Bronisław Geremek

Vlastním jménem Benjamin Lewertow.

Do roku 1968 Narodil se ve Varšavě. V roce 1950 vstoupil do polské komunistické strany, ze které odešel v roce 1968 na protest proti okupaci Československa.

V roce 1954 dokončil studium historie na Varšavské univerzitě. V letech 1956 až 1958 absolvoval postgraduální studia na École pratique des hautes études v Paříži. V letech 1955 až 1985 působil v Historickém ústavu Polské akademie věd. V letech 1960 až 1965 přednášel na pařížské Sorboně, přičemž v letech 1962 až 1965 byl ředitelem Polského kulturního střediska v Paříži.

Jako historik se věnoval dějinám středověku, především tehdejšímu všednímu životu, a patřil v tomto oboru k předním světovým autoritám.

1968 až 1989 V 70. letech se aktivně zapojil do polské demokratické opozice. V srpnu 1980 se podílel na vzniku nezávislého odborového hnutí Solidarność (Solidarita). Po vyhlášení výjimečného stavu generálem Jaruzelskim v prosinci 1981 byl komunistickým režimem internován. Propuštěn byl v prosinci 1982, ale v roce 1983 byl opět uvězněn za své politické aktivity. logo Wikizdrojů Projekt Wikizdroje obsahuje původní text související s tímto článkem: Jedenadvacet postulátů Mezipodnikového stávkového výboru

V letech 1983 až 1987 byl poradcem a blízkým spolupracovníkem Lecha Wałęsy, předsedy Solidarity. V roce 1989 hrál jako významný účastník rozhovorů u kulatého stolu mezi opozicí a vládou důležitou roli v přechodu Polska k demokracii.

Po roce 1989 Po roce 1989 nadále se aktivně účastnil politického života Polska. V letech 1991, 1993 a 1997 byl opakovaně zvolen poslancem (Sejmu), dolní komory polského Národního shromáždění.

Od října 1997 do června 2000 byl polským ministrem zahraničí, který v roce 1999 přivedl Polsko do NATO. V červnu 2004 byl zvolen polským poslancem Evropského parlamentu za Unii Svobody (Unia Wolności), kde se stal členem liberální frakce (ALDE) a neúspěšně se ucházel o funkci předsedy parlamentu.

Zemřel 13. července 2008 při autonehodě na západě Polska.