Karel Čapek patří k nejvlivnějším českým spisovatelům 20. století. Psal s nadhledem a humorem o široké škále témat. Jeho díla jsou známá svými zajímavými a přesnými popisy reality a Čapek je proslulý svou vynikající prací s českým jazykem. Jeho hra R.U.R. poprvé zpopularizovala slovo "robot".
Soubor Čapkových politických statí nesměl po únoru 1948 vycházet a znamenal i autorovo nucené odmlčení, jemuž pomohl až zájem o jeho dílo ze Sovětského svazu. Přesto se však tato kniha dočkala z pochopitelných důvodů nového vydání až po roce 1989. Nachází se v ní i Čapkova úvaha ,,Proč nejsem komunistou". Čtenář tak může poznat Čapkovy názory nejen na některé dobové problémy, ale i na nejzávažnější otázky.
Velká pohádka doktorská O tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše. Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Ale když to přišlo a Magiáš ztratil svůj hlas, jeho pomocník Vincek se musel hodně snažit, aby se na Hejšovinu vypravili slovutní lékaři - hronovský, kostelecký a skalický. Protože doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše přece jen vyléčili. Pohádky pošťácká a psí Pošťácká pohádka Známá pohádka o nejobětavějším panu pošťákovi na světě. O panu Kolbabovi, který se rozhodl doručit psaníčko bez adresy do správné schránky. Pohádka psí Když se dědeček vracel z hospody domů, našel u cesty schoulené štěně, malé bylo sotva na prst, schoulilo se mu do dlaně a děda ho odnesl domů. Tam ho s babičkou nakrmili a dali do teplé stáje. A štěně rostlo a sílilo, až z něj byl velký pes. Jenže ten pes neuměl štěkat. Babička se trápila tím, že neštěká, dědeček se tím trápil, jen kočí nad pivem pochopil, že Voříšek štěkat nemůže, protože ho to nikdo nenaučil. A tak se kočí sám ujal nesnadného úkolu a začal Voříška učit štěkat.
Velká pohádka doktorská O tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše. Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Ale když to přišlo a Magiáš ztratil svůj hlas, jeho pomocník Vincek se musel hodně snažit, aby se na Hejšovinu vypravili slovutní lékaři - hronovský, kostelecký a skalický. Protože doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše přece jen vyléčili. Pohádky pošťácká a psí Pošťácká pohádka Známá pohádka o nejobětavějším panu pošťákovi na světě. O panu Kolbabovi, který se rozhodl doručit psaníčko bez adresy do správné schránky. Pohádka psí Když se dědeček vracel z hospody domů, našel u cesty schoulené štěně, malé bylo sotva na prst, schoulilo se mu do dlaně a děda ho odnesl domů. Tam ho s babičkou nakrmili a dali do teplé stáje. A štěně rostlo a sílilo, až z něj byl velký pes. Jenže ten pes neuměl štěkat. Babička se trápila tím, že neštěká, dědeček se tím trápil, jen kočí nad pivem pochopil, že Voříšek štěkat nemůže, protože ho to nikdo nenaučil. A tak se kočí sám ujal nesnadného úkolu a začal Voříška učit štěkat.
Komiks Válka s Mloky je působivým převedením legendárního Čapkova díla do populární obrázkové podoby. Štěpánkovo zpracování se stalo mimořádně oblíbeným a objevilo se nejprve v časopisu Kometa, později ještě ve zkrácené a upravené podobě v ABC. Vydala Zoologická zahrada hl. m. Prahy u příležitosti otevření Velemlokária.
Komedie Loupežník pojednává o sporu staré a mladé generace, ve které starý profesor nepřeje lásce své dcery a mladého studenta. Psychologické drama Věc Makropulos vypráví o nesmrtelné ženě, pro níž je věčný život spíše prokletím, než darem. Bílá Nemoc reaguje na blížící se hrozbu Druhé světové války a vypráví příběh lékaře, který nabídne fiktivnímu diktátorovi lék výměnou za mír. Drama Matka zase zdůrazňuje nutnost zapojení každého jednotlivce do boje proti fašismu. Nejslavnější drama RUR, ve kterém poprvé zaznělo slovo „robot“, zase varuje před riziky vyspělé techniky....
Karel Čapek mluví mnoha hlasy. Některé se modlí, některé rouhají, některé řeší věci jakoby zcela neduchovní. Některé jsou hlasy postav, některé vypravěčů. Někdy mluví autor mladě bouřlivý, někdy dozrále usazený, někdy tragicky prohloubený blízkým koncem. Z těch hlasů by bylo možné sestavit mnoho knížek. Skoro modlitby jsou sebrány napříč hlasy, žánry i vývojovými etapami tak, aby se s nimi nemodliči mohli modlit a kostelní nechodiči si k nim chodit pro útěchu.
