Je člověk ve své podstatě dobrý či zlý? Rozhodne se v souladu se svou morálkou i v zátěžové situaci? Mohli bychom opět podlehnout propagandě podobně, jak se to stalo téměř před sto lety v hitlerovském Německu? V šedesátých letech provedl Milgram sérii experimentů, které změnily způsob, jímž vnímáme morálku a svobodnou vůli. O významu těchto experimentů svědčí i mnoho navazujících výzkumných studií, textů, replikací experimentu. Zájem nejširší veřejnosti o toto téma se zvýšil zejména po událostech ve věznici v Abu Ghraíbu. Jak píše Philip Zimbardo v předmluvě, filmoví tvůrci, které toto téma láká, často v zájmu dramatičnosti zkreslují skutečnou podobu a průběh experimentů, mnozí odborníci i laici se pak domnívají, že Milgramovy experimenty znají, ale opak je pravdou. I proto je třeba se ke zdroji, k popisu experimentů, jejich analýze a dovozeným poznatkům vracet.
Stanley Milgram Pořadí knih
15. srpen 1933 – 20. prosinec 1984
Tento sociální psycholog prozkoumal temná zákoutí lidské povahy a autority, které mají hluboký dopad na naše chápání společnosti. Jeho práce se zaměřila na zkoumání vlivu sociálních struktur na individuální chování a na způsoby, jak se lidé chovají v rámci skupin a hierarchií. Zkoumal koncepty jako je poslušnost vůči autoritě a fenomén „známých cizinců“, které odhalují složité dynamiky lidských interakcí. Jeho experimenty vyvolaly zásadní debaty o etice a povaze lidské společnosti.




- 2017