Knihobot

Peter Turrini

    26. září 1944

    Peter Turrini je rakouský levicový dramatik, který se zaměřuje na zveličování reality, aby povznesl veřejné povědomí. Jeho divadelní hry, scénáře, básně a eseje se vyznačují jedinečným hlasem, který se odchyluje od pouhého zobrazení autentického obrazu světa. Turriniho tvorba, která začala v roce 1971, je považována za významnou v rakouské literatuře pro svůj provokativní přístup. Žije ve Vídni a Retzu.

    Peter Turrini
    Manchmal ist ein Fasan eine Ente. Gespräche mit Theresa
    Josef a Marie
    Méně výkonní
    Klasik v pornoshopu
    Hotovo, konec!
    Alpské červánky

    Peter Turrini (26. září 1944, Sankt Margarethen im Burgenland, Třetí říše) patří k největším a světově nejhranějším současným rakouským dramatikům; je představitelem tzv. „divadla šoku“. Turrini se narodil v roce 1944 v Sankt Margarethenu im Burgenland v Korutanech v rodině uměleckého truhláře, který ve třicátých letech našel v této nejjižnější spolkové zemi Rakouska obživu a usadil se tam. Vzhledem k tomu, že matka byla prostá selka a otec Ital, okolní společnost ve vesnici Maria Saal je - ani jejich syna Petera - nikdy nepřijala. Ve čtrnácti letech se Peter začal, okouzlen jazykem jako takovým, pokoušet o první literární práce; setkání s H. C. Artmannem a s T. Bernhardem zásadně ovlivnila jeho budoucí tvorbu. Po maturitě na obchodní akademii v r. 1963 se živil nejrůznějším způsobem - pracoval jako slévač, skladník, reklamní textař, dřevorubec, barman, hotelový manažer, herec aj. Část života strávil také v Řecku (mj. i v komuně hippies) a v Itálii. Od roku 1971 působí jako spisovatel na volné noze. Svou první divadelní hrou „Rozznjagd“ se Turrini rázem proslavil nejen v Rakousku, ale i na evropských jevištích. Patří k politicky silně angažovaným autorům, hlásil se k levici, píše provokativní hry, které se nejednou staly skandálem kulturní sezóny. V roce 1981 obdržel v Berlíně prestižní literární cenu Gerharda Hauptmanna – a jeho díla byla přeložena do více než třiceti jazyků. Nyní žije ve Vídni a v Retzu.

    cs.wikipedia.org