Knihu sestavil a glosoval Martin C. Putna, který se zaobírá duchovními dějinami evropskými i českými, také napříč konfesemi a žánry.
Soubor 1333 dopisů, zahrnující všechny komunikační sféry Čapkova života. Čapkův komunikační okruh byl výjimečný: po půl století byly ještě nalezeny dopisy 227 adresátům, s nimiž Karel Čapek korespondoval v poloze úřední, profesionální, literární, společenské, přátelské, rodinné a milostné; přitom je však patrné, že korespondence byla pro Karla Čapka pouze jednou z forem společenského styku. Dva svazky Čapkovy korespondence umožňují nově nahlédnout problematiku Čapkova života a díla, odhalují dosud nezámé, dávno zasuté souvislosti a dokumentárně reflektují Čapkův osobní i společenský život.
Vlastní korespondence je doplněna komentáři, v nichž jsou vysvětlena věcně torzovitá místa Čapkova textu a jimiž je čtenář uveden i do širších souvislostí dobových.
Soubor 1333 dopisů, zahrnující všechny komunikační sféry Čapkova života. Čapkův komunikační okruh byl výjimečný: po půl století byly ještě nalezeny dopisy 227 adresátům, s nimiž Karel Čapek korespondoval v poloze úřední, profesionální, literární, společenské, přátelské, rodinné a milostné; přitom je však patrné, že korespondence byla pro Karla Čapka pouze jednou z forem společenského styku. Dva svazky Čapkovy korespondence umožňují nově nahlédnout problematiku Čapkova života a díla, odhalují dosud nezámé, dávno zasuté souvislosti a dokumentárně reflektují Čapkův osobní i společenský život.
Vlastní korespondence je doplněna komentáři, v nichž jsou vysvětlena věcně torzovitá místa Čapkova textu a jimiž je čtenář uveden i do širších souvislostí dobových.
Mimořádně ceněné dílo Karla Čapka vznikalo v letech 1928–1935 na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem T. G. Masarykem. Spis vypovídá o prezidentově životě od dětství po jeho vstup do vysoké politiky. Seznámíme se s jeho pohledem na svět, s jeho ideály demokracie a humanismu a jeho politickými, náboženskými a filosofickými názory.
Knížka obsahuje Čapkovy fotografie z let 1930-1932.
Spisovatel zachytil na snímcích řadu významných osobností své doby: umělců, ale také politiků nebo vědců českých i z jiných zemí. Kromě portrétů jsou zařazeny i snímky zátiší a rostlin na zahradě, sbírky kaktusů a fotografií oravského venkova. Z Oravy je vloženo i několik kreseb.
Soubor Čapkových fejetonů rozdělených do tří samostatných oddílů - Jak se dělají noviny, Jak se dělá film a Jak vzniká divadelní hra - přináší čtenářům zajímavé informace o zákulisí tří profesí, které Čapek sám velmi důvěrně poznal. Ve všech třech případech se jedná o nelehký proces, kdy dílo vzniká postupně ve zdánlivém zmatku, do poslední chvíle se zdá, že není v silách aktérů vše stihnout, ale nakonec, jak už to bývá, vše dobře dopadne. Noviny dle očekávání včas vyjdou a film i divadelní hra se dočkají své slavnostní premiéry..
Legendární kniha Karla Čapka upravená pro účely edice zábavné výuky angličtiny. Je doplněna o anglický překlad, který můžete sledovat zrcadlově zároveň s českým textem. Kniha je vynikající pomůckou při výuce angličtiny, zejména rozvíjí slovní zásobu a porozumění slyšenému slovu. Zároveň může být využita jako pomůcka i pro výuku češtiny pro cizice.
Ve své hře z roku 1937 ukazuje Čapek svou obavu z fašismu a předvídá vypuknutí války. Hlavní postava, soucitný doktor Galén, objeví lék na nebezpečnou nemoc, léčí však jen chudé. Mocné muže – politiky a průmyslníky - léčit odmítá, dokud od nich nedosáhne příslibu, že zruší zbrojení a nevyhlásí válku. Přes veškerou jeho snahu však události naberou tragický spád. Tato hra ve své době natolik oslovila, že se již roku 1937 dočkala filmového zpracování pod režijní taktovkou Hugo Haase, který ve filmu rovněž ztvárnil hlavní roli.
Popudem k napsání tohoto dramatu z r. 1937 byl podle autorových slov "konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur". Jistou zemi napadla epidemie bílé nemoci. Lékař Galén proti ní vynalezl účinný lék. Lék vydá jen tehdy, když se vlády zaváží, že již nikdy nebudou válčit. Hlava státu, v němž bílá nemoc vypukla - výbojný maršál - chce dobývat svět a před ničím se nezastavuje. Bílou nemocí je napaden hlavní zbrojař země baron Krüg. Galén jej odmítá léčit, dokud nebudou splněny jeho podmínky...
