Knihobot

Vergílio Ferreira

    Vergílio Ferreira se hluboce ponořil do existenciální filozofie, která formovala jeho literární dílo. Jeho psaní se vyznačuje intenzivním zkoumáním lidské existence, hledáním smyslu v často nehostinném světě. Ferreira mistrovsky tkal složité narativy, které odrážejí vnitřní boje svých postav. Prostřednictvím své prózy zkoumá otázky identity, reality a pomíjivosti života, čímž si vydobyl místo jednoho z nejvýznamnějších portugalských autorů své generace.

    Vergílio Ferreira
    Alegria breve
    Bis zum Ende
    Matin perdu
    Nítido nulo
    Para sempre
    Navždycky
    • Nítido nulo

      • 278 stránek
      • 10 hodin čtení

      «Sobre o mar azul até a um limite invisível – meus olhos cansados, esvaídos de horizonte. Encosto-me a um pau do toldo, tia Matilde e Dolores ao lado em cadeirinhas rasas, estarão rezando? olham silenciosas, encosto-me às grades brancas da prisão. Vejo-me lá em baixo, como poderia ver-me lá de baixo? Detesto as grandes frases, são do tempo da conquista e da mistificação. E todavia. Estou só e isto deve ser real – instintivamente olho atrás. Uma dor recurva no pescoço, no estômago. Como poderia ver-me lá de baixo? aqui, no intervalo infinito entre a vida e a morte?»

      Nítido nulo2012
      3,3
    • Navždycky

      • 260 stránek
      • 10 hodin čtení

      Návrat do rodného venkovského domu na sklonku života není pro vypravěče ani zdaleka důchodcovským odstěhováním se na chalupu. Rekapitulováním života, který se uzavírá, se v oproštění od všeho dobírá pokorného přijetí počátku i konce. Reflexivní román jednoho z nejvýznamnějších portugalských autorů tohoto století, který je současně zdařilým pokusem o filozofii vyjádřenou lyrickým prozaickým tvarem, nachází adekvátní český výraz ve velmi kvalitním překladu.... celý text

      Navždycky2000
      4,5
    • Para sempre

      • 308 stránek
      • 11 hodin čtení
      Para sempre1994
      4,3
    • O romance conta a história de Jaime, último sobrevivente de uma pequena aldeia. Logo no primeiro parágrafo, o estilo de Vergílio, em sua fase madura, pode ser "Enterrei hoje minha mulher (...)". O existencialismo dá o tom para as divagações que se seguem.

      Alegria breve1986