Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávaní a získávaní prvních pracovních zkušenosti až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru. První velkorysé shrnutí ukazuje, jak se do tématu dětství promítají nejen poznatky o vývoji školství či práva, o dobové stravě, o bydleni, odívaní či řemeslném zpracovaní hraček, ale také psychologické výzkumy traumat nebo badání o vzniku a vývoji pediatrie jako samostatného lékařského oboru. Dětství má však i svůj „velký dějinný příběh“. Ať už se jedna o dětské sňatky ve středověkých panovnických domech, osvícenské reformy a postupné prosazení právní ochrany dítěte, o oslavu dětství jako naděje lidstva v rané fázi komunistického režimu, nebo naopak obavu z podvratného potenciálu mládí za normalizace, dítě je vždy také téma politické. A ačkoli jde v mnoha těchto případech spíše o jeho zneužití, díky civilizačním posunům od středověku dodnes v dětství přece jen přibývá radostných chvil. ISBN 978-80-7432-000-2
Karel Rýdl Pořadí knih







- 2021
- 2017
Prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc., patří mezi několik nejvýznamnějších českých historiků počátku 21. století. Je zakladatelkou a první děkankou (2001-2007) Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Ve svém výzkumu se zaměřuje na dějiny česko-francouzských vztahů a na problematiku Gender History. Je autorkou řady vědeckých publikací, které se dočkaly široké čtenářské pozornosti i ocenění. Tato kniha vznikla u příležitosti životního jubilea Mileny Lenderové jako společné dílo některých jejích přátel a žáků. Jednotlivé tematicky zaměřené kapitoly jsou věnovány dílčím problémům historického výzkumu v kontextu genderové problematiky a česko - francouzských vztahů od 16. do druhé poloviny 20. století.
- 2017
Jan Ámos Komenský a východní Čechy 1623-1628
- 124 stránek
- 5 hodin čtení
Kniha poskytuje ucelený přehled o působení Jana Amosa Komenského na různých místech východních Čech v letech 1622 – 1628, kterého nepředstavuje jako pasivního a smířeného čekatele na ortel vyhoštění z vlasti, ale jako člověka, který po překonání osobních tragédií aktivně pracuje pomocí vlastních spisů a zahraničních cest ve prospěch udržení ideové tolerance v zemi na poli politickém a kulturním. Další část je věnována vzpomínkám a oslavám výročí Komenského, spojených s vývojem národního uvědomování a zápasem s císařskou administrativou, které v různých místech východních Čech probíhaly a jsou obvykle spojeny s památníky, sochami, či pojmenováním ulic, náměstí či mostů. Čtenář najde v knize i medailonky o badatelích o životě a díle Komenského z východních Čech. Práce vychází z archívních dokumentů a je doplněna příslušným vědeckým aparátem, včetně bohaté ikonografie.
- 2012
Vývoj institucí pro předškolní výchovu (1869-2011)
- 222 stránek
- 8 hodin čtení
- 2010
K vývoji správy a řízení školství v českých zemích I. : (1774-1989)
- 67 stránek
- 3 hodiny čtení
- 2008
Vychováváme a vzděláváme s Marií Montessoriovou. Praxe reformně pedagogické koncepce
- 104 stránek
- 4 hodiny čtení
- 2006
První kniha, která chce českému čtenáři přiblížit svět dítěte v období novověku. Chce ukázat, v čem je toto období významné v otázce chápání osobnosti dítěte, co všechno předcházelo 20. století - století kultu dítěte, kde hledat onen zlom, kdy dítě přestalo být nehotovým dospělým a stalo se osobností a kdy začalo být chápáno jako specifická, první, základní a rozhodující fáze vývoje člověka.
- 2006
Montessoriovská škola je mateřská nebo základní škola založená na zásadách italské lékařky a pedagožky Marie Montessori. Ta byla první ženou v Itálii, která studovala medicínu, a po otevření prvního Dětského domu pro děti z chudých rodin v roce 1907 si uvědomila, jak děti přirozeně absorbují znalosti z okolí a učí se od sebe navzájem. Její přístup k výchově vychází z potřeb malého dítěte a chápe ji jako realizaci jeho svobody, čímž podporuje spontánní rozvoj. Hodnocení probíhá bez známek a tempo výuky se přizpůsobuje individuálním možnostem dítěte. Učitel by měl respektovat dítě a jednat s ním jako s rovnocenným partnerem, nebránit mu ve zkušenostech a zaměřovat se na pozitivní vlastnosti. Dítě si určuje tempo výuky a učitel mu poskytuje volnost, ale také pomoc a radu v případě nerozhodnosti. Maximální svobodu udílí dítěti, když je schopno převzít zodpovědnost, a zasahuje, pokud se nudí nebo porušuje pravidla. Tento přístup postupně utváří v dítěti vlastní zodpovědnost.
- 2004
Kapitoly z obecné pedagogiky I. : společenské proměny ovlivňují pedagogiku
- 67 stránek
- 3 hodiny čtení