První svazek edice Století České sci-fi.
Válka s mloky - Autor ve svém slavném románu popisuje nezadržitelnou invazi nepřátelské síly, která byla zpočátku bezvýznamná, ba směšná. Zároveň však upozorňuje na skutečnost, že demokratické síly ji ve svém důsledku podporovali a tím pádem se spolupodíleli na svém zničení. Touto kritikou postihuje především politické, průmyslové a obchodní kruhy. Ve smírné ukončení už nedokáže věřit - spoléhá na to, že se „mloci" postaví jedni proti druhým a vzájemně se vyhubí.
Čapek dokázal své poselství vyjádřit s nenapodobitelným vtipem, ironií a postřehem pro detail. Díky tomu je Válka s mloky i po více než šedesáti letech jeden z jeho nejčtivějších románů a právem patří do literárního odkazu dvacátého století.
Továrna na absolutno - Čapka nepochybně zasáhl ohromující rozvoj válečné techniky ve čtyřicátých létech první světové války. Popularizovaná ba vulgarizovaná „atomistická teorie" ho přivedla k chestertonovskému nápadu, že po totálním spálení hmoty nezbude nic jiného než Bůh. Že se bůh nemusí nutně projevovat jako bytost dobrotivá a tvůrčí, to je zase myšlenka naveskrz čapkovská. Román končí nepříliš přesvědčivou vizí všeobecného smíření.
a ještě jedna navíc od Josefa Čapka jako přívažek.
Známé pohádky - Velká kočičí pohádka, Pohádka psí, Pohádka ptačí, První loupežnická pohádka, Pohádka vodnická, Druhá loupežnická pohádka, Pohádka tulácká, Velká policejní pohádka, Pohádka pošťácká a velká pohádka doktorská - patří v tomto souboru mezi stálice základního fondu literatury pro děti společně s kouzelnými ilustracemi Josefa Čapka.
Soubor pohádek Karla Čapka z roku 1932. S milým, vstřícným humorem autor pomocí pohádkových příběhů objasňuje spoustu jevů běžného života a popisuje, co se děje ve chvílích a na místech, kam se člověk málokdy dostane. Dozvíte se spoustu faktů z psí a kočičí říše nebo z mnoha lidských profesí. Kniha obsahuje tyto pohádky: Velká kočičí pohádka, Psí pohádka, Pohádka ptačí, První loupežnická, Pohádka vodnická, Druhá loupežnická pohádka, Tulácká pohádka, Velká policejní pohádka, Pošťácká pohádka, Velká pohádka doktorská.
Výbor z Čapkových sloupků, poznámek a úvah o osobnostech naší kultury z knihy Ratolest a vavřín z roku 1947, kterou uspořádal dr. Miroslav Halík a zahrnovala i osobnosti světové kultury. Připravil Jaroslav Šimůnek.
Svědectví Karla Čapka o presidentovi T. G. Masarykovi v novinových článcích, poznámkách a fejetonech. Uspořádal Miroslav Halík, který knihu opatřil vydavatelskou a edičními poznámkami a vysvětlivkami.
Výbor z díla. Záměrem pořadatelovým bylo nejen vystihnout osobitý Čapkův rys - jeho oslavu obyčejného, prostého člověka a láskyplný zájem o projevy každodenního všedního života - ale i zdůraznit pokrokové prvky jeho díla. Při seřazení próz bylo prohlédnuto jak k jejich chronologii,tak k tomu, aby se v nich odrážela vzestupná linie Čapkova ideového vývoje. Do výboru je pojata většina "Povídek z jedné kapsy" a "Povídek z druhé kapsy", na něž navazují dva pohledy na Prahu, vyňaté z "Obrázků z domova". Vedle úplného textu spisku "Jak se co dělá" najdou se zde ukázky z knih "Věci kolem nás" a "Měl jsem psa a kočku". Za drobnými prózami z "Apokryfů" a "Bajek a podpovídek" je připojen poslední Čapkův fejeton "Pozdravy". Vydavatel: Naše vojsko - Praha
Dopisy odrážejí peripetie milostného vztahu od počátečního okouzlení přes potlačovanou vášeň až k (po Věřině sňatku v r.1923) postupnému zklidnění a proměně ve vtipné přátelské glosy.
