940) a dále básně roztroušené po časopisech a z rukopisů. Součástí svazku je i ediční komentář a literárněhistorická studie o způsobu Holanova překládání Rilkeho z němčiny a z francouzštiny.
Reprezentativní výbor z Holanovy poezie doplněný kresbami Jaroslava Šerých.
Antologie čínské poezie v přebásnění Vladimíra Holana. Básně dynastie sungské 960–1279 po Kristu. Třetí vydání.