Nově objevené a nepublikované texty potvrzují již známá Čapkova sdělení o okolnostech jeho politického působení v období před a po Mnichovu. Vidíme v nich Karla Čapka jako výraznou postavu mezinárodního kongresu Penklubů v Praze, jako prostředníka jednání se zástupcem slovenských Maďarů nebo s německým vyslancem či jako spisovatele angažovaného ve službách na poslední chvíli zřízeného ministerstva propagandy. Tato spolupráce je doložena dosud neznámými rozhlasovými projevy a korespondencí s ministrem H. Vavrečkou – nedávným nálezem Knihovny Národního muzea. Antologii Tichý hlas, nazvanou podle jednoho z neznámých textů, uspořádal a komentářem doprovodil literární historik a čapkovský editor Jiří Opelík.
„Zasvěcené osoby tvrdí, že vlastním začátkem filmu jsou prachy; zkrátka nejdřív se musí najít někdo, kdo je ochoten vrazit do věci peníze, aby se mohl koupit a rozpracovat námět, uzavřít smlouvy s režisérem, herci a operatérem, najmout ateliéry a tak dále. To je sice pravda; ale aby se ten někdo našel, musí se zpravidla do něho naléhavě hučet, že tady je, pane, báječný umělecký námět na nejúspěšnější film sezóny.“ Klasika ze Zlatého fondu SME.
Digitalizovaný výňatek z publikace: Karel Čapek. Jak se co dělá. Nakladatelství Olympia. Praha 2010. 128 s. Jan Zoul, technický redaktor.
V jednom nevelkém království se strhne velké detektivní pátrání po černé kočce Jůře. Místní čmuchalové Všetečka, Všudybyl i Vševěd jsou neúspěšní, a tak na scénu přichází slavný a světoznámý detektiv Sydney Hall. Ten křižuje kraje známé i neznámé, jen aby dopadl údajného pachatele a zároveň podlého a všehoschopného kouzelníka. Za svou službu žádá jediné – mísu hrušek. Té se mu dostane, třebaže kočku se mu najít nepodaří. Ta si zatím hoví ve své rodné chalupě nedaleko královského zámku, protože o kočkách je známo, že na rozdíl od psů, kteří se drží člověka, zůstávají věrny stavení. Ovšem Jůra by už dávno měla patřit na zámek, neboť tam byla výhodně prodána. Jak tedy vyřešit zápletku, v níž jde nejen o návrat kočky, ale také o spokojenost královské dcery, která se Jůry za žádnou cenu nemíní vzdát?
Druhá protifašistická hra Karla Čapka z roku 1938 ukazuje drama matky, která již ve válce přišla o manžela a téměř všechny syny. Nejmladšímu synovi proto zakazuje narukovat, aby neztratila i jeho. Svůj názor změní, až když v rádiu zaslechne, že se nepřítel nerozpakuje vraždit malé děti a tehdy sama vloží synovi zbraň do ruky a vyšle ho, aby s nepřítelem bojoval.
Další svazek prací Karla Čapka přináší následující tituly: Továrna na absolutno, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Život a dílo skladatele Foltýna acestopisy Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska a Cesta na sever.
Čapkovy Obrázky z domova dýchají upřímnou, pokornou láskou k naší zemi, ke krajině a k lidem, kteří tvořili a tvoří náš domov. Jsou upřímné jako naše touhy, starosti, úmysly a sny, vepsané do kraje jako promodrávající síť řek a potoků, travnaté důlky a bochánky, lesnaté bábovičky i olysalé homole, větrem se vlnící účesy obilných polí i zrcadlící hladiny rybníků. Doma! Tady jsme doma, na těchto místech nám nejvíc záleží a jim nejvíc záleží na nás… Přístav, z nějž vyplouváme, po jehož bezpečí toužíme - a kam se navracíme, do tisíckrát zažitých míst! Zde jsou naši živí, ti lopotící se i lenošní, a s nimi také mrtví, minulí jakož i budoucí, sestry a bratři odchovaní mateřským mlékem vydobytým z této země, kteří si navzájem rozumějí nejlépe. Domov jako maják, z nějž dohlédneme i do největších dálek, aniž by se nám zatočila hlava.
Tři nejproslulejší autorova dramata, jimiž promlouval k nejpalčivějším problémům meziválečné doby. Drama R.U.R. z roku 1920 ukazuje na nebezpečí jednostranně intelektuálního vývoje člověka, který v nerovnováze s citovým vývojem spěje přes přebujelou technickou civilizaci k zániku.Drama Bílá nemoc z roku 1937, z doby narůstajícího nebezpečí světového ohrožení nacismem, předvádí konflikt pacifistického lékaře a diktátora usilujícího o uchvácení světové moci. Drama Matka z roku 1938, z doby bezprostředního ohrožení naší vlasti nacismem, rozvíjí vnitřní konflikt matky, jež obětovala pro čest, vědu a politickou ideu čtyři syny a jež v době ohrožení země musí dát a nakonec dobrovolně dává i syna posledního, nejmilejšího. K vydání připravil: Miroslav Halík Doslov: František Buriánek
Kniha uspořádaná z různých Čapkových pozorování, postřehů a aforismů o kočce vůbec a o jeho kočce Pudlence zvlášť. Autor si zde všímá charakteru kočky, jejího vztahu k pánovi a k domu, líčí potíže s rozdáváním koťat známým a s humorem pozoruje i člověka očima kočky. Fotografie Karel Čapek. Ilustrace Josef Čapek. Doslov O Karlu Čapkovi a jeho zvířátkách Olga Scheinpflugová.
Černobílé fotografie Ladislava Sitenského doprovázené slovem Karla Čapka a Jaroslava Seiferta; vydáno k 60. výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka. První snímky zachycují smutnou zprávu o úmrtí prezidenta Masaryka - jak byla zveřejněna v novinách a na vývěskách. Dále vidíme zámek v Lánech i Václavské náměstí ve smuteční výzdobě. Na Pražském hradě čekaly zástupy lidí na poslední rozloučení s bývalým prezidentem. Další snímky zachycují pohřební průvod Prahou. Kniha končí převozem rakve zpět do Lán. V závěru seznam publikací s tématem úmrtí T. G. Masaryka....
• Pro větší názornost provázená obrázky autorovými a básněmi jeho ženy. V půvabných cestopisných záznamech z Dánska, Norska a Švédska kreslí autor severskou přírodu s tundrami, fjordy, ledovci, jezery, pralesy, život Seveřanů na usedlostech, ve městech a do tohoto líčení vkládá své osobité, často humorné postřehy a kulturní vědomosti. Obálka a vazba: Milan Hegar K vydání připravil a pozn. opatřil Miroslav Halík. 15. vydání 42000 výt.
V Čapkových politických statích najdeme kritické analýzy české malosti, provincialismu, kritiku špatného fungování spravedlnosti, pokleslé politické kultury a intrikování politických stran. Zároveň vytyčil Čapek jakési základní normy, které by ti, kdo se považují za duchovní elitu, nikdy neměli opustit. Výbor z publicistických prací uspořádal Ivan Klíma.
Uspořádal: Ivan Klíma
Poslední svazek Spisů se vrací na počátek Čapkovy tvorby a uzavírá tak kruh, v němž lze v mnohém najít klíč pro pochopení Čapkova velkého tvůrčího zjevu pozdějšího. Jeho poezie je vázána především na rané období jeho tvorby. Čapek v ní řešil otázky svého mladého věku a jaksi sám pro sebe si ověřoval možnosti básnického výrazu. Mezi básněmi příznačnými pro mladého člověka, v nichž se mladík vyrovnává se svými láskami, zklamáními a v nichž reflektuje i časové události, se začínají objevovat momenty, signalizující nadanou uměleckou osobnost, posléze již samého Karla Čapka v jeho raném tvůrčím období. S Čapkovou poezií, která nakonec zůstala epizodou na počátku jeho tvorby, úzce souvisí jeho činnost překladatelská, zejména jeho rozsáhlý projekt překladů francouzské poezie, později vydávaný pod titulem Francouzská poezie nové doby. Karel Čapek v ní provedl překladatelský experiment - jeho přesný, civilně pojatý, na adekvátnost myšlenky náročný převod se stal zjevením i pro soudobou českou poezii a je dodnes respektován téměř jako kongeniální. Pro úplnost prezentace Čapkovy překladatelské činnosti je zařazen i jeho překlad Berta Harta Brown na Calaverách a Molierova Sganarella.
Kniha obsahuje dva soubory próz týkajících se ročních dob, zahradničení, přírody a člověka. Text Zahradníkova roku vznikal v letech 1925-1928. Čapek, sám náruživý zahradník, vypráví vtipně a zaujatě o práci, úspěších i nezdarech zahradníka v neměnném koloběhu ročních dob. Zaujme bystrými postřehy a objevnými pohledy na věci zdánlivě všední a dobře známé a nejen laického čtenáře, ale i odborníka udiví šíří a hloubkou svých zahradnických znalostí. Druhá část knihy obsahuje Kalendář, který vznikl z oddychových fejetonů o ročních dobách, počasí, zahradnických radostech a strastech. Čapek se tu však neutápí jen v idyle života malého českého člověka a zahrádkáře.
Soubor fejetonů, causerií a drobných novinářských prací, věnovaný kritickému pozorování věcí kolem nás i lyrickému zasnění nad nimi, zároveň však i lidem a jejich poměru k věcem.
Předmluva: Vítězslav Nezval: Průvodce mladých básníků. - Stať: Jiří Levý: Čapkovy překlady ve vývoji českého překladatelství a českého verše. - Antologie moderní francouzské lyriky od Baudelaira po Apollinaira, Vildraca, Romainse aj., kterou Čapek podstatně přispěl k přeměně českého básnického jazyka i k obohacení českého verše.; jako ilustrace Čapkovy reformy českého alexandrinu je připojen Molièrův Sganarelle, jednak v překladu O. Fischera, jednak v upraveném překladu Čapkově, i příslušné theoretické vývody obou překladatelů.
V osmém svazku edice Skrytá moderna se zaměřujeme na opomíjený Almanach na rok 1914 (1913), významné skupinové vystoupení předválečné avantgardy. Přípravy na almanach zahrnovaly organizaci skupinových čtení a diskuse, které navazovaly na generální polemiku z roku 1912. Do plánovaného druhého ročníku se počítalo se spoluprací absentujících autorů, avšak události první světové války, jako odvod některých účastníků na frontu nebo úmrtí jiných, znemožnily pokračování.
Příspěvky almanachu, i když umělecky nevyvážené, manifestují přihlášení k dynamicky se proměňujícímu životu civilizace. V poezii se uplatňuje volný verš (K. Čapek) a v próze synchronní polyperspektivnost, inspirovaná kubismem (J. Čapek). Autoři, ovlivněni vitalismem a futurismem, se odvracejí od symbolistně-dekadentní generace a hlásí se k životu „tady a teď“, přičemž oceňují inovativní přístupy v umění více než dokonalou formu textu.
Almanach zdůrazňuje umělecký syntetismus a propojení s dalšími uměleckými obory, čímž se stává důležitým mezníkem v české literatuře, předznamenávající vystoupení poválečné avantgardy. Publikace vznikla ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci.
Ve svých cestopisech pozoruje Karel Čapek navštívené cizí země se zaujetím a úžasem téměř dětským, sleduje jejich podstatu a zvláštnosti, vybírá to nejcharakterističtější a s neuvěřitelnou lehkostí přenáší svůj dojem na čtenáře. Texty i ilustrace balancují na hranici vážnosti a nezvladatelného veselí a zachycují zemi výstižněji než zdlouhavé průvodce.
Objevitelský instinkt autora vede, aby se vyhýbal nejobvyklejším turistickým místům a vyšlapaným cestám. Svým svěžím, hravým, vtipu nakloněným pohledem však dovede objevit překvapivé a kouzelné stránky i u věcí známých, zdánlivě všedních.
Cesta do neznáma vyvolává v autorovi i v nás, kteří ho na jeho poutích následujeme, okouzlení rozmanitostí světa, euforický pocit bytí mimo určité místo a navrací nás k sobě samým – jsou to chvíle dokonalého štěstí…
„Zahrady Alcázaru jsou svým způsobem typické pro španělské zahrady; je tam sice ledacos, co není nikde jinde, na příklad baňos čili klenutá koupací síň doni Marie de Padilla, milenky křesťanského krále Petra Ukrutného. Praví se, že tehdejší zdvořilost žádala, aby dvorští kavalíři pili vodu z její koupele; ale já tomu nevěřím, protože jsem viděl málokterého caballera v Seville pít vodu.“
„Dva chlapci, kteří pouštěli do světa své duhové fantazie“ – tak charakterizovali sami sebe s časovým odstupem autoři próz vycházejících v letech 1907–12 po různých časopisech, když je v přísném výběru vydali v knize Krakonošova zahrada (1918).
Kouzlo naší edice, která si do svého názvu duhové fantazie vypůjčila, tkví v tom, že poprvé shrnuje ranou tvorbu Karla a Josefa v úplnosti. Nabízí beletrii, kterou bratři Čapkové společně napsali v době svého „prvního mládí“, a umožňuje dnešnímu čtenáři sledovat krok za krokem jejich vynalézavý a bujný vstup do literatury. Činí tak otiskem původních časopiseckých verzí a chronologickým řazením všech próz – včetně těch juvenilií, které byly vydány jen jednou, před půlstoletím, a dalších kratších textů knižně dosud nepublikovaných.
Svazek podepsaný „firmou“ Bratři Čapkové obsahuje také dvě rané společně napsané hry, commedii dell’arte Lásky hra osudná a první verzi Loupežníka, vzniklou za jejich pařížského pobytu v roce 1911.
Kniha Duhové fantazie je volně ilustrována kresbami a grafikami Josefa Čapka z let literární spolupráce obou bratří.
Chronologicky uspořádaný výbor z autorovy novinářské žně z let 1925-1938. Je to oslnivý kaleidoskop myšlenek, nápadů a postřehů, jež jsou stejně vtipné, bezprostředně působivé, útočné a výchovné ať se obírají člověkem, zvířetem, přírodou, věcmi, dějinami, literaturou, anebo reagují na politické dění a mobilizují lidi i svět proti válce. K vydání připravil, ediční poznámky napsal a vysvětlil: Miroslav Halík Doslov: Ivan Klíma
Knihy Karla Čapka patří bezesporu ke skvostům české klasické literatury. Zahradníkův rok je úsměvná knížka o starostech, trápení, láskách i triumfech zahrádkáře během celého roku. Ke každému měsíci v roce autor připojuje svůj humorný dovětek a nechybí ani půvabné ilustrace JosefaČapka.
Kniha Kalendář vznikla z oddychových fejetonů o ročních dobách, počasí, zahradnických radostech a strastech. Čapek se tu však neutápí v idyle života malého českého člověka a zahrádkáře.
„Tento poučný spisek by rád vyložil autorům, obecenstvu a koneckonců i kritice, jak vzniká divadelní hra a jakými proměnami jest jí projíti, než se vykuklí v slávě a skvělosti své premiéry. Nechceme podvodně předstírat, že divadlu rozumíme; faktum je, že divadlu nerozumí nikdo, ani lidé zestárlí na prknech, ani nejstarší ředitelé, ba dokonce ani referenti. Panebože, kdyby dramaturg mohl vědět, bude-li mít kus úspěch!“ Klasika ze Zlatého fondu SME.
Digitalizovaný výňatek z publikace: Karel Čapek. Jak se co dělá. Nakladatelství Olympia. Praha 2010. 128 s. Jan Zoul, technický redaktor.
Podnadpis: Výber z korešpodencie a publicistiky 1919-1929 V druhom vydaní (1998) bola korešpondencia doplnená o tatranské texty (Tatry letos, Jednou nohou na Tatrách, Formy), ktoré tiež zarezonovali.
Koncom 80. rokov požiadala Společnost bratří Čapků (keďže jej členovia vedeli, že pravidelne a rád navštevoval Vysoké Tatry) predstaviteľov popradskej kultúry o príspevok k celoštátnym oslavám približujúcej sa Čapkovej storočnice (1990). Podtatranská (vtedy Okresná) knižnica zareagovala na túto výzvu usporiadaním veľkej čitateľskej konferencie o živote a diele Karla Čapka za účasti významných literárnych vedcov (medzi inými prof. Miloša Tomčíka) a vydaním drobnej publikácie, výberom Čapkovej tatranskej korešpondencie zo širšieho celku, pod názvom Tatranské listy (analogicky s jeho Anglickými, Italskými a inými listami). Listy živo, spontánne, vtipne, ale aj hĺbavo reflektovali tatranské prostredie krátko po vzniku prvej Československej republiky: “Teď právě štíty hor se zatahují v oblacích, a dole celá Spišská rovina je nadechnuta v tak jemných barvách, že by se člověk chtěl rozplynout. Kdyby tak zemřít znamenalo rozplynout se, prostě se vypařit! To bych dopsal tohle psaní a adresu a šel na balkón a na věky se vypařil.”
Reedice svazku vydaného v ČS v roce 1984, jehož základem jsou ve dvou případech první knižní vydání a hra Loupežník je otištěna podle druhého vydání. ...
Anglické listy z roku 1924 přibližují Anglii a její svérázné obyvatele v črtách Karla Čapka, které původně vznikaly pro Lidové noviny. Jeho nadání vnímat každou drobnost vydalo pozoruhodný výsledek: cestopis ani po letech neztratil nic ze své svěžesti nebo dokonce aktuálnosti.
Soubor vtipných cestopisných pozorování, všímajících si lidských typů, měst a jejich typických zvláštností. Karel Čapek navštívil a čtenářům krásně přiblížil zajímavosti Holandska. Zmiňuje se o starých mistrech malířství, o přírodě, vodách, grachtech atd. Samozřejmě, že jako zkušený zahrádkář, není možné, aby se nerozepsal o krásných květinových pláních. Obrázky z Holandska jsou také popisem historicky významných měst - například Rotterdam, Delft, Amsterdam, Leiden, atd...
V zajetí slov : Kritika slov a úsloví O Čapkově až filologickém zájmu o jazyk svědčí Kritika slov. K ní přiřadil tentokrát M. Halík dosud většinou jen časopisecky tištěné úvahy a eseje, výmluvné příklady láskyplného a činného vztahu k mateřštině.
Soubor drobnějších prací Karla Čapka v uceleném vydání tvorby pro noviny. Předkládaný soubor drobnějších prací Karla Čapka představuje poprvé v takto uceleném vydání čtenářsky oblíbenou a stále živou autorovu tvorbu pro noviny. Drobné a zábavné články dokumentují v Čapkově tvorbě novinářský protipól k beletristickým dílům světového ohlasu, nicméně jejich popularita a trvalá hodnota v českém prostředí dokládá všestrannost i specificky české zabarvení autorova pohledu na svět. Tak jako ve svých dílech světově proslulých, i zde Karel Čapek vidí a interpretuje skutečnost především v jejím lidském, tvořivě humánním aspektu. Zahrada, zvířata, přírodní děje se tak stávají pro autora nejen materiálem, který příznačným čapkovským uhnětením získává tvar, v němž se zrcadlí hodnota a krása vnímaného a poznávajícího lidského ducha, ale především předmětem vroucího osobního zájmu, odbornického zaujetí i prosté lidské potřeby.
Drážní úředník v penzi líčí svůj "obyčejný život" v pamětech a zamýšlí se nad ním. Postupně dochází k přesvědčení, že se vlastně skládá z mnoha osobností, které dohromady tvoří jeho osud.
Sborník detektivních povídek z pera Karla Čapka patří ke skvostům české moderní prózy a právem náleží do zlatého fondu české literatury. Příběhy s kriminální zápletkou autor povýšil na studie člověčenství, které dokáží vždy překvapit a zaujmout. Náměty povídek jsou natolik originální, že byly mnohokrát použity pro filmové zpracování. Povídky z první kapsy: Případ dr. Mejzlíka, Modrá chryzantéma, Věštkyně, Jasnovidec, Tajemství písma, Naprostý důkaz, Experiment profesora Rousse, Ztracený dopis, Ukradený spis 139/VII, odd. C, Muž, který se nelíbil, Básník, Případy pana Janíka, Pád rodu Votických, Rekord, Případ Selvinův, Šlépěje, Kupón, Oplatkův konec, Poslední soud, Zločin v chalupě, Zmizení herce Bendy, Vražedný útok, Propuštěný, Zločin na poště. Povídky z druhé kapsy: Ukradený kaktus, Povídka starého kriminálnika, Zmizení pana Hirsche, Čintamani a ptáci, Příběh o kasaři a žháři, Ukradená vražda, Případ s dítětem, Grófinka, Historie dirigenta Kaliny, Smrt barona Gandary, Příběhy sňatkového podvodníka, Balada o Juraji Čupovi, Povídka o ztracené noze, Závrať, Ušní zpověď, O lyrickém zloději, Soud pana Havleny, Jehla, Telegram, Muž, který nemohl spát, Sbírka známek, Obyčejná vražda, Porotce, Poslední věci člověka. Text tištěn zvratmo.
Slavná antiutopická divadelní hra Karla Čapka z roku 1920, ve které poprvé zaznělo slovo robot, náleží do žánru sci-fi.Ústředním tématem je zkáza lidstva skrze příliš vyspělou techniku, která se vymkla kontrole. Aby se lidé zbavili nutnosti pracovat, stvoří si umělé sluhy–roboty, kteří se však vzbouří a lidstvo vyhladí. Nakonec ale dvojice těchto umělých stvoření, původně neschopná citů, mezi sebou objeví lásku a s požehnáním starého vynálezce se stanou novým Adamem a Evou.
Svazek, který otevíráme, zahrnuje zvláštní útvar, jakousi veršovanou týdenní kroniku, nabitou fakty a událostmi, jak je přinesla chvíle a novinová praxe: útvar, jenž v Lidových novinách dostal název rozhlásky.
Poznejte sever, západ a jih Evropy očima cestovatele a velikána české literatury 20. století Karla Čapka. Ve svých cestopisných fejetonech přitažlivým způsobem vylíčil charakter, kulturu i všední život těchto zemí v předválečných letech. Kniha je překvapivě aktuální a zajímavá i pro čtenáře 21. století! Souborné vydání obsahuje Italské a Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska a Cestu na sever provázené Čapkovými jedinečnými ilustracemi.
Kniha plná trefných postřehů a typicky čapkovského humoru.Čapkův osobitý a hravý cestopis vznikl na základě dvouměsíčního pobytu v Anglii ve dacátých letech 20. století. Čapek v něm s lehkostí, která nám je dobře známá z jeho jiných děl, popisuje okamžité dojmy, ale i obecně platné tendence naší společnosti. Nechybějí popisy anglické povahy, památek a monumentů, přírody a především lidí.
Unikátní a nádherná Kniha (ano, velké "K" je na místě), která přímo tematizuje vztah poezie a typografie. Po způsobu typografických vzorníků hledá pro tu kterou abecedu vhodná slova, vhodný slovník, vhodného autora - a toho pak "portrétuje" básní i obrazem. Kniha se skládá obsahuje čtyři knihy, které měly vyjít původně samostatně a které vznikaly v období 1983-